Obsahy(1) Pískovce vznikaly před sedmdesáti miliony lety. Co se s nimi za tu dobu dělo? Geolog a spisovatel Václav Cílek se nám pokusí tyto skutečnosti poodhalit. Zavede nás do pěti působivých lokalit a z neobvyklých úkazů vyčte konkrétní stopy, díky nimž si vytvoříme základní představu o pískovcových „pohádkových“ místech. Poznáme unikátní skálu, tvořenou železitým pískovcem u Střezivojic, skalní hřiby v Broumovských stěnách, majestátní labské pískovce na Königsteinu, posvátnou krajinu stolových hor kolem známého poutního místa ve Vambeřicích a skončíme u pískovcového zázraku uprostřed Evropy: u betlému, který vytesal do skály nedaleko Kuksu přímo slavný sochař Matyáš Bernard Braun. Čeká nás příroda svědčící díky skalám i kamenům o neúprosném proudu času, ale i nadčasové úvahy Václava Cílka o krajině mezi skalami, stromy a člověkem.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Obsahy(1) V dalším díle dokumentárního cyklu se seznámíme s vápenci a kalcitovými horninami, které se před milióny let koncentrovaly v České křídové pánvi v podobě zrn a dnes je jako kamenné hlízy objevujeme po celém Českém i Moravském krasu. Projdeme údolí, kde se propadají vody říček a řek, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na denní světlo. Seznámíme se se závrty, propastmi, včetně té největší u nás – Macochou. A nemineme ani vápencové jeskyně. Vstupujeme do zvláštního prostoru, zpočátku ještě vnímáme světlo z povrchu, ale když zajdeme hlouběji, slyšíme už jen, podle poetických slov Václava Cílka „šelest molekul“. A konečně máme možnost dotknout se onoho tajného života skal.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Co tvoří základ našich životů? V sociální oblasti jsou to vztahy, ale z hlediska celosvětového je to žula. Je to proto, že všechny kontinenty mají v hloubce 10–30 kilometrů stejný podklad – žulu. Ta se v průběhu let dostávala na povrch – jako tavenina stoupala po puklinách, vychládala a vytvářela obrovská žulová tělesa. Dodnes objevujeme typické žulové krajiny s rovným reliéfem v českém Meránu, posvátné žulové kameny v Sedmihoří, žulová skalní města na Ohři, ale i obrovské suťové pole nad Vyšším Brodem, kde se údajně čerti pokoušeli přehradit Vltavu dávno před stavbou vltavské kaskády. Žula pronikla i do literatury a výtvarného umění – připomeneme si Zrzavého, Demla i současného malíře Šíšu z Velhartic. Ne náhodou se říká, že žulové krajiny jsou tvrdé a rodí i tvrdé lidi.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Vulcanus byl římský bůh ohně. Byl to ten, kdo v podzemí kul železo, a na povrch se pak dostával oheň a žár. U nás v České republice nepociťujeme žhavost oné „Vulkánovy dílny“, ale přesto tu dodnes po ní zůstaly úžasné kopce i celá pohoří. Spolu s Václavem Cílkem vystoupáme na Vrabinec, Bořeň, Studenec i Hrazený, poznáme známé čedičové útvary v Rotavě i na Zlatém vrchu. Jenže to, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy. Krajina kolem totiž ubyla skoro o kilometr, takže nyní nestojíme v kráteru sopky, ale téměř kilometr pod ním. Vrchol zrnko po zrnku zmizel. Odnesly ho vítr, řeky a čas.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Podle celosvětových statistik se až 95 % megalitických památek v průběhu věků ztratilo, bylo rozkradeno či zničeno. Václav Cílek nás zavede do míst, kde naopak přibývají. V lesích nedaleko Kounova odkryli a vztyčili lovci menhirů na 120 kamenů přírodního typu, z nichž většina jsou křemence. Najdeme zde i několik souvislých řad, možná i zárodků kamenných uskupení. Nabízí se otázka, proč lidé vztyčují menhiry? Někdo to dělá instinktivně, protože cítí, že na tomto aktu něco magického. Jiní se domnívají, že tak vytvářejí energetickou síť krajiny, která ji ozdravuje. Ale jejich kritici zase říkají: Ano, ale když to uděláte špatně, tak krajině ubližujete. V tomto díle se budeme pohybovat mezi vědou a něčím fantaskním, mezi zdáním a skutečností. A právě tak vypadá tajný život magických kamenů a skal…

