Vypisuji filmy 1 - 2 z celkového počtu filmů ve zvolené sekci. Filmy jsou vypsány na 1 stránce.

1.

Terezínští hrobaři

Autor: Strusková Olga
Kategorie: Dokumentární filmy, Historické dokumenty, Válečné
Staženo: 4×

Anotace:

Dramatický příběh třiceti terezínských vězňů, kteří byli donuceni vykopat společný hrob pro zavražděné muže z Lidic. Filmový dokument s hranými a kreslenými sekvencemi... Tento filmový projekt seznamuje diváky s dosud málo známou skutečností, která spojuje dvě symbolická místa našich dějin – Terezín a Lidice, a to prostřednictvím ojedinělého příběhu, jehož hrdiny se stali náhodně vybraní terezínští vězni, kteří byli nacisty donuceni vykopat společný hrob pro zastřelené lidické muže. Tato dramatická epizoda lidické tragédie se odehrála bezprostředně po likvidaci obce, tj. 10. června 1942 od pozdního odpoledne do časného rána následujícího dne. Během 36tihodinového časového úseku se v Lidicích odehrálo neuvěřitelně silné drama se spoustou dějových peripetií na pokraji života a smrti, psychických a fyzických sil a vyčerpávajících emocí... O mužských obětech lidické tragédie padla zmínka ve slavnostních projevech, aniž by někdo ozřejmil, jakým peklem nacistického teroru museli projít nejen oni, ale také jejich hrobaři – terezínští vězni. A právě z útržků zachovaných svědeckých výpovědí několika z nich vyplývá, že se lidičtí muži nenechali popravit jako ovce, že řada z nich kladla odpor a měla i v posledních momentech života odvahu se bránit. Zrovna tak statečně se zachovali vězni z Terezína, kteří se stali hrobaři proti své vůli, a kteří se až do poslední chvíle domnívali, že to oni sami se stanou oběťmi nacistické pomsty za Heydricha. Fašističtí pohlaváři, kteří si je zřejmě vybrali jako „levnou pracovní sílu“ a zároveň svědky, předem odsouzené k likvidaci na Východě, tak navždy propojili osud třiceti nedobrovolných hrobařů s osudem pohřbívaných, ale také osud Lidic s osudem Terezína... Osu filmového vyprávění tvoří povídka Dvořákovo Rekviem Františka R. Krause, který byl sám jedním z hrobařů a také jedním z osmi bývalých terezínských vězňů, kteří přežili vyhlazovací tábor Osvětim-Birkenau. Dále jsou to dochované vzpomínky nejmladšího z hrobařů Viktora Laše a několika dalších pamětníků z Lidic a Terezína.

Přidáno: 08 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

2.

Vizionář Waldes

Autor: Strusková Olga
Kategorie: Dokumentární filmy, Různé, Životopisný
Staženo: 2×

Anotace:

Dokument vypráví příběh zakladatele legendární továrny Koh-i-noor, Jindřicha Waldese, který svým významem patří k „tvůrcům českého zázraku“ počátku 20. století, ke jménům jako byli Baťa nebo Kolben. Proslavil se nejen jako podnikatel, ale také jako významný mecenáš českého umění a sběratel... Jindřich Waldes pocházel z jihočeské obce Nemyšl u Tábora, kde se v roce 1876 narodil. Když se zde rodina Waldesových setkala s antisemitismem, rozhodla se v září 1889 přestěhovat do Prahy. Mladý Jindřich nastoupil do učení u firmy Eduard Lokesch und Sohn, Mettalenwaren in Prag. Vyučil se zámečníkem, ale díky znalosti světových jazyků se u firmy Lokesch již v sedmnácti letech uplatnil jako obchodní zástupce. V jedenadvaceti letech založil se dvěma společníky firmu „Waldes a spol.“ Nejprve vyráběl knoflíky, později vynalezl spínátko, které neodíralo látku a patentoval jej pod dnes již světoznámou značkou Koh-i-noor. Postupem času se jeho firma rozrůstala, měla pobočky i v zahraničí. Sám Waldes se vyznačoval tvůrčí erudicí a nápady, vlastnil například 465 patentů. Po roce 1918 začal Waldes svou firmu přetvářet v nadnárodní společnost s pobočkami v Evropě i Americe. Jednou z prvních byla pobočka v Drážďanech, následovala pobočka v Paříži, Varšavě, New Yorku a Barceloně. Ve třicátých letech vyráběly Waldesovy závody polovinu veškeré světové produkce kovových spínadel, „těchto nezbytných maličkostí každodenního života“, jak hlásala firemní reklama. Jindřich Waldes se tak stal bez nadsázky světovým králem knoflíků... Waldes proslul také jako milovník, sběratel a mecenáš výtvarného umění. K jeho oblíbencům patřili např. Fila, Myslbek, Hynais a další známí umělci. Jeho nejbližším přítelem však byl František Kupka, kterého od roku 1919 kdy se spolu prvně seznámili, až do své smrti neúnavně podporoval. Waldesova sbírka Kupkových děl byla nejvýznamnější sbírkou na světě, kterou tvořil, jak sám říkal z čistě vlasteneckých pohnutek. Jindřich Waldes zemřel ve věku 65 let při plavbě do Ameriky, kam prchal před nacistickou zvůlí. V roce 2000 obdržel Jindřich Waldes od prezidenta republiky in memoriam vyznamenání Za zásluhy.

Přidáno: 04 Bře 2024
Pro stažení se přihlaste