Břeh je široce rozvržený román o celé velké epoše. A to nejen svou časovou a prostorovou šíří, zabírající jak Velkou vlasteneckou válku, tak šedesátá a sedmdesátá léta, přenášející se z válečného Berlína a Königsdorfu do poválečné i současné Moskvy, do dnešního Hamburku, kde se děj bezprostředně odehrává, a složitými hrdinovými asociacemi i do Paříže, Říma a New Yorku. Břeh je román o epoše i v tom smyslu, že je v něm nadhozeno mnoho velkých a složitých problémů dneška, filozofických, sociálních i mravních. Spisovatel Nikitin, jemuž právě vyšla nová kniha ve velkém hamburském nakladatelství, přijíždí na pozvání literárního klubu a setká se zde s paní Herbertovou, v které pozná německou dívku Emmu, s níž se v posledních dnech války sblížil. Ve vzpomínkách se vrací o šestadvacet let zpátky do Königsdorfu, městečka nedaleko Berlína, kam byla stažena baterie tehdy dvacetiletého poručíka Nikitina ke krátkému odpočinku, a tyto kapitoly, naplněné radostí z konce války, tragikou marné smrti poručíka Kňažka a první láskou Nikitinovou, patří bezesporu k vrcholům celého Bondarevova literárního díla. Ale krátký pobyt v Hamburku končí a oba si uvědomí, že i po těch šestadvaceti letech v nich dosud žije ozvěna toho dávného, křehkého a krásného. Jakýmsi epilogem pak je Nikitinův proud vědomí za zpáteční cesty letadlem. Vzpomíná na nejrůznější okamžiky svého života, na Emmu, na tragickou ztrátu čtyřletého syna, vrací se až do dětství uprostřed sibiřské tajgy, kde se plavili přes řeku a protější břeh, „zelený, tajemný a nádherný ... sliboval, že má ještě celý život před sebou“. Úvahy o břehu lidské paměti, jehož lze dosáhnout jen za života a k němuž se člověk vrací z přítomnosti jako k součásti svého štěstí i neštěstí, jsou i posledními úvahami spisovatele Nikitina, který umírá v letadle na infarkt. Pluje, ale ke břehu své paměti i budoucího života doplout už nemůže.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste