Mezi stoupenci trampingu a života, ve kterém úcta k přírodě není jen prázdným pojmem, se mu říkalo Jestřáb. Svou literární tvorbu a veškeré další aktivity soustředil především na chlapce, jimž nabídnul nejen postavy současných hrdinů, ale i filozofii rovných mezilidských vztahů, přátelství a zdravého života. Nehodil se do doby socialismu, ale hodnoty, které vyznával, přetrvaly a dones je uctívají mnozí. V dokumentu Petra Kotka se k nim vracejí jeho svěřenci, obdivovatelé i kritici.

Přidáno: 19 Lis 2022
Pro stažení se přihlaste

Kolik je v našich kulturních dějinách výjimečných lidí, které nakonec jejich publikum nemilosrdně odepsalo? Jen jeden z nich ovšem byl králem komiků a stále jím zůstává. O Burianovi bylo řečeno i natočeno mnohé, ale možná muselo od jeho odchodu uplynout právě tolik času, abychom byli s to vnímat jeho osud s odstupem a nemilosrdnost publika s odpovídající kritičností. Postavy, které Burian ztvárnil, mají všechny podobnou charakteristiku: výrazná gesta, oblibu v uniformách, dvornost a noblesu, humor bez hrubých slov, parodování hudebních nástrojů a cizích jazyků, některé oblíbené rekvizity. Své postavy oživil nejen na filmovém plátně, ale i v divadle nesoucím jeho jméno. Pro svou popularitu udělal maximum a uměl si ji i užít. Jen doba, do které v nejlepší síle vstoupil, byla nemilosrdná. Okupace jej postavila do situace, kdy zvolit mohl jen ze špatných možností, a období po osvobození jej třikrát postavilo před soud za kolaboraci. Ti, kteří mu předtím aplaudovali, jej šmahem zbavili cti.

Přidáno: 22 Zář 2022
Pro stažení se přihlaste

Byl označován za nástupce legendárního Vojana, začínal v kočovných společnostech, jen málokdy byl ochoten hovořit o svých legionářských zážitcích i o svém vztahu k Jaroslavu Haškovi. Dnešní pamětníci si jej vybavují jako jednu z nejvýraznějších osobností Vinohradského a později Národního divadla, kde působil až do své smrti. V dokumentu je výrazné místo věnováno i jeho filmové slávě a spolupráci s rozhlasem i televizí, i osudové mezníky vytýčené oběma válkami a společensko-politickým vývojem až do roku 1968. Dokument o Zdeňku Štěpánkovi staví na vzpomínkách přátel a kolegů zasazených do prostředí, která se vztahují k tématu a obrazově jsou podpořené fotografiemi. Výrazně se uplatňují ukázky z archivu České televize, Státního fondu pro podporu České kinematografie a Národního filmového archivu, stejně jako fotodokumentace Divadelního ústavu, ČT a audiovizuální archivy rodiny, účinkujících a přátel. Na svého otce vzpomínají Jana, Martin a Petr Štěpánkovi i nejmladší dcera Kristina Taberyová, vedle nich pak Otakar Vávra, Radovan Lukavský, Ljuba Skořepová, Jaromír Hanzlík, Pavel Taussig, František Černý a další.

Přidáno: 22 Zář 2022
Pro stažení se přihlaste