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Pokud přijmeme myšlenku trojího života kamenů a skal, vyřčenou Václavem Cílkem v úvodu ke každému z dílů našeho cyklu, pak ten dnešní bude skoro výhradně o něm. Budeme očitými svědky toho, jak se sžil kámen s člověkem a jak na něj působí. To vše v prostředí dvou významných středoevropských měst a kdysi center dávných království a říší – Prahy a Vídně. Stal se součástí kamenných monumentů, podstavců známých pomníků, dlažby, unikátní výzdoby pasáží. Právě materiálová kultura obě města spojuje. Vídeň byla kdysi po Praze druhým největším českým městem. V minulých dobách jsme se na ni začali dívat málem jako na nepřátelské místo a ztratili s ní kontakt. Naštěstí právě kamenné stavby, použité materiály a osobnosti jako Loos, Plečnik, Wagner, které tyto stavby v obou městech vytvářely, oba světy stále propojují. Lidé žijí s kamenem déle než dva milióny let. Kámen tedy zůstává naším nejstarším a nejvěrnějším materiálem.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Spolu s Václavem Cílkem se vypravíme na Šídelník, kde byly nalezeny při archeologickém výzkumu pod pískovcovými převisy předměty staré osm tisíc let. Projdeme skalními městy v Tiských stěnách, bloudit budeme i v Bledných skalách na česko-polském pomezí. Objevíme kouzlo tesaných pískovcových cest na Kokořínsku, spustíme se do podzemí vyhořelého zámku v Zahrádkách, kde najdeme základy gotického hradu – samozřejmě v pískovcovém podloží. Pískovce připomínají bludiště – vstupujeme do škvír mezi skalami, do podzemních prostor, abychom nakonec posíleni a obohaceni vystoupili do volné krajiny a uvědomili si její širokost i nádheru.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

V centru naší pozornosti bude mnohotvárná řeka protékající částí Rakouska a Moravy – Dyje alias Thaya. Na jejím příběhu si ukážeme, co se dělo s krajinou v průběhu desítek milionů let. Kdysi totiž řeky neustále měnily a překládaly své mělké toky, a tak krajinu zarovnávaly. Po vzedmutí České křídové pánve vznikla skalnatá průlomová údolí, která dodnes objevíme jako na jedné z mála řek právě na Dyji. Skalní srázy, hustý porost, neobydlené břehy – tak vypadala i Vltava nebo Sázava začátkem 20. století, než je objevili turisté, trampové a chataři. V našem putování zachytíme nejen prameny a soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, přírodní rezervace, umělé nádrže. Jednoduše všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Bohužel v mnoha lidech stále přežívá přesvědčení, že živly jsou stále neklidnější a řeky si tečou, kudy chtějí a je třeba je zkrotit – třeba vybetonováním jejich koryt a vymazáním hlubokých údolí přehradami. Právě na neustále proměnlivém toku Dyje je patrné, o co vše bychom tímto krátkozrakým jednáním přišli.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

V současnosti se objevila v našich myslích představa, že člověk žije rychle a země pomalu. A pokud dochází k nějakým změnám, můžeme si za to my sami. Stavíme náspy dálnic, hloubíme šachty, otevíráme lomy, ukrajujeme kusy krajin. Ale země žije i svůj tajný život. Navštívíme několik míst, kde se to viditelně projevuje – například u horkých pramenů v Karlových Varech či u probublávajících vývěrů kysličníku uhličitého v Soosu. Pod sesuvy masivů u Varhoště, nebo v barevných kalužích lomu na Oráčově. Tady díky zvětrávání pyritu vznikají rezavé a díky působení kysličníků hliníku zase bílé kaluže. A právě v takovém chemicky extrémním prostředí se objevují bakterie, sinice a řasy a vytvářejí ony bizarní barevné plochy. Už Platon se domníval, že celý vesmír je živý. A není nic krásnějšího, než objevit ona spojení horniny, hlíny i vody a vidět, jak to vše dohromady vytváří živoucí organizmus země.

Přidáno: 23 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste