Již téměř pět tisíc let doprovázejí lidstvo hlasy zvonů. Odměřují lidem čas, zvou je k modlitbě, volají do práce či do boje. Bijí na poplach nebo oznamují příchod svátků. Slýcháme je při křtech, svatbách i na pohřbech. Moderní doba jako by se jich nedotkla – hlas zvonu se za celá tisíciletí nezměnil. Kupodivu se nezměnily ani samotné zvony. Mnohé z těch, které unikly válečným požárům, pamatují celá dlouhá staletí. Ale i zvony novější a nejnovější vypadají a znějí prakticky stejně jako zvony z dob dávno minulých. A co je nejpozoruhodnější? Přes veškerý technický pokrok a moderní výrobní postupy, které vytlačily mnohá tradiční řemesla, se prastaré řemeslo zvonařské v podstatě nezměnilo. To, že dnešní zvonaři odlévají zvony stejným způsobem, jako je odlévaly generace mistrů před nimi, uvidíme v několika zvonařských dílnách na jihu i východě Čech.

Přidáno: 07 Říj 2021
Pro stažení se přihlaste

Šumavské kaple a kapličky spojené se staletými tradicemi tvoří paměť krajiny a jsou dokladem duchovnosti dřívějších obyvatel tohoto kraje

Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste

Odkaz barvířů ze dvou posledních modrotiskařských rodinných dílen u nás

Přidáno: 30 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste

Pivovar v Plzni je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Staré poctivé dřevěné sudy hlídají, aby pivo chutnalo stejně jako před sto lety

Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste

Příběhy lidí, kteří se starají o odkaz našich předků a otvírají své usedlosti, statky a tvrze veřejnosti.

Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste

Od doby, kdy v téměř každé venkovské usedlosti klapal primitivní tkalcovský stav, podomácku se barvila příze a s textilními výrobky se chodilo na jarmark, uplynul dlouhý čas a mnoho se změnilo.

Přidáno: 16 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste

Výšivka z rybích šupin je bezesporu velmi zajímavou regionální lidovou technologií. Svůj původ má zřejmě na Třeboňsku, odkud se v druhé polovině 19. století rozšířila i dále do jižních Čech. Výšivka dokonce přečkala i zánik lidových krojů. V závěru 19. století se uplatnila také na výzdobě ženského oděvu inspirovaného městskou módou. S rybími šupinami se setkáváme na dámských zástěrách, sukních a živůtcích, které kdysi nosily manželky vlastníků rybníků či správců hospodářských dvorů. Dekor z rybích šupin se používal i na různých módních doplňcích, jako jsou límce, kabelky, polštářky nebo střevíčky. Postup jejich zpracování je poměrně komplikovaný, protože šupiny se musí vyprat, usušit, vyžehlit, vystřihnout a nakonec našít na hedvábí nebo samet. Dnes téměř zapomenutou technologii propagují studentky oděvní školy z Třeboně, výtvarnice Kateřina Závodová či držitelka titulu Nositel tradice lidových řemesel Ludmila Dominová z Hluboké nad Vltavou. Ta se věnuje především výrobě krojovaných panenek z jihočeských Blat, na nichž tuto neobvyklou výšivku s úspěchem uplatňuje.

Přidáno: 19 Lis 2021
Pro stažení se přihlaste

Vůně lipového dřeva, dobře nabroušené dláto, loutky, maňásci, marionety a také slavná tradice rodinných a spolkových loutkových divadel v českých zemích

Přidáno: 20 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste

Bakovský orobinec, zvířetická keramika, dobrovický řepánek i Pojizerský folklorní festival udržují lidovou tradici na Mladoboleslavsku

Přidáno: 19 Lis 2021
Pro stažení se přihlaste