Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín, patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Říká se, že lidé z komunistických Podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda?

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Socialistický svaz mládeže patřil k nejvýraznějším organizacím komunistického zřízení. Měl být mimo jiné „přípravkou“ na členství v KSČ a také nástrojem pro ovlivňování života mladých lidí. Někteří svazáci však sehráli nezanedbatelnou roli při pádu režimu…

Přidáno: 29 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let... Rozlehlý mlýn v západočeském Osvračíně si manželé Silvestra a Jaroslav Chnápkovi koupili na počátku osmdesátých let, aby mohli alespoň v soukromí svobodně žít a pořádat koncerty pro přátele. Čelili opakované persekuci ze strany Státní bezpečnosti a úřady proti nim zahájily tažení, které vyvrcholilo vyvlastněním domu. Na příběhu Chnápkových je dobře vidět, co to znamená, když se řekne komunistický režim: netvořila ho jen vláda, vedení KSČ a StB, ale mnoho organizací (od JZD přes národní výbory až po soudy), které postupovaly ruku v ruce. Komunismus se zhroutil ve chvíli, kdy už byli Chnápkovi rozhodnuti, že se vystěhují na Západ. Domov jim sice po listopadu 1989 zůstal, ale úřední peripetie pokračovaly. Lidé, kteří Chnápkovy šikanovali, se často neztratili ani v demokratických poměrech a minulost tak i v nich zůstává živá.

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Pohraniční stráž působila především jako represivní ozbrojená složka komunistického státu. Jejím hlavním úkolem nebyla ostraha hranic před nebezpečím zvenčí, nýbrž lovení občanů z Československa a dalších zemí sovětského bloku, kteří se snažili utéct na svobodu, do demokratického světa. V letech 1948–1989 zemřelo na hranicích, po určitou dobu zaminovaných, obehnaných elektrickým plotem a posléze systémem zátarasů, asi tři sta uprchlíků. Přechod přes tzv. zelenou hranici do Rakouska či západního Německa se kvůli bezpečnostním opatřením stal brzy téměř nemožným. Nedovolené překročení hranice a opuštění republiky bylo v Československu trestné, dopadenému člověku hrozilo někdy i mnohaleté vězení. Pohraniční stráži veleli důstojníci z povolání. Patřili k nim i František Dušek, Milan Richter a Jaroslav Jakub Sviták.

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Komunisté sice po válce tvrdili voličům, že „kolchozy u nás nebudou“, záhy po únoru 1948 však začali s brutální likvidací venkova. Sedláci byli nahnáni do družstev, okradeni o půdu, na které jejich rody často hospodařily po staletí, připraveni o další majetky, tisíce jich stát prohlásil za kulaky, byli souzeni, posíláni do vězení a na nucené práce, vyháněni z domovů. Po listopadu 1989 se jen málokdo z restituentů vrátil k soukromému hospodaření, potomci někdejších sedláků půdu většinou prodali nebo pronajali. Komunistické zničení venkova se dodnes nepodařilo napravit, důsledky jsou sociální, kulturní i ekologické. Zemědělství ovládají velké společnosti, orientované na zisk z dotací, menší hospodáři jsou spíše výjimeční. Patří k nim Václav Dašek, Pavel Dobrovolný a Josef Sotona, kteří se rozhodli, že se vrátí k rodinné tradici a pustili se do hospodaření.

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Nezaměstnanost a bezdomovectví – podle normalizační propagandy patřily takové jevy k příznačným útrapám, které člověku působí kapitalismus. V Československu, díky péči strany o blaho veškerého lidu, údajně neexistovaly. Jak to bylo ve skutečnosti?

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Soukromé podnikání patřilo k symbolům devadesátých let a k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí lidé obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ devadesátá léta semlela.

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

Přidáno: 28 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří ve druhé polovině osmdesátých let zasahovali proti demonstrantům, se lidově říká „mlátičky“. Účastnili se i brutálního zákroku, k němuž došlo 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jak svou roli hodnotí po třiceti letech?

Přidáno: 29 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Od 17. listopadu 1989 se v Čechách traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Lze tvrdit, že na čs. vysokých školách vládla proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti?

Přidáno: 29 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Komunistický režim v Československu vedl k naprostému pokřivení práva – a právě obnova demokratického právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak potom proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

Přidáno: 29 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Lidé, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky různých kategorií, se rekrutovali ze všech společenských vrstev. Zdaleka ne všichni se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout teprve mnoho let po převratu, po otevření archivů.

Přidáno: 30 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Příběh protikomunistické odbojové skupiny kolem bratrů Mašínových, kteří se v roce 1953 probojovali na Západ, zná u nás skoro každý. Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo ke skupině patřili nebo byli spřízněni s jejími členy a zůstali v Československu?

Přidáno: 30 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Z komunistického Československa uprchlo na Západ asi čtvrt milionu lidí. Listopadový převrat v roce 1989 pro ně mimo jiné znamenal možnost podívat se konečně domů a navštívit příbuzné a přátele – někdy po pár měsících, jindy po desítkách let exilu.

Přidáno: 30 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Protikomunistická opozice v Československu (a zejména Charta 77) kladla před listopadem 1989 zásadní důraz na skutečnost, že vláda KSČ soustavně a každodenně porušuje občanská práva. Jak se stalo, že dnes někteří někdejší disidenti obhajují autoritativní režimy?

Přidáno: 30 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste