Uprostřed pražské vilové čtvrti Spořilov spravují přes 80 let františkáni kostel sv. Anežky České, který povstal na troskách zbořeného mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
Přidáno: 07 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Uprostřed pražské vilové čtvrti Spořilov spravují přes 80 let františkáni kostel sv. Anežky České, který povstal na troskách zbořeného mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
Přidáno: 07 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Svatořečení Anežky České a s ním spojená pouť tisíců katolíků do "nepřátelského Vatikánu" jako začátek destrukce totalitního režimu v komunistickém Československu
Přidáno: 20 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Láska k umění, ke sportu a pevná víra jsou základními charakteristikami rodiny Pěruškových
Přidáno: 04 Zář 2022
Pro stažení se přihlaste
Jak dlouhá byla cesta od pohanství ke křesťanství v našich končinách a kde začala? Naše vyprávění začneme v malebné krajině jižní Moravy u základů jednoho z raných křesťanských kostelů v Modré u Velehradu. Sem kdysi přišli jako pohané jedni z prvních Slovanů a podstoupili cestu k proměně své víry. V 9. století v těchto místech vznikl významný státní útvar – Velká Morava. Sem přišli na žádost knížete Rastislava v roce 863 z Konstantinopole učenci Cyril a Metoděj. Do té doby se zde šířilo křesťanství shora, prostřednictvím elit a skrze panovníka. Cyrilometodějská mise však přinesla nové písmo, právní zákoník i lidem srozumitelnější náboženský ritus. Prestiž a moc vládců velkomoravské říše byla na vzestupu.
Přidáno: 17 Úno 2025
Pro stažení se přihlaste
V druhém pokračování trilogie o Velkomoravské říši se vydáme za slavnou dobou nejvýznamnějšího panovníka Velkomoravské říše – za Svatoplukem třetím. Putování začneme na jihu Moravy, kde se v přívětivém kraji lužních lesů a v zátočinách říčních ramen nacházela opevněná sídla knížat dávné Velké Moravy. V krajině, kde v 9. století existovala celá řada významných Velkomoravských hradišť a do země přišla Cyrilometodějská misie. Přinesla nové písmo, právní zákoník i lidem srozumitelnější náboženský ritus. A tak se stane, že na území Velké Moravy působí v druhé polovině 9. století vždy po několik let vedle sebe dvě skupiny duchovních. Vzdělaní Byzantinci vyslaní z Východořímské říše a bavorský klérus, který samozřejmě straní Frankům. Obě hlásají křesťanství. Morava je otevřené misijní území, nepatří žádné straně. A tak se zde dál bude bojovat o moc. O liturgii i o trůn panovníka. Bude to boj s mocnými sousedy, kteří vedle sebe chtějí mít ochotné vazaly a nikoliv národ, který je hrdý a samostatný.
Přidáno: 17 Úno 2025
Pro stažení se přihlaste
Závěrečný díl trilogie začneme v blízkosti Velehradu – na místě, kde se tvořila dávná historie Velkomoravské říše. Země se dostala až k významnému mocenskému a duchovnímu předělu, který představovala bula samotného papeže Jana VIII. Ta postavila Moravský stát pod jeho ochranu, zřídila moravské arcibiskupství a potvrdila používání slovanského jazyka pro křesťanskou liturgii. V době jejího rozkvětu zde žilo kolem 350 tisíc lidí. Byly tu poklady velmožů i panovníka – lákavá kořist, a to vše bylo třeba bránit. Velkomoravané proto budovali stále silnější hradby, opevněné brány i mosty. Velkomoravská říše zářila necelých sto let. Pak se stala minulostí. Velká část původních obyvatel hradisek své domovy opustila a přesídlila do neopevněných sídlišť. Někteří z nich zůstali, žili chudě, znovu obnovili hradby, přizpůsobili se a pak zmizeli. Velká Morava byla nejstarším státním útvarem středozápadních Slovanů. Byla obávaná, byla uznávaná, šířila křesťanství, rozpínala se. Společnost ale ještě nebyla v některých svých mocenských institucích, které by ji udržely, tak pevně zakořeněná. Rozhodující tu byla osobnost panovníka. Významný panovník zemřel – a to bylo fatální. Ale – byli tu. Zůstaly po nich památky skryté pod povrchem, svědectví v dávných letopisech a klenoty, které dodnes září.
Přidáno: 17 Úno 2025
Pro stažení se přihlaste