V dnešním díle se vypravíme na běžkách do Jeseníků, na tamní nejstarší chatu – Švýcárnu. Návštěvy turistů na Švýcárně byly běžné už před 150 lety. Původně to byla pastevecká salaš pro dobytek, kdysi se jí také říkalo „Knoblauchhaus“ neboli česnekový dům. Podíváte se také na nejvyšší vrchol Jeseníků – Praděd. Najdete na něm totiž vysílač, který je sám o sobě nejvýše položeným bodem v celé České republice.

Přidáno: 31 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste

Nejvýše položenou rychlíkovou stanici v České republice najdete v Ramzové. Odtud lanovkou, která je navíc nejstarší a nejdelší na území Hrubého Jeseníku, pojedete přímo do stanice na Šeráku ve výšce 1325 m n. m. Tamní chata Šerák je vůbec první stavbou německého turistického horského spolku v Jeseníkách a ještě před 1. světovou válkou ji návštěvníci využívali také pro zimní turistiku. Pro zajímavost stojí za zmínku, že pohoštění tehdy stálo celé dvě zlatky. Chata dnes leží v první zóně CHKO Jeseníky, a tudíž tam platí přísná pravidla pro pohyb na horách. Kromě možností dobrého lyžování a výletů na nejdůležitější hřebeny Hrubého Jeseníku, má chata ještě jednu zajímavost. Najdete na ní nejvýše položenou meteorologickou stanici v České republice

Přidáno: 31 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes se vydáme na Javorníky. Na lyžích dojedeme k chatě, která se jmenuje po někdejších strážcích hranic – portáších. A můžeme tam na portáše ještě pořád narazit. O chatě se pak dozvíme řadu zajímavostí, třeba to, že za války pánové vyráželi do hor ve večerních oblecích a dámy v dlouhých toaletách, protože na chatě se pravidelně pořádaly plesy. Kromě toho pak předvede svou odbornost i horská služba, která diváky poučí, jak vyzrát na beskydského medvěda. Nabídneme i setkání s olympijskou sjezdařkou Olgou Křížovou-Charvátovou, která v roce 1984 získala bronz na ZOH v Sarajevu. A mimo to se také dozvíte, jak na Portáši tato bronzová sjezdařka trénovala s tamní rodačkou, známou modelkou a někdejší členkou československého olympijského týmu Ivanou Trumpovou.

Přidáno: 31 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste

Čím je pro Prahu Pražský hrad, tím jsou prý pro Valašsko a moravské turisty Pustevny. Proč se o nich zmiňujeme? Abychom věděli, kde hledat chatu Radegast. Stojí totiž pár kilometrů od Pusteven. Chatu se v roce 1933 kousek pod vrcholem legendární hory Radhošť rozhodl postavit krejčí z Frenštátu pod Radhoštěm František Holčák. Tehdy na vrchol hory – a to až do šedesátých let 20. století – nevedla žádná cesta, jen turistické chodníky. Pro vodu museli lidé chodit s velkými putnami na zádech pět kilometrů ke studánce na Dolní Bečvu a zpět. Přesto se František Holčák rozhodl půjčit si na stavbu chaty 250 tisíc prvorepublikových korun. Zajímavé ale bylo, že peníze nedostal najednou, musel pro ně chodit jednou za měsíc do Ostravy šedesát kilometrů pěšky! A to není všechno, protože v okolních neobydlených lesích se potloukali všelijací pobudové a František Holčák peníze několikrát bránil s nasazením vlastního života. Proto než na vrchol Radhoště půjdete, nechte si prozradit další zajímavosti od horského průvodce Vladimíra Čecha, který se v průběhu natáčení dokonce nechal pasovat na pravověrného obyvatele Valašského království.

Přidáno: 31 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes nás čeká chata v Rychlebských horách. Samotné pohoří najdete na území dvou států – převážnou část v nejsevernějším výběžku Moravy a hlavní hřeben tvoří vlastně oficiální a zároveň i přirozenou hranici s Polskem. Ovšem nenarazíte tam na žádné megalomanské horské hotely, protože na tamní vrcholy nevedou lanovky a při bouřce se na hřebenu v žádné horské chatě neschováte. I když jedna výjimka tam od roku 1932 přece jen je – chata Paprsek. Při výběru místa, kde chata stojí, hrálo velkou roli i to, že do Rychlebských hor jezdili turisté z Česka i Polska. Mimo jiné i proto už tehdy měla být v chatě samozřejmostí tekoucí teplá a studená voda spolu s ústředním topením. Díky tomu má dodnes chata Paprsek jednu unikátní zajímavost: doslova za rohem postavenou vlastní vodní elektrárnu. Průvodce pořadem Vladimír Čech vás na ni a další zajímavá místa v okolí samozřejmě zavede.

Přidáno: 31 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes vyrazíme na chatu Dvoračky v Krkonoších. Místní obyvatelé ovšem ze zvyku neříkají tamním útulnám horské chaty, ale zásadně horské boudy. Na boudu Dvoračky se tedy dostaneme z rekreační oblasti západních Krkonoš – z Rokytnice nad Jizerou. Dvoračky najdeme snadno, všechny boudy v Krkonoších totiž mají své značení s vlastní směrovkou – do cíle vás tak bezpečně navede směrovka ve tvaru písmene D – jako Dvoračky. Tato horská bouda koncem 19. století vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach, který je přestavěl na hostinec. Dvoračky si dokonce oblíbil i prezident Edvard Beneš. Uvnitř prý stojí starý klavír, na nějž údajně hrávala i prezidentova manželka Hana. Z chaty pak půjdeme na Zlaté návrší, známé příběhem tamních rodáků Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří při lyžařském závodě v roce 1913 zahynuli ve sněhové vánici. Vydat se můžeme také po bývalé linii československých vojenských opevnění – betonové bunkry z válečné doby totiž v Krkonoších stojí dodnes.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes se podíváme na nejstarší a zároveň největší horskou chatu celých Krkonoš, na Luční boudu. Dostaneme se na subalpínský výškový stupeň v rozmezí 1200–1450 metrů nad mořem. První dochované zmínky o působení lidí v této oblasti jsou z roku 1623. V té době šlo pravděpodobně o stavbu kamenné útulny, ve které se pastevci schovávali před nepříznivým počasím. Z historie je ovšem nejzajímavější fakt, že Luční bouda má místa, která běžný turista nikdy neuvidí. Jedno z mnoha těchto míst je sklepení, ve kterém si Němci kolem roku 1942 vybudovali dokonce vinotéku. Traduje se, že co se tehdy postavilo nad zemí, je ve stejném rozsahu i pod zemí. Dosud odborníci našli pod chatou dvě patra, o dalších se zatím neví. Zajímavé také je, že chatu Němci vyprojektovali do tvaru hákového kříže. K realizaci obludných chapadel už ale naštěstí nedošlo.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

S Vladimírem Čechem se v dalším díle pořadu podíváme do Orlických hor na Masarykovu chatu. Dojdeme k ní po jedné z tamních nejnavštěvovanějších turistických tras – Jiráskově cestě. Vede po hlavním hřebenu a prochází vrcholovými partiemi pohoří. Chata samotná pak stojí v nadmořské výšce 1019 metrů nad mořem. Dostaneme se k nejvyššímu bodu Orlických hor – Velké Deštné s výhledem jak do Čech, tak i do Polska. A když se podíváme do historie chaty, jako první zajímavost prozradíme, že položení základního kamene v září 1924 se zúčastnil i tehdejší předseda Klubu československých turistů Dr. Guth-Jarkovský, jinak známý propagátor vybrané etikety. Druhou zajímavostí je i střídání názvů chaty. V letech 1925–1938 to byla Masarykova chata, v letech 1939–1945 Hitlerbaude, pak v letech 1945–1948 opět Masarykova chata, poté až do roku 1968 Turistická chata na Šerlichu, pak na dva roky opět Masarykova chata, aby se poté až do roku 1989 opět jmenovala Turistická chata na Šerlichu. A ještě třetí zajímavost: prezident Masaryk v Orlických horách na „své“ chatě nikdy nebyl.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Tento díl z horských vrcholků připomene mimo jiné i několik zajímavostí o sklářství. Vyrazíme do Jizerských hor, ve kterých se sklo vyrábělo už od 16. století. Jednou z nejznámějších turistických zastávek na cestách po jizerských vrcholcích je Šámalova chata, která vznikla na místě původní sklářské usedlosti. Jméno je památkou na Přemysla Šámala, kancléře prezidentů Masaryka a Beneše. Jako úředník vlády Československé republiky sem totiž pravidelně jezdil. Až do roku 1941, kdy byl umučen v německém vězení.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes se podíváme do samotného srdce Šumavy – na Klostermannovu chatu. Najdeme ji v malebné vesničce Modrava, kde stojí už od roku 1924. Název chata dostala po spisovateli Karlu Klostermannovi, který psal prózy a romány o Šumavě. Během 2. světové války útulnu využívala říšská branná moc, protože chata stojí blízko hranic s Německem a hlavně nedaleko Mnichova. Po válce pak Klostermannovu chatu používali pohraničníci. Stavba prošla kvůli narušené statice rekonstrukcí a v roce 1996 ji památkáři prohlásili kulturní památkou a zapsali ji do rejstříku České republiky.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Tentokrát vás pozveme do Jizerských hor, čeká vás osada Jizerka. Osada tam vlastně zůstala jako pozůstatek po sklářích, kteří v horách pracovali po roce 1829. V jedné z budov osady byla kdysi dokonce brusírna skla a má nezvyklý tvar pyramidy. Navíc její původ dodnes není jasný. Existují totiž dvě verze, proč byla postavena. Ta první hovoří o tom, že byla vztyčena u příležitosti návštěvy hraběte Clam-Gallase v roce 1815. Ale dost možná také stojí na počest první tavby ve sklárnách na Jizerce v roce 1829. Dnes ovšem nevynecháme ani výlet do okolí, půjdeme po naučné stezce od Jizerky na Čedičový vrch, projdeme se kolem říčky Jizerky k Safírovému potoku a uvidíme i rašeliniště na Malé jizerské louce.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Pozveme vás na Šumavu, přesněji k soutoku řek Vydry a Křemelné, které se spojují v řeku Otavu. Na tomto místě údajně napadly skladatele Bedřicha Smetanu tóny jeho slavné Vltavy. O kousek dál stojí u staré maderské silnice Turnerova chata postavená ve stylu typických dřevěných šumavských staveb. Název chaty je odvozený od německého tělovýchovného spolku – Turnerstvo, německy Turnerschaft. Dostaneme se tak do I. zóny Národního parku Šumava, kde najdeme mimo jiné tzv. kamenná moře, obří hrnce nebo skalní sruby. Mimo jiné se i dozvíme, že v okolí chaty, v nedotčeném údolí dravé řeky Vydry natáčel režisér Jan Svěrák scény ze svého oscarového filmu Kolja.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste

Dnes vystoupáme na nejvyšší vrch Slovenských Beskyd v České republice – na horu Gírová. Na jejím vrcholku je baltsko-černomořské rozvodí a při pohledu z výšky se zdá, že hora má tvar nízkého trojbokého jehlanu. O tamní chatě Gírová se pak například dozvíme, že do jejího základního betonového kamene zalili stavbaři noviny, peníze i další dobové dokumenty. Při jejím slavnostním otevření v roce 1932 všechny oslavy zkazilo doslova katastrofální počasí, proto chatu majitelé otevřeli znovu o necelý rok později. Také vás v rámci procházky v okolí chaty zavedeme k pomníku posledního zastřeleného vlka a mimo jiné půjdeme k mini jeskyni, ze které i v nejkrutější zimě stoupá pára, taje v ní sníh a zatím nikdo nezjistil, proč se tak děje.

Přidáno: 01 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste