Byla to noc jako stvořená pro strašné a brutální činy! Tma sama o sobě ani nestála za řeč, protože ta k noci patří, ale hlavně tu byla bouře! Byla to hrozivá, vražedná bouře, která řádila nad mořem. Vlny byly najednou vysoké jako domy a se strašlivým rachotem a ničivou silou se hnaly proti pobřeží. Veškerá síla moře se vybíjela v takových bouřích, a to po celé věky. Vzduch nad mořem byl vyplněn hřměním a blýskáním. Loď, která by za takového počasí vyplula, by byla ztracena. Voda doslova vřela, vlastně ani nevypadala jako voda. Pěnila se a bouřila, šuměla a burácela, až se na ni nedalo dívat. Nebyl to pohled pro lidské zraky. Vlna střídala vlnu a každá z nich byla beze zbytku ničivá. Nebe a moře se staly obětí řádění strašlivých sil. Mraky na obloze byly rvány na kusy, které se znovu spojovaly, aby byly vzápětí zase roztrhány. Šeď a čerň se na obloze střídaly a navzájem doplňovaly. Byla to noc jako stvořená pro Zlo!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Lady X upřeně hleděla na svůj samopal nabitý stříbrem a nejradši by ho zahodila. Její zbraň jí teď byla úplně k ničemu. Hlavně jí nemohla být nic platná v boji proti Xorronovi a Pandoře. Xorron! Její bývalý spojenec a vykonavatel rozkazů byl teď ovládnut Pandorou a plnil pro změnu její rozkazy. Pandora tvrdila, že je dva spojuje staré spojenectví z dob nesmírně vzdálených. Xorron na to nic zvláštního neřekl a přešel na Pandořinu stranu. Ale ani to ještě nebylo všechno! Další ztrátu utrpěla Lady X tím, že přišla o Kostku zla. Kostka napřed přestala fungovat a potom o ni upírka úplně přišla. Kostka zůstala kdesi v lese, zapomenutá při bezhlavém útěku. Ano, upírka byla na útěku, protože jí šlo o život. Pandora mohla jásat. Pro Lady X to byl hrozný den a vypadalo to, že se všechno ještě zhorší. Málem ji dostihl a zabil Xorron, jenom v poslední chvíli se jí podařilo zastavit ho chytrým trikem.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. Pulnoc! Ozvalo se tiché cvaknutí, cosi zašramotilo v hodinách a v následujícím okamžiku začalo bít. Odbilo dvanáctkrát. Těžké údery zněly domem. Každý z nich zněl jako připomínka smrti živým, aby viděli, že jejich čas se krátí.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

John Sinclair je přivolán do nemocnice, kam za podivných okolností přivezli slepou dívku. Vzápětí je jeden z lékařů napaden obrovským pavoukem…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Myxin a Kara se zoufale snažili najít nějakou ochranu před všeničící Mlhou smrti. Věděli jistě, že takový magický ochranný prostředek existuje, ale nedokázali ho vypátrat. Alespoň do chvíle, než narazili na Ambiastra. Ambiastro byl vlastně už zapomenutou postavou ještě z dob staré zaniklé Atlantidy. Přežil zánik říše a stále existoval. Tři osoby - jedna identita. Myxin musel najít jedno z upířích trojčat, teprve tak se mu mohlo podařit najít zbraň proti Mlze smrti. Problém byl však v tom, že po Ambiastrovi pátral ještě kdosi další: Lady X!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Suko ležel v rakvi! Vůbec nevěděl o tom, kdo, jak a čím ho udeřil a zbavil vědomí, nevěděl ani, jak ho táhli po schodech do sklepa té příšerné budovy a hodili do rakve. Pak nad ním zapadlo víko dřevěné zdobené rakve, ale o tom pochopitelně také neměl tušení. Rána, která ho vyřadila z boje, byla strašná a náhodou tak mířená, že jej zbavila vědomí na dlouho, ne jenom na pár minut, jak se to občas stává. Jeho bezvědomí bylo hluboké a dlouhé, ale ani ono nemohlo trvat věčně. Jednou musel i on přijít k sobě. To probuzení bylo ovšem nepříjemné, došlo k němu v absolutní tmě, tichu, dusnu a zkaženém vzduchu, který už skoro nebyl k dýchání. Když ležel v bezvědomí, nespotřeboval mnoho kyslíku, ale i tak byla situace na pováženou. Ještě chvíli na tom místě, a bylo by po něm; už by se neprobral!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Komisař Mallmann vytáhl pistoli. Najednou dostal nepříjemný pocit. Když vešel do temného domu, bylo ještě všechno normální, ale po několika metrech se to změnilo. Ve vzduchu bylo cítit nebezpečí! Netušil jaké, ale cítil je. Připadalo mu, že je vydechuje každá zeď, každý kámen, dokonce ani nápisy na zdech mu už nepřipadaly směšné, ale útočné a vyzývavé. Zastavil se u schodiště. Nedivil se, že ho sem poslali. Dům byl kdysi obydlen. Nájemníci se už vystěhovali, ale dům sloužil za útočiště dál. Komisaři bylo sděleno, že se tu ukrývá špión. Zjistili to místní policisté, kteří požádali o pomoc spolkovou kriminální policii. Ta poslala do Trieru komisaře Mallmanna, aby vše prověřil na místě.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Já a moji přátelé jsme za ta léta pronásledovali spoustu démonů a zničili je. Byli mezi nimi velcí démoni, ale i jejich obyčejní služebníci, čímž jsme se přesvědčili, jak velká a neobyčejně komplikovaná je Říše zla. Démoni stále sahali k novým úskokům, aby na svoji stranu přetáhli další lidi a učinili z nich svoje pomocníky. V mnoha případech se jim to dařilo, a tak se mezi námi objevovali další a další stoupenci magie a provozovatelé temných nauk. Tak tomu bylo i v tomto případu, na jehož počátku byla křičící hlava a který nás pak zavedl do Skotska, kde jsme z nenadání narazili na stopy Černé smrti, démona, o němž jsme si mysleli, že je zničen.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Stáli jsme v největší místnosti rozlehlého panského sídla McLellanových a rozbitými okny jsme hleděli do zahrady. Necítili jsme se právě jako vítězové, protože čarodějova lebka nás přelstila. Chtěl jsem ji zničit křížkem, ale ona nám unikla. Byla pryč a my opět pocítili chuť porážky. Stejně tak nepříjemná byla vzpomínka na slova Izáka McLellana, kterými nám oznamoval, že navazuje na dědictví a závěť svého předka-čaroděje. Místo hlavy měl na krku lebku právě onoho předka, křičící lebku, jak jsme ji nazvali. Jejím objevením tenhle případ začal. McLellan mluvil kromě toho o Společenství lebek, o dědictví Černé smrti a o tom, že patří k dědicům tohoto démona. Byl kousek od nás odhadoval jsem to na dvacet yardů. Když teď vystřelím, zasáhnu ho? Suko stojící vedle mě zašeptal: „Zkusím to hůlkou!"

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Proměna začala! Barbara se zkroutila nesnesitelnou bolestí, zasténala a po bradě jí začaly stékat sliny. Musela se rychle dostat z kupé, než bude pozdě. Nikdo z lidí ve vlaku si nesměl všimnout, že se během pár minut promění z mladé ženy v zuřivou a krvelačnou bestii. Doběhla na toaletu a zamkla se tam. V tu chvíli jí na kůži už rašila srst a ruce měnily v pracky, úplně nepodobné lidským. Měnila se ale celá, v malém zrcadle nad umývadlem to mohla sama sledovat. I hlava byla jiná – hlava tygrodlaka! Nemusela ale mít k ruce zrcadlo, znala ten proces a prožívala ho každým kouskem těla. Jestli se nestane zázrak, začne po dokončení proměny rozsévat smrt mezi cestujícími.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Stáli proti mně a já byl prakticky bezbranný a bezmocný. Sám proti čtyřem – byl jsem v pasti! Fakt, že se tato scéna odehrávala uprostřed Londýna, ji nedělal o nic méně nebezpečnou. Jímal mě děs, když jsem se na ty své čtyři protivníky díval. Na Trafalgar Avenue byla spousta lidí a nikdo z nich si ničeho nevšiml. Chodili tam, procházeli se, nakupovali nebo šli za jinými pochůzkami jako každý den. Slunce svítilo a na první pohled vypadalo všechno hezky a nevinně. Já stál uprostřed toho mumraje, obstoupen čtyřmi děsivými postavami, a měl dojem, že moje vyhlídky jsou velmi špatné.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Muž vešel do butiku těsně před uzavírací dobou. Isabela Nortonová už držela v rukou klíče, aby zamkla prosklené dveře. Už máme zavřeno, chtěla říct, ale slova jí uvízla v krku, protože ten muž se na ni podíval tak, že se jí jeho pohled vtiskl do duše. Isabela byla sebevědomá nazrzlá blondýnka, ale toho pohledu se lekla tak, že až couvla. Něco takového se jí nikdy předtím nestalo. Ve svých čtyřiceti letech už prošla velkými životními výkyvy, měla za sebou dva rozvody. Z peněz, které získala při rozvodovém řízení, si mohla otevřít butik. Ale teď tu stála oněmělá strachem. To ten muž! Stál dva kroky ode dveří a upřeně na ni hleděl. Isabele připadalo, jako by ji svlékal očima. Jako by ji jeho prsty hladily po zádech. To není zákazník – v žádném případě.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Strach se podepsal na tom, jakým stylem řídil. Jel moc rychle a sešlapával plynový pedál skoro zuřivě a bez rozmyslu. Lancia vyrazila vpřed a od kol jí odlétaly kousky štěrku; pneumatiky nechaly na asfaltu gumové stopy. Auto se dokonce dostalo do smyku a nebezpečně se přiblížilo ke svodidlům, ale řidič situaci zvládl. Jean Leduc byl ovšem zkušený řidič. Jel dál, ale pořád příliš rychle a nebezpečně. Byl z té jízdy zpocený, protože věděl, že jet tak rychle po této pobřežní silnici je šílenství. Jemu ovšem nic jiného nezbývalo, musel být zítra v Itálii. Nevěděl, jestli se to dá stihnout a jestli do té doby vůbec dojede na hranice. Sledoval nejen silnici před sebou, ale také za sebou, pozorně kontroloval zpětné zrcátko. Jakmile v něm zahlédl reflektory druhého auta, věděl, že je zle. Tamti asi jeli za ním!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Zahlédl jsem reflektory auta za sebou ve zpětném zrcátku a hned mi bylo jasné, že to auto jede moc rychle. Bylo mokro a to je vždycky nebezpečné! Auto ještě víc zrychlilo a přitom se dostalo mírně do smyku. Radši jsem uhnul ke krajnici, aby mi mého bentleye někdo nesestřelil do příkopu. Moje auto už zažilo leccos a nemínil jsem je zase vézt do servisu. Auto za mnou mě předjelo. Konečně jsem zaznamenal, že to je rychlé auto. Lancia. Pak už jsem viděl jen rudě žhnoucí zadní světla, vysoký proud stříkající vody a trochu páry stoupající od rozehřáté koncovky výfuku. Ten řidič jel jako šílenec za chvíli mi zmizel za zatáčkou. Možná ho omrzel život, možná byl opilý, těžko říct. Jenom jsem doufal, že jeho havarované a rozmlácené auto nebudu za chvíli někde míjet převrácené v poli.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Od samého začátku jí ten starý dům připadal podezřelý, ale její rodiče trvali na tom, aby do té školy chodila a Franciska Mundiová poslechla, neboť na Sicílii mělo rodičovské slovo stále ještě velkou váhu. Ale čím déle Francisca v internátě bydlela, tím větší měla strach. Ten dům na ni nepůsobil jako škola, připadal jí jako studená hrobka, kterou vane dech smrti. Internát stál na vrcholu kopce a všude kolem se táhly piniové háje. Ze silnice ho nebylo téměř vidět, ale říkalo se, že v zahradě jsou rozmístěné kamery, které sledují celé okolí. Franciska je zatím nenašla. Byla tu spousta místností, kam studentky nesměly a Franciska se podle toho řídila. Té noci měla takový strach, že jí svíral srdce jako kleště…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Atlantis žila! Věděli jsme to my, věděli to i někteří další. Nic na tom nemohl změnit fakt, že běžně nebyla tato skutečnost známa. Dědictví Atlantidy čekalo na vhodný okamžik, na příhodný moment, aby se projevilo, a čas od času vysunulo tykadlo, aby se přesvědčilo, jestli se ten okamžik už neblíží. I my jsme to zažili na vlastní kůži a byl to děsivý zážitek! Museli jsme si přitom sáhnout až na samé hranice našich možností. A nejen já a Suko; zasaženi událostmi byli i Kara a Myxin – také je dohnala dávná minulost!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

V očích mu probleskovalo šílenství, ale i tak věděl, co dělá. „Budeme ho zaklínat!" šeptal. „Objeví se! Musí se objevit, cítím to! A já vám tím dokážu, že existují věci, o kterých nemá lidstvo ani tušení. Strašlivé věci netušené síly, plné hrozné moci a děsu!„ „Kdo je to, Piete? Kdo se objeví?“ zeptal se kdosi. „Kraal!" zašeptal. „Prostě jenom Kraal. Ale je vládcem prastaré, nekonečně staré magie a síly. Nikdo nezná prostředek proti jeho magii, je to démon z grachtů.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Kolikrát jsme si už mysleli, že neexistuje nic, co by nás mohlo vyvést z míry a překvapit. To jsme ale ještě nevěděli, že potkáme škrtiče z Blackmooru! Po setkání s ním jsme svuj názor poopravili.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Kam se jenom podíval, všude byly čarodějnice! Suko žasl a nestačil se divit. Obsadily vlastně už celý Blackmoor a chovaly se tu jako šílené, jako horda divokých nájezdníků. Nejenom že pobíhaly po ulicích, seděly na střechách, poskakovaly po dvorcích a všude působily hrozný rozruch a křik. Také divoce tančily a hulákaly a pohled na ně byl nesnesitelný. Mezi nimi byl Suko a byl tu sám! John se odebral na hrad, aby splnil svoji část úkolu, a na Suka zbylo hlídat vesnici před nájezdem čarodějnic. A to se ještě mohl objevit ten, kdo tohle všechno způsobil: Mason Cordtland, popravčí čarodějnic!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Seděl v ústavu a čekal na příležitost. Několik týdnů se nic nedělo. Plynuly měsíce, ale on se nevzdával, protože věděl, že jednoho dne přijde. V noci, když ticho přikrylo budovu jako skleněný zvon, stál u otevřeného okna a rukama svíral železné mříže. Díval se do tmy a jeho rty formulovaly neslyšitelná slova. Jeho příležitost přijde. Věděl, že včely-zabijáci ho nenechají na holičkách. Shawn Braddock čekal dál.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Ano, měl jsem trochu obavu. Nehrozilo mi žádné bezprostřední fyzické nebezpečí, ale šlo o celkovou atmosféru! Něco tu nebylo v pořádku, něco se dělo. Tak třeba tu bylo až nepřirozený ticho a klid, a přitom je Montmartre v květnu úplnou Mekkou pro turisty. Dnes tu nebyl skoro nikdo. Jenomže i toho jsem si všímal jenom na okraj, protože moje pozornost patřila nevelkému úzkému domu s šedou fasádou, v němž bydlela naše známá Tanith. Ano, Tanith, Francouzka, která nám už několikrát pomohla a která měla jasnovidecké schopnosti. Byla to zvláštní a zajímavá žena. Dělal jsem si o ni trochu starosti, ale na druhou stranu jsem věděl, že ona se o sebe umí ve většině případů postarat sama.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Jindy kamenný obličej mafiánského bosse dostal užaslý výraz. „Skutečně je to pravda? Netropíte si ze mne žerty?„ „Ne, pane!“ Logan Costello, mafiánský boss, se chladně usmál. „Jestli si ze mě děláte blázny, jste mrtvý.„ „Já vím.“ „Tak mi ukažte, co jste přinesl. A konečně mi řekněte své jméno!„ Muž potřásl hlavou. „Ne,“ opáčil s úsměvem. „Mé jméno nemusíte znát.„ „A jak vám mám říkat?“ „Říkejte mi třeba Mister X.„ Logan Costello sebou trhl. „Sympatie k Lady X?“ „Tak nějak."

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Světlo dne postupně mizelo a šířily se stíny pozdního odpoledne. V údolích se tvořily mlhy, ale vrcholky kopců a hor a také špičky vysokých stromů byly ještě zalité sluncem. Den se chýlil ke konci a příroda se chystala na noc. Nechystal se na ni ale jeden osmiletý chlapec. Les ho vždycky lákal a přitahoval, protože se v něm daly udělat nejrůznější objevy! Les byl jeho druhým domovem. Tady mohl běhat, skákat, výskat a nikdo ho zde v ničem neomezoval. Kromě toho v lese slýchával zvuky.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Čekala, dokud se Liga vražd pomalu nezačala rozkládat, a těšila se z každé porážky a z každé další smrti některého z jejích členů. Často si mnula ruce radostí z toho, jak se démonické bytosti navzájem likvidovaly. Držela se v bezpečné vzdálenosti, ale neztratila s událostmi kontakt, stále ve svých úkrytech alespoň přibližně věděla o aktuálním dění. Najednou, když to nejméně čekala, byla konfrontována s prastarou magií. Poznala ji náhle a došlo jí, že by ji mohla využít. V tu chvíli Lupina pocítila, že udeřila její hodina. Mohla začít s plánem.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Slyšela rachocení berety a každý další výstřel pro ni byl hrozným a nesnesitelným zvukem, který přinášel záhubu. Věděla velmi dobře, že její služebníci jsou proti stříbrným střelám bezmocní a že tyto střely je zabíjejí, jenomže s tím ona teď nemohla nic udělat. Ona sama totiž byla v těžké situaci, jedna její část už totiž byla zničená! Aniž by si přesně pamatovala jak, vyběhla na chodbu, hlavně pryč z toho prokletého domu. Chovala se už jenom instinktivně, protože mozek se zabýval stále jenom jednou jedinou myšlenkou. Luparo byl mrtev! To pomyšlení ji málem zabilo. Její plán se v tu chvíli rozpadl v trosky a ona se ocitla zase na začátku. Byla sama proti všem a musela se bát Sinclaira a jeho svěceného stříbra. Musela začít zase od začátku.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Hlas vycházel odněkud ze tmy. Ale ten hlas existoval a nemilosrdně udílel rozkazy. „To jsi ty, Tricie?„ „Ano!“ „Viděl tě někdo?„ „Ne!“ „Ví někdo o tvých přípravách?„ „Nikomu jsem neřekla ani slovo.“ Tricie mluvila tichým rozechvělým hlasem. Věděla, že se ocitla před rozhodujícím obratem ve svém životě. Otevřela se před ní nová stránka v knize osudu a Tricie ji hodlala přijmout, neboť to, co měla prožít, se naskytne jen málo lidem.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Ne vše, co leží pod zemí, je mrtvé. Někdy čeká zlo stovky let, než se vydá na trestnou výpravu…" Tato slova, kterým se mnozí smáli, se pak pro mnoho lidí měla stát strašnou pravdou. To, co po sobě zanechala třicetiletá válka v jedné bavorské vsi, se stalo po tři sta padesáti letech strašlivou noční můrou.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

V levé ruce držel muž krátkou rovnou dýku a v pravé dýku se zakřiveným ostřím. Tvář měl snědou a oči mu v ní jasně zářily bělostí. Mezi tím mužem a Sukem byl na ulici otevřený poklop od kanálu. Jedno bylo jasné: ten muž byl připravený vystartovat do protiútoku. Právě dosáhl hranice, za kterou je člověku všechno jedno. Už chyběla jenom poslední kapka k tomu, aby nálož v jeho hlavě vybuchla. Prakticky se už vůbec neovládal a neměl kontrolu nad svým jednáním. Ale Suko nechtěl žádné problémy, a proto se zachoval uvážlivě a klidně.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Stála přede mnou a křičela: „Můj muž je šílený! Zbláznil se! Úplně se pomátl a chce nás všechny pozabíjet!" Náhle se hlasitě rozplakala. Já a Suko jsme na sebe rozpačitě pohlédli. Suko se právě před chvíli vrátil zdola a jenom pokrčil rameny, protože nic podezřelého nenašel. Jedinou zvláštností byl křik té ženy na chodbě. „Udělejte už konečně něco!" zavolala na nás zase ta žena. „Nestůjte tu jenom tak!„ „Moment, paní Bexigová!“ snažil jsem se ji uklidnit. „Abychom něco udělali, musíme mít důvod a já ho pořád nevidím.„ Vytřeštila oči, až jsem dostal strach o její zdraví. „Důvod? Vy potřebujete důvod? A to nestačí, že řve jako šílený a že se zbláznil? Pablo se zbláznil!“ „Když každá manželka, která se pohádá s manželem, zavolá hned policii, nebude mít policie dost lidí na důležitější výjezdy, madam," připomněl jí Suko.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Kdysi hezká tvář byla ohořelá, celá zčernalá, děsivá a odporná. Z čela vyrůstali dva zelení hadi. Byli poznávacím znamením vrchní čarodějnice Wikky. Ale ona chtěla zpět svou starou tvář. Moc kouzelného kamene měla být konečně zlomena. Vymyslela způsob, jak to udělat. Musela odcestovat do Irska, pravlasti druidů a jejich magie, která byla stále ještě živá a způsobila tajemné kouzlo. To kouzlo mělo jméno – Aibon.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Když na hrob dopadla poslední lopata hlíny, lidé se konečně pohnuli a tiše spolu začali rozmlouvat. Ten, kdo je dlouho bránil, už nebyl mezi živými, ležel teď v chladném hrobě. Páter Robanus byl vždy oporou ostatních. „Musíme hned pryč z ostrova," řekl kdosi větu, která napadla už i ostatní. Několik dalších lidí přikývlo. Odchod se ale spíš podobal útěku. Místo zůstalo opuštěné. A protože se nacházelo na ostrově, bylo ideálním místem pro útočiště temných bytostí. Ve věži totiž sídlilo sedm upírů.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

V prastarých japonských mýtech a legendách ho nazývali Modré oko. A skutečně – při pohledu z výšky se upíralo k obloze jako obrovské oko nějakého boha krásné a blankytně modré jezero, Jeho hloubka byla nesmírná, zatím se ji nepodařilo přesně změřit. Ve Starých spisech se tvrdilo, že skrze jezero se lze dostat až k Emma-Hoo, k ďáblovi a do Jigoku, do pekla. Cest do pekla bylo mnoho, ať už to byly jezera, propasti, chrámy, vrcholky hor anebo třeba krásně vyřezávané dveře a brány. Tato země byla plná tajuplných věcí, které tu před věky zanechali bohové a jiné bytosti. Zdejší lidé to dobře věděli, a tak bohům přinášeli oběti. Pokud oběti přinášet nechtěli nebo nemohli nebo pokud se v přítomnosti tajuplných míst necítili dobře, pak odsud raději odešli.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Byla to stará loď a připomínala staré veslice, které brázdily moře před celými věky. Zatím byla od pobřeží nějakých sto padesát mil, ale každé zabrání vesel z této vzdálenosti něco ukrajovalo. Východní pobřeží Severní Ameriky pochopitelně ještě nebylo na dohled, ale i tak se pomalu přibližovalo. Loď vypadala opotřebovaně a těžkopádně a na vlnách Atlantiku působila jako přízrak z dávno uplynulých staletí. Plachta na ráhně visela zplihle a nepořádně, jenom vesla se pravidelně nořila do vln a zase se zvedala. U vesel neseděli otroci jako ve starověku, byly to bytosti úplně jiné a mnohem děsivější. Zombiové.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Ozvalo se vytí a skřípění, které tak trochu připomínalo nářek dítěte, ale opravdu jen velmi vzdáleně. Ten zvuk způsobilo skřípění brzd a sténání pneumatik na hladkém povrchu. Pak se ozvaly ještě další zvuky, ale to už jsem se otáčel a viděl auto, jak se smykem zběsile zastavuje a otáčí na asfaltu. Nebylo to obyčejné auto, ale malý náklaďák, který stál napříč přes silnici. Náklad na korbě se při tom divokém manévru posunul a teď tlačil na postranici a plachtu, takže byla pod plachtou vidět vyboulenina. Dveře na straně řidiče se otevřely, řidič vyhlédl ven a začal křičet jako smyslů zbavený. Vypadal jako někdo, kdo právě přišel o rozum.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nad přístavem se vznášelo hrobové ticho, ale byl to klamný dojem. Byla horká noc a Londýn úpěl pod její dusnou pokrývkou. Ani teď v noci se příliš neochladilo a Londýňané trpěli. V dálce se ale nepatrně blýskalo, kdesi daleko zuřila bouřka, ale nebylo jisté, zda dorazí až sem. V přístavu bylo ticho. Tu a tam se sice pracovalo i v noci, ale dělo se to tak trochu stranou, víc na západě, v loděnicích. Tam také svítilo více světel, která byla k práci nezbytná. Všude byly budovy, parkovaly stroje, k nebi čněla ramena jeřábů. V noci působilo toto místo přízračně. Světel tady bylo málo, bylo to místo, kde se dnes v noci mohlo stát cokoli.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Shao si dělala hrozné starosti! Už celé hodiny nevěděla nic o Sukovi a Johnovi, a přitom věděla, že oba byli na stopě velkého případu. Měli se utkat s mocným nepřítelem. Nijak se s ní nespojili, nezavolali a jí se nedostalo ani magického kontaktu od Amaterasu. Nestalo se jim něco? Co když jejich nepřátelé byli tentokrát příliš silní? Shao si zoufala. Byla zvyklá, že Suko byl často na všelijakých nebezpečných akcích, že cestoval velmi daleko, aby mohl dokončit vyšetřování případu, ale dnes cítila podivný nepokoj. Bylo v tom ale ještě něco. Shao věděla, že i ona byla do případu vtažena, protože právě s ní se spojila sluneční bohyně. Jenomže nic víc zatím Shao nevěděla, kromě toho, že John i Suko se vypravili na nějaký starý hřbitov. Navíc znala ještě jména dvou nepřátel. Ta jména zněla Shimada a Xorron.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Světlo lampy na psacím stole vrhalo světelný kruh na papír a osvětlovalo i ruku s perem. Byla to silná, opálená ruka, na které už se začínaly tvořit první stařecké skvrny. Pisatel dopisu již překročil padesátku. Seděl skloněný a lehce pootočený u psacího stolu a byl tak zabrán do práce, že vůbec nevnímal okolí. Slova mu plynule splývala z pera a vytvářela věty. Psal a psal bez přerušení a pokojem se ozývalo jen škrábání pera po papíře. Jinak bylo v malém pokoji až stísňující ticho. Jediným zdrojem světla byla lampa na stole. Nábytek se ztrácel ve stínu a zdí a okenní tabule vypadala matně jako šedá litina.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Satan chce vždycky všechno! Tato věta platila vždycky a platí i dnes. Jeho heslo bylo, že kdo mu podá prst, ztratí brzy celou ruku, protože satan drobty ze stolu nesbírá. Teď měl ve svých spárech i Sheilu Conollyovou, ale to mu bylo málo. Chtěl by nejraději celou její rodinu, tedy i Billa a Johnnyho. Nakonec vymyslel vskutku ďábelský plán, který jsme já a Suko prohlédli příliš pozdě.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Oči jí svítily jako hvězdy, ústa měla roztažená do šířky a mezi zuby procedila jedinou otázku: „Kde je?„ „Kdo?“ Štíhlé ruce uchopily pušku za hlaveň a vší silou do ní zatlačily. Muž, který se držel rámu dveří, zasténal, zapotácel se a upadl. V jeho těle se rozšířila bolest jako exploze. Pažba ho zasáhla těsně pod přezkou na opasku. Začal dávit. Oči mu lezly z důlků a otevřenými ústy lapal po dechu. Po bradě mu tekly sliny. Žena přibouchla dveře podpatkem. Zaklaply tak hlasitě, že to znělo jako výstřel.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Když si ďábel uvědomil, koho má ve své moci, neubránil se úšklebku. Ano – měl v moci oba Conollyovy! Vymyslel a provedl geniální plán a ani Sinclairovi se nepodařilo ty dva z jeho moci vyrvat. Zbýval už jenom poslední člen rodiny malý Johnny. Že se jednalo o bezbranné a nevinné dítě jej nezajímalo, ďábel byl nemilosrdný. Bylo tedy načase završit plán a zmocnit se toho dítěte.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Když nedokážeme naše nepřátele porazit zbraněmi, budeme muset sáhnout k jiným metodám," prohlásil jeden z mužů velmi hlasitě, aby svým slovům dodal na důležitosti. Řečnil už nějakou dobu a pomalu se dostával do ráže, protože se blížil k tomu nejdůležitějšímu, co chtěl říct. Stál zeširoka rozkročený, kousek od ohně. Ten oheň musel být nenápadný, protože muži nechtěli, aby o jejich stanovišti někdo věděl. Bylo jich celkem šest – ten, který řečnil, a ještě pět dalších. Byli ozbrojení, každý z nich měl pušku nebo samopal buď položený na klíně, nebo kousek od sebe. Nyní hleděli na svého vůdce.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nejdřív to bylo jen zavrčení, co vylekalo slepého Ottu Maiera. Tak divně se jeho pes, na kterého se mohl v uplynulých šesti letech stoprocentně spolehnout, choval jen dvakrát. Pes znovu zavrčel. Otto Maier se lekl. Tentokrát mu to připadalo ještě mnohem výhružnější a nebezpečnější. Ucítil, jak se napnulo vodítko, jak se do něj pes opřel a táhl ho za sebou, „Harro!" zavolal slepec na psa. „Co je s tebou, Harro? Zbláznil ses? Takového tě neznám. Co se stalo?" Slepec se psem mluvil jako s člověkem. Za ta léta, co byli spolu, se mezi nimi vyvinulo opravdové přátelství. Jeden na druhého spoléhali. Otto Maier nechápal, proč se jeho pes tak divně chová.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Z davu zněly hlasité výkřiky, které přehlušovaly praskání dřeva a sykot plamenů. Čarodějnice se svíjela ve strašných bolestech a všude okolo ní šlehaly plameny. Už chybělo jenom málo, než plameny zasáhnou i její tělo. Stovky čumilů se na to dívaly. Muži, ženy, děti, bohatí i chudí, ti všichni chtěli vidět toto děsivé divadlo, které se odehrávalo jenom jednou za čas. Nikdo si tu podívanou nechtěl nechat ujít, protože toto byla jedna z mála výjimečných událostí, které narušovaly jednotvárnost jejich životů.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Po čtyřicet let byla ta hrůza skrytá. Nikdo už na ně nemyslel, protože jejich děsivé tajemství pohřbil pouštní písek. Ale to trvalo jen do té doby, než se onoho pochmurného dne vydali na své vražedné tažení. Na nebi hučelo letadlo, které tam nemělo být. A posádka, která byla již čtyřicet let mrtvá, připravovala útok.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Víc než dvě hodiny to vypadalo na klidný, zcela normální let. Tři pasažéři i pilot helikoptéry byli spokojeni s přímo ideálním počasím. Na azurově modrém nebi svítilo slunce, bylo léto a pod letadlem se prostírala širá step. Vypadala jako světle zelené moře a táhla se od horizontu k horizontu. Nikdo nepomyslel na to, že by jim snad mělo hrozit nějaké nebezpečí. Ale cosi strašného už se dalo do pohybu.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Více než sto let leželi zahrabáni v hlíně a nikdo už si na ně nevzpomněl. Pět horníků, které většina lidí vymazala ze své paměti. Ale oni nebyli mrtví. Jednoho dne to ti, kteří na ně zapomněli, nepříjemně pocítili. V místě, kde se nacházel největší důl Evropy, začali šířit hrůzu...

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Hroby, krypty, staré zámky, zatuchlá sklepení – tato místa v člověku vyvolávají hrůzu. Já však prožíval hrůzu uprostřed Londýna, na jednom zbořeništi. Viděl jsem vysokou hromadu suti a zdi, které jako by byly ohořelé a které čněly k temné listopadové obloze. O půlnoci jsem se s ním měl setkat. A protože jsem byl nedůvěřivý, poprosil jsem svého přítele Suka, aby mi kryl záda. Lezl jsem po zbořeništi. Blížil jsem se k ruině domu. Dveře a okna se podobaly tmavým, hranatým očím. Ta věc se mi vůbec nelíbila, protože ten neznámí, který mi volal, zmínil jméno člověka, který byl už dávno mrtvý. Lady X!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Světlo kapesní baterky klouzalo hrobkou, třáslo se a potom osvítilo tvář jedné ženy. Pohlédl jsem na ni. V ruce jsem držel baterku. Kužel světla zasáhl tvář té ženy. Věděl jsem, že na okraji hrobky někdo čeká a že se mnou chce mluvit. Nerozuměl jsem té řeči. Jako jazyk démonů mi to nepřipadalo, spíš bych to tipoval na východní blok, možná Maďarsko, protože do této země vedly stopy. Musel jsem té ženě pomoci dostat se z té zatracené hrobky. Lehl jsem si na zem a posvítil dolů. „Kdo jste?“ zeptal jsem se. Nerozuměla mi.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Ve světě hrůzy si připadala jako člun na širém oceánu. Osamělá, ztracená, obklopená nesčetnými nebezpečími, která byla skryta na ostrově zdánlivého klidu. Nevěděla, zda sní či bdí. Kolem byla hustá mlha, kterou ovládaly prazvláštní síly, jež nemohla ovlivnit. Již neexistoval žádný směr. Vše se změnilo. Nebe mohlo být pod ní i nad ní a ona se vznášela jako sněhová vločka hnaná větrem.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Za těmi zdmi sídlí hrůza, seňore!" Chladnokrevný novinář Paolo Deja byl varován místní mi policisty a ta slova mu ještě zněla v uších. Byl to však nejlepší reportér v Riu a v žádném případě se nemínil nechat odradit. Dům byl opuštěný. Nikdo v něm nebyl. Jeho obyvatelé z něj utekli a a ni policisté již nechtěli nikdy vstoupit dovnitř, protože tam jeden jejich kolega přišel otřesným způsobem o život. Jeho krev ještě byla vidět na zdi jednoho pokoje.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Z temnoty se vynořil srstí porostlý pařát a uchopil za hrdlo spícího muže. Pak prsty stiskly a vtiskly hlavu muže do polštáře. Tím pohybem a nedostatkem vzduchu se spáč probudil. Otevřel oči a ústa, chtěl vykřiknout. Neviděl skoro nic, možná jenom jakýsi stín ve tmě. Vykřiknout nemohl, protože se nemohl nadechnout, ruka na hrdle jej pevně svírala. Byl šílený strachem Malý okamžik se mu zdálo, že je to třeba jenom sen, ale to, že nemohl dýchat, jej přesvědčilo, že je to realita. Propadal panice.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Přišli sem ze západu, z temnoty, a byli ještě černější než tma okolní prosincové noci. Pohybovali se zcela neslyšně, nebylo slyšet ani zašumění; jenom nebe se nehlučně otevřelo, aby je propustilo ze svého objetí. Chtěli být sami, nikdo je nesměl vidět, proto si vybrali toto opuštěné místo daleko od lidí. Tvrdilo se, že tady lišky dávají dobrou noc, tak liduprázdné místo to prý bylo. Létající stroj se snášel k zemi a nic ho nevyrušilo, nikdo jej nespatřil. Stroj zůstal viset kus nad zemí a v jeho trupu se po chvíli otevřely dva otvory

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nebe bylo černé, ale s odstínem modři, a stejně tak temná byla i voda, na které se pohyboval náš člun. Měsíc bylo dobře vidět, prosvítal jasně mezi mraky. Mandra a Suko veslovali, protože jsme vypnuli motor. Tato část akce musela proběhnout za naprostého ticha. Sledoval jsem oblohu a měsíc, který mi chvílemi přišel jako oko nějakého příšery, která na nás shlíží, než nás pozře.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Mandra Korab vlastnil ještě nedávno sedm dýk, jenomže satan se jimi cítil ohrožený. A tak mu je ukradl. Od té doby jsme byli společně s Mandrou na cestě a hledali jsme je. Byly na různých místech a nebylo snadné získat je zpátky. Zatím jsme měli tři. Čtvrtá byla na ostrově Sylt a měli ji ve své moci démoničtí skřeti.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Přes dvě stě let byl zazděný, ale přežil to. A našel si dokonce i přátele. Krysy! S jejich pomocí se dostal upíří baron na svobodu. Aby se jim zavděčil, pozval je na maškarní ples. Jenomže k tomu potřeboval jednu se sedmi dýk.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Byl to divoký, zlý, pronikavý a až do morku kosti pronikající řev, který Hakima, strážce rezervace, tak vyděsil. Dosud seděl klidně na svém dřevěném sedátku, vlastně tam usnul, a teď ho ten výkřik probral z dřímoty. Vytřeštil oči a zbledl, protože takový řev nemohl znamenat nic dobrého. Hleděl do šera pralesa a pátral tam po nebezpečí. Teď už bylo ticho, ale on věděl, že dojem klame, toto bylo ticho před bouří. Něco se chystalo, něco viselo ve vzduchu. Jaké zvíře to zařvalo? Díval se na mýtinu, ale nic neviděl. Ticho bylo stále nesnesitelnější, chtěl, aby se už konečně něco stalo.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Vetřelec musel napřed překonat kamennou zídku s ostnatým drátem na vrcholu. V odlesku měsíce se ten drát chvílemi kovově leskl. Dráty byly natažené ještě i v trávě za zídkou, ale to nebylo největší nebezpečí pro vetřelce – nejhorší byli psi! Majitel tohoto pozemku se nechránil elektronickými vymoženostmi, spoléhal úplně na svoje psy-zabijáky. K Henriku van Doolenovi se ještě nikdo nevloupal, ještě nikdo tam nepřišel neohlášený, nešlo to. Třikrát se o to sice někdo pokusil, ale z toho ve dvou případech ho dostali psi. Proto mohl van Doolen klidně spát.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Dvě rány do hlavy mě na nějakou dobu nejen vyřadily z boje, ale také mě odeslaly do říše snů. Teď jsem ležel ve sněhu a nevěděl o světě. Tento stav netrval dlouho, podle všeho jenom pár vteřin, protože jsem se pomalu začal zase probírat. Snad to způsobil i hrůzný chlad, který jsem cítil, protože jsem měl sníh všude pod sebou i za oblečením a v botách. Když jsem přišel k sobě slyšel jsem ječivý hlas Jane, ale zpočátku jsem jejím slovům nerozuměl. Jane cosi vykřikovala, snad byla ta slova určená mně, snad někomu dalšímu, nemohl jsem se o tom přesvědčit, protože jsem se nemohl pohnout. Jane nás přelstila – to byla moje první myšlenka a vzpomínka na nedávné události posledních minut.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Událo se to v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo. Naše planeta působila tehdy nevlídně, svítilo na ni sice slunce a v noci měsíc, ale jinak byla nehostinná a nebezpečná. Mnoho věcí a bytostí v té době teprve čekal na svoje zrození, ale něco přece už jenom existovalo: magie! Právě v těch časech se na Zemi objevily pekelné kameny, vržené sem z nekonečných dálav vesmíru. Napřed si jich nikdo nevšiml, hodlal je použít teprve Arkonada.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nečekaně jsme narazili na tři záhady: Planetu mágů, Garfieldovu tajuplnou závěť z Behanova domu a Masku mrtvých z Atlantidy. Tyto záhady si říkaly o vysvětlení, byla to naše práce a naše povinnost. Morg Behan se nedávno vrátil z Kanady, kde narazil na tajemné balvany z hlubin vesmíru, nejspíš z Planety mágů. Já a Suko jsme se rozhodli začít naše pátrání právě v Kanadě, takže nás cesta zase zavedla pořádně daleko od domova, do ledových končin severní Kanady. Setkali jsme se tam ovšem i s čarodějkou z ledových krajů , s Rakinou.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nepochybně mě chtěl zabít! Byl to člověk nebo démon? Nevěděl jsem. Vypadal sice jako člověk, ale nejméně jedna věc jej od lidí naprosto odlišovala. Měl třetí oko uprostřed čela! Nevěděl jsem, zda to třetí oko slouží k vidění nebo má nějakou jinou funkci, to ovšem nebylo v této chvíli podstatné. Podstatné byly jenom dva meče, které měl v rukách a nimiž na mě zaútočil.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Tak jsem si to mnohokrát představovala: umřít vedle slavného Lovce duchů Sinclaira! Můj sen se za chvíli splní. Co krásnějšího by mohlo čarodějku potkat?" Tak na mě promluvila Wikka, proslulá vládkyně čarodějnic. Já neřekl nic, myslel jsem na jiné věci. Ona ale promluvila znovu: „Proč nic neříkáš, nechce se ti? To máš takový strach, že jsi oněměl?" Pak se rozesmála, trochu ječivě a zdálo se mi, že i hystericky. „Ach, taková krása, taková ironie," zaječela. „Sinclair bude viset! Co by za to celý velký démonický svět dal, aby tu chvíli , kdy se zhoupneš na šibenici, uviděl!" Něco na tom bylo, ironie tohoto okamžiku skutečně bila do očí. Náš protivník měl v ruce najednou všechny trumfy a donutil nás k čemusi neslýchanému. Dostal nás do pasti, ze které nebylo úniku. Na Planetě mágů jsme měli já a se mnou moji přátelé zahynout na šibenici.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Pokud se lokál jevil jako docela příjemný a útulný, pak toalety byly jeho přesným opakem. Bylo na nich chladno a vybavení potřebovalo už před lety vyměnit za nové. Po stěnách byly načmárané sprosté nápisy a obrázky. Byl zde také nesnesitelný zápach. Přesto jsem si tam před jídle musel jít umýt ruce. Voda tekla tenounkým pramínkem a mýdlo se tady pochopitelně nevyskytovalo. Hadr, který visel na háčku vedle umyvadla vypadal tak strašlivě, že jsem se na něj obával jenom podívat, natož se jej dotknout.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Přicházel potmě. Vznášel se nocí a skoro nikdo ho nemohl spatřit. Měl široká křídla, která ho držela ve vzduchu a z výšky se planoucíma očima díval na zem a hledal kořist. Občas ze sebe vydal výkřik, při kterém tuhla krev v žilách. Ten, koho si vybral za oběť, byl ztracen, protože tomuto létajícímu tvorovi nebylo možné uniknout. Takový byl – pták smrti!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Pohnul se na svojí pryčně tak rychle, že jsem se nezmohl na obranu. Vyskočil, vstal a před obličejem se mi mihly jeho ruce a popadly mě kolem krku. Sílu na svůj věk tedy měl, okamžitě jsem se začal dusit pod stiskem jeho zpocených prstů. Tak se mu podařilo mě zatlačit až ke stěně. Pomalu mi začalo docházet, že mě ten člověk chce asi zabít. Kopl jsem ho kolenem do břicha, ale k mému údivu se nic nezměnilo. Klidně tu ránu vydržel a nepustil mě. Tohle už bylo opravdu podezřelé.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Claudia Darwoodová dostala poštou balíček. Obyčejný, středně velký a nenápadný, takže ho hned otevřela. Její zděšení, když uvnitř našla lebku, však bylo strašlivé. A to ještě nevěděla, že je to lebka jejího bratra Henryho! Tak začal případ, který nás zavedl do Okastrova děsivého podzemí...

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Sir James se zlehka dotkl podivného předmětu, který tam vlastně neměl co dělat a na nějž se nerad díval. Byla to lebka, která patřila člověku, kterého neznal a nikdy nespatřil. O těle se zatím nic nevědělo, k dispozici byla jenom lebka. Pak se superintendant posadil za svůj psací stůl a zahleděl se na muže, který před okamžikem vstoupil. Tím mužem byl Suko. Nyní, pozdě v noci, se sešli, aby domluvili poslední detaily a dohodli se na jisté utajené akci. Šlo o Johna Sinclaira, Lovce duchů, který tento případ vyšetřoval a s nímž to zřejmě nevypadalo dobře. Nedal o sobě vědět za celou dobu, co pobýval ve Španělsku. „Co si o tom celém myslíte, Suko?" otázal se teď sir James.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Lidé z vesnice Campa přesně věděli, co jim hrozí, a proto vesnici opustili. Prchli. Zbylo jenom místo duchů, opuštěné domy a ulice. Teď už se tam nacházel jenom ten cizinec, Angličan jménem Suko. Ocitl se zde sám a opuštěný proti úplné záplavě bílých pavouků, kteří se rychle hrnuli do vesnice a začali ji zaplavovat. Jejich hlavní proud se valil od hřbitova, kde se nacházel vchod do podzemí. Suko je nejenom viděl, ale také slyšel chrastivé zvuky, které pavouci vydávali. Několik pavouků dokonce sedělo na střechách domů - bylo s podivem, že je ty chatrné stavby vůbec udržely. Podstatné teď nebylo uvažovat o tom, jak se sem dostali, ale jak by měl Suko před nimi prchnout, protože na boj s nimi zjevně nemohl pomýšlet. Mohl by sice utéct dírou, kterou zmizel Sanchez, ale to by byla jistá smrt.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Měsíc na obloze dnes vypadal opravdu podivně. Jeho obrysy byly až neskutečně ostré. Zdálo se, že počasí bude zítra beze změny, jenomže změna visela již ve vzduchu. Ovšem ta změna se netýkala počasí. Tu změnu cítili jenom nemnozí, pouze ti, kteří měli zvláštní nadání. Dva mladí lidi, kteří postávali nedaleko, však takovéto speciální vlohy naprosto neměli. Ti dva se zde ocitli čirou náhodou…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Stále ještě jsem nemohl pochopit, co se s mým průvodcem stalo. Dokázal jsem ho sice vážně poranit střelou z beretty, ale zabít jsem ho první střelou přece jen nedokázal. Nyní přede mnou poskakoval a já pro jistotu vytáhl berettu, pokud by se pokusil o nějaký úskok. Tak docela jsem mu totiž nedůvěřoval. Dýku, která vlastně patřila Mandrovi, jsem ještě nechal zastrčenou za opaskem. Chtěl jsem ji použít až jako poslední triumf v případě, že by došlo ještě k nějakým komplikacím…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Démon Strašlivá tvář byl zničen. Postarala se o to Shao, jíž dodala sílu mocná sluneční bohyně Amaterasu. Avšak ta nemohla tušit, že smrt tohoto démona bude znamenat začátek strašného života. Objevil se nový vládce: Kataya! Kdo ho slyšel, byl ztracen a dostal se do jeho moci. Tak působila pomsta Strašlivé tváře, neboť také Shao musela platit daň Katayovi. Stala se démonovou milenkou…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Bill Conolly předpokládal, že zase jednou prožije pěkný den, jenže se zmýlil. Přitom se zdálo, že všechno proběhne docela normálně. Bill měl zpracovat nějaký článek o ochraně životního prostředí pro jeden velký magazín. Dost ačasto své práce posílal do redakcí poštou, ale toho dne chtěl svůj článek na Fleet Street doručit osobně. Kromě toho byl rád, že konečně vypadne z domu, protože Sheila ten den pozvala několik svých známých. Sheila a její kamarádky, to nebylo nic pro Billa. Ani neřekl čas, kdy ho může Sheila očekávat, protože věděl, že se se svými kolegy často trochu zapovídá. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Hned jak Bill nasál v redakčních místnostech onu atmosféru ustavičného shonu, připadalo mu, jako by se opět vrátil o několik let nazpět, a vzpomínal na skvělé časy, které v redakci toho časopisu strávil…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Pánský časopis ji pobláznil, šarm filmové hvězdy Alaina Delona uchvátil. Mohla se utlouct po scuhém šampaňském a kapkou šťávy z kiwi, a když se zajímala o démony, byla ve svém živlu. Byla do nich blázen, toužila po tom, aby s nimi mohla mluvit a ukazovat se s nimi na veřejnosti, protože co jiného vlastně měla, kromě přebytku peněz a dlouhé chvíle? Maxi Mandixová byla vskutku výjimečná osoba – a navíc velmi svéhlavá…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Baron von Tirano byl vampýr, který nám přivodil spoustu problému a starostí. Dobře jsme si na něj pamatovali. To, co tehdy začalo v Německu, skončilo jeho zničením v krysím chrámu Karni-Mata, uprostřed horké indické džungle. Pak jsme na Barona zcela zapomněli. Jiní ale ne. Neměli jsme ani tušení, že byl čtyřikrát ženatý a že jeho vdovy osnují strašlivou pomstu.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Když jsme překročili práh baráku, strnuli jsme úžasem. Měli jsme v rukách namířené samopaly, opsali jsme jimi půlkruh, jak jsme se rozhlíželi po místnosti, ale nevystřelili jsme. Nikdo zde nepřežil. Na podlaze leželo pět mrtvých mužů. Byl jsem bledý jako stěna. To, co jsme před sebou viděli, bylo opravdu hrozné. Opatrně jsme překročil první mrtvolu. Ještě jednou jsem se rozhlédl a ztěžka se posadil na židli. Když nás o něco později při dalších vyšetřování doprovázelo hrůzostrašné vytí, naše podezření se potvrdilo. Bylo jasné, že tenhle masakr způsobili vlkodlaci...

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Majitel sázkové kanceláře Ed Gurney dostal opravdu zvláštní zakázku. Jeho úkolem bylo zabít Johna Sinclaira. Ještě podivnější byl však ten, kdo si vraždu objednal – ghoul, jeden z Xorronových mstitelů…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

John a Suko se vydávají do San Francisca, aby svému příteli Yacupovi pomohli vypátrat vrahy jeho přítelkyně Heleny. Suko se vydává do Čínské čtvrti, aby zjistil víc o událostech, do nichž je zapleten mocný démon Shimada…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

John Sinclair a Yacup bojují o život v podzemí kláštera nejen s Shimadou, ale také s panem Ozikem, šéfem japonské mafie. Suko se ocitá na vrakovišti lodí, kde má dojít k rozhodujícímu střetnutí…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Přesně zde, dámy a pánové," zašeptal ten muž, „dopadl Ed Mosley svoji osmou a poslední oběť. Tady se to odehrálo," T.C. Markham svému řemeslu opravdu rozuměl. Poutavě hovořit, to tedy uměl. Lidé mu naslouchali jako uhranutí. Nyní stál na zastrčeném dvorku. Zadní fasády domů vypadaly neutěšeně a dlažba dvorku také. Rozhodně to nebylo místo, kde by se člověk zdržoval déle, než je nezbytně nutné. Ani plakátovací plocha nepůsobila příliš esteticky. Ale právě ten tlustý sloup s plakáty měl k pohnutým událostem tohoto místa vztah…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Byla mrtvá, ale nebyla zombie. Nacházela se pořád ještě ve skleněné schráně, z níž vyzařoval hrozný chlad. V tom chladu se dokonce i ta strašná a smrtelná rána na hrudi stáhla, takže ji téměř nebylo vidět. Jane Collinsová měla vyříznuté srdce. Nemohl jsem tomu pořád dost dobře uvěřit, to pomyšlení mi přišlo nesnesitelné. Jane byla mrtvá. Znal jsem ji tak dlouho, znal jsem ji jako soukromého detektiva, jako ženu, potom jako čarodějku, která si znepřátelila samotného Asmodise. Teď byla mrtvá. Ďábel jí její prohřešek neodpustil a nakonec zosnoval její vraždu…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Pekelný močál už na tebe čeká, Sinclaire, a na tu holku také." To mi řekli tři Zlaté kostry a podle všeho se nemýlily. Situace pro mě skutečně vypadala dost zle. Ano, byl jsem na tom zase jednou dost mizerně. Stejně zle se ovšem vedlo i slečně Auberové, která se nacházela kousek ode mě na malém kusu dřeva. Já i ona jsme čekali, až nás pohltí ten prokletý močál. K tomu všemu se ještě kolem nacházely jakési zmutované bestie. Mouchu jsem zabil, ale po ní se tady objevil obří červ, který chtěl Claudie zabít. Ano, Claudie na to byl ještě hůř než já

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Byla to noc hrůzy. Kousky těl pluly po hladině močálu: lebky, hlavy, údy, kousky trupů, kosti. Pozůstatky bytostí, z nich jenom některé byly za života lidmi. Některé části byly zachovalé, jiné v polovičním rozkladu: svaly potrhané, kosti polámané, jako kdyby prošly mlýnkem na maso Celý ten děsivý výjev vypadal ještě hůř, jelikož jej zalévalo rudé světlo. To světlo sem přilétlo z dálky těsně před tím, než se z močálu vynořil Černá smrt, a vypadalo jako malé rudé slunce. Kdo tento výjev jenom na okamžik zahlédl, mohl si být jistý, že na něj nezapomene do konce svých dnů. A do toho se objevil Černá smrt!

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Už jednou přelétal nad jedním širým krajem a jeho slzy mu neměl kdo osušit, jenom vítr. Ale to už bylo dávno, v dobách těsně předtím, než obří kontinent Atlantida zanikl. Tehdy, krátce před katastrofou, se Železný anděl naposledy proletěl nad pláněmi a pohořími kontinentu, aby se s tímto světem rozloučil, protože věděl, že mocná říše je těsně před svým koncem. I nyní letěl nad krajinou a také teď mu do tváře vanul proud vzduchu a vysušoval slzy. Jenomže toto nebyla Atlantida. Když shlížel na kraj pod sebou, ptal se v duchu, zda i tento svět postihne něco podobného, co postihlo Atlantidu. Cožpak už nebylo záchrany? Copak skutečně neexistuje žádná možnost obrany?

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Během okamžiku došlo k proměně a já nemohl nic dělat, přestože jsem měl u sebe kříž. Stál jsem tam a strnule přihlížel, jak se na mě řítí kusy hořlavého čehosi, co bylo ještě před chvílí hlavami duchů. Opět jsem zaslechl hlas Jane Collinsové: „Je pozdě, nestihli jsme to, Johne. Vzdej to. Tento svět je pro tebe příliš drsný a nemilosrdný. Měla jsem to vědět. Neměla jsem tě sem posílat. Promiň mi to, promiň…“ Jane vlastně měla pravdu. Vypadalo to, že úkol, kvůli kterému jsem se zde ocitl, nesplním…

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Když trestá ďábel, trestá vždy tvrdě. To už zažili četní zrádci, kteří jím byli zničeni. Také Pernella Kenta zasáhla tvrdost pekla. Nemilosrdně ho olizovaly plameny. Pekelný detektiv nyní očekával, že každou chvíli zemře...

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Ed Fisher se těšil na dvě věci. Jednak na studené pivo, jednak na svoji přítelkyni. Jenže jeho plány překazila smrt. Za Edem Fisherem se otevřela škvíra v závěsu. Nikdo nic neviděl, ani Fisherova přítelkyně, která se upřeně dívala na své kraby. Ruka za závěsem držela špičatý předmět. Pak udeřila. Jednou, dvakrát... Zazněl tupý zvuk. Ed Fisher ucítil strašlivou bolest a pak už nic. Zhroutil se dopředu. Jeho neživé ruce odsunuly stranou talíř a kraby a převrátily pivo. Z krční tepny mu vystřikovala krev. O chvíli Fisherova přítelkyně pronikavě vykřikla..

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Silnice byla velmi úzká a plná zatáček. Bylo mi jasné, že objeví-li se proti nám vozidlo, nebudeme se mu moci vyhnout. Také jsme to nestihli, když se napravo od nás najednou vynořil pár reflektorů nějakého auta. Nestane-li se zázrak, dojde k havárii, pomyslel jsem si. Náš vůz řídil Dragan Domescu, mladý Rumun. Ihned jsem upozornil na nebezpečí. Teď jsem mohl jen doufat, že zareaguje dostatečně rychle. Reflektory druhého vozu se mezitím přiblížily. Byl jsem oslepen, zavřel jsem oči a věřil, že bezpečnostní pás mě ochrání.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

„Johne!" Markův výkřik, dunivý smích vampýra kroužícího nade mnou a nebezpečný záblesk ve vzduchu- tyto tři věci se spojily dohromady a přinutily mě bleskurychle jednat. Uskočil jsem stranou a padal k zemi tak rychle, jako by mě někdo podťal. Bohužel jsem nedopadl na zem. Před obličejem se mi rozevřela čtyřhranná jáma, kterou jsem vyhloubil teprve nedávno a z níž jsem vynesl mrtvé tělo. Byl to hrob. Spadl jsem přímo do něj. Nebýt toho, že mi koleno zavadilo o jednu z širších hran úzké jámy, narazil bych obličejem do protilehlého okraje.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

"Přišel jsi a budeš přísahat na Písmo svaté,že to monstrum zničíš." Kněz stál před mužem, který se krčil na rozvrzané stoličce a celý se třásl. Snad to bylo strachem, snad rozčilením, ale to se poznat nedalo. Našel ovšem odvahu zavrtět hlavou. "Nemůžu" "Nemůžeš?" "Nemůžu přísahat na Písmo svaté a nemůžu nikoho zabít, nedopustím se vraždy." "Ale on je..." Muž na stoličce se na kněze díval, ale neuhnul pohledem. Kněz také nebyl ve své kůži, pod očima měl kruhy a ve tváři byl velmi bledý, podle všeho se v poslední době příliš nevyspal. "Radši to neříkejte, pane. Vím, co asi chcete říct, ale raději to neříkejte, je to stejně jinak...."

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Muž stál na ploché střeše domu. Zjevně měl hrozný strach, to bylo patrné na jeho tváři. Nedaleko se nacházely televizní antény, stály tam i dvě střešní nástavby pro údržbáře a pod ním se rozkládala šikmá okna podkrovních prostor. Právě za těmi okny číhalo cosi hrozného. Vítr se mu opíral do obličeje, sako na něm vlálo stejně jako kravata. Také vlasy, už trochu prošedivělé a prořídlé