Dvě mimořádné události v životě světového choreografa českého původu, doplněné jeho komentářem o životě a tvorbě.
Přidáno: 26 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Dvě mimořádné události v životě světového choreografa českého původu, doplněné jeho komentářem o životě a tvorbě.
Přidáno: 26 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Dokumentární portrét jednoho z nejvýraznějších představitelů nastupující houslové generace... Houslový virtuos Josef Špaček patří k největším talentům posledních několika dekád a nepochybně mu náleží místo v dlouhé řadě našich fenomenálních houslistů, ve světě známé jako česká houslová škola. Jeho oslnivá kariéra vedla přes studia na prestižních amerických školách pod vedením jednoho z největších houslových mistrů 20. století Itzhaka Perlmana k angažmá na postu koncertního mistra České filharmonie, kterým se stal jako svého času nejmladší v historii orchestru. Po ukončení svého devítiletého působení v čele České filharmonie se Josef Špaček vydal na výhradně sólovou dráhu. Právě v tomto okamžiku začíná jeho další cestu sledovat režisér Martin Kubala, který během dvou let vytvořil první, avšak zřejmě ne poslední, dokumentární portrét mladého českého houslisty.
Přidáno: 31 Čvc 2024
Pro stažení se přihlaste
O svém soukromém i profesním životě vypráví dlouholetý sólista baletu Národního divadla v Praze, pedagog a choreograf... Vlastimil Harapes se narodil 24. července 1946 v Chomutově. V roce 1965 dokončil státní konzervatoř a od roku 1971 působil jako sólový tanečník v baletním souboru pražského Národního divadla. Za svou mnohaletou uměleckou kariéru hostoval mj. v Maďarsku, Rumunsku, Španělsku, Rakousku. V letech 1977–1983 byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf/Duisburg (balety Bajadéra, Labutí jezero, Šípková Růženka či Orfeo), několikrát vystupoval v rámci baletního festivalu na Kubě. Po působení na zahraničních scénách se po roce 1989 vrátil do Národního divadla jako choreograf a šéf baletu. Jméno Vlastimila Harapese však není spjato pouze s divadlem a tancem. V 60. letech získal i první příležitosti před kamerou ve snímcích Starci na chmelu a Markéta Lazarová, v níž expresivně ztvárnil mladého německého hraběte Kristiána. Po několika letech se na plátna vrátil v hlavní roli Herzova melodramatu Den pro mou lásku (1976) a následně ztvárnil prince ve strašidelné pohádce téhož režiséra Panna a netvor (1978). Roli šitou na míru, tedy učitele baletu, si zahrál v komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny a Jak se krotí krokodýli. Dnes je členem rady Kyliánovy nadace v Praze, zasedá jako člen poroty na mezinárodní soutěži klasického tance Prix Carpeaux ve Francii, předsedá udílení ceny Philip Morris Ballet Flower Award. Klasickému tanci vyučoval ve Florencii, Římě a na Taneční konzervatoři v Praze.
Přidáno: 28 Čvc 2022
Pro stažení se přihlaste
Renesanční zámek v Litomyšli jako sídlo největšího českého hudebního festivalu
Přidáno: 23 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste
Úvodní díl představí jeden z nejstarších a nejoblíbenějších baletů, který vznikl už bezmála před dvěma sty lety, ale diváci ho milují dodnes. Giselle je příběh dívky, které ze zklamané lásky puklo srdce a ona se stala vílou.
Přidáno: 14 Srp 2024
Pro stažení se přihlaste
Labutí jezero P. I. Čajkovského se bezmála stalo synonymem klasického baletu. Slavnou dvojroli Odetty a Odilie chtějí tančit všechny tanečnice, řada tanců ze slavného baletu je tak známá, že posloužila k mnoha parodiím, zkrátka Labutí jezero je TOP titul. Málokdo ovšem ví, že choreografem jeho premiéry ve Velkém divadle v Moskvě byl roku 1877 Václav Reisinger, Čech, Pražák původem ze Smíchova. Jeho verze se nedochovala, ale i jinak zasáhla Praha do historie tohoto baletu. Málokterá nadějná adeptka tanečního umění si také možná uvědomuje, jak náročné je v jednom večeru ztvárnit dvě tak rozdílné role jako je Odetta a Odýlie v Labutím jezeru, a také proč je to tak obtížné. O tom všem a o mnoha dalších zajímavých věcech bude tentokrát Daria Klimentová vyprávět.
Přidáno: 14 Srp 2024
Pro stažení se přihlaste
Spící krasavice, nebo u nás spíše Šípková Růženka, je druhý z baletů P. I. Čajkovského. Po zkušenostech s prací na svém prvním díle, Labutím jezeru, se psaní baletů vyhýbal. Trvalo 13 let, než došlo k další premiéře. Nikoli tentokrát v Moskvě jako v případě Labutího jezera, ale v metropoli carské i taneční, v Petrohradě. Zásluhu na tom má nejen intendant carského divadla Vsjevoložskij, ale také slavný choreograf Marius Petipa, který citlivě a přesně skladatele vedl a předepisoval mu, jaká taneční díla od něho potřebuje. Petipova původní verze se ve svém základu provozuje do dneška, i když si ji různí choreografové upravují dle svých představ a schopností tanečníků. Některé z nich si také v krátké ukázce připomeneme.
Přidáno: 14 Srp 2024
Pro stažení se přihlaste
Třetím baletem Čajkovského je Louskáček. Prakticky žádné velké divadlo na světě si bez něho nedovede představit dobu kolem Vánoc. Je atrakcí pro děti a požitkem pro dospělé. Kolem jeho libreta bylo hodně problémů. Říká se také, že první verze choreografie se příliš nepovedla, a tak se Louskáček dočkal asi nejvíce choreografických verzí a úprav nejen tanečních, ale také ve výkladu a konstrukci libreta. Dlužno říct, že mnohdy hodně komických. Závěrečné pas de deux díla s překrásnou hudbou vybrala Daria Klimentová také do výuky svých pražských mistrovských kurzů a společně s Vadimem Muntagirovem nám ho zatančili ve Státní opeře.
Přidáno: 14 Srp 2024
Pro stažení se přihlaste
Závěr cyklu je věnován loučení slavné české primabaleríny s aktivní kariérou. Pro svá velká vystoupení si vybrala dvě města: Prahu, kde začínala, a Londýn, který byl jejím dlouholetým působištěm. Zatímco v Praze připravila spolu se souborem Národního divadla galakoncert, v londýnské Carnegie Hall vystoupila jako Julie v Prokofjevově baletu po boku svého oblíbeného tanečního partnera posledních let, Vadima Muntagirova.
Přidáno: 14 Srp 2024
Pro stažení se přihlaste
Tereza Podařilová patří k nejvýznamnějším tanečním osobnostem naší první scény v uplynulých desetiletích. Získala čtyřikrát Cenu Thálie. To se dosud nikomu, nejen z jejího oboru, nepodařilo. Její dokumentární portrét začal vznikat v době oprašovacích zkoušek na inscenaci Valmont, v níž tančila hlavní ženskou postavu a s níž se také rozloučila s aktivní taneční kariérou. Osobitost Terezy Podařilové je nejen v její mimořádné technické bravuře, ale také v hereckých schopnostech. V charismatu osobnosti, jejíž pohyb na jevišti není jenom krásný, ale i oduševnělý. Tanec v jejím provedení se stává dokonalým uměním a fascinuje kouzlem nepojmenovatelného.
Přidáno: 25 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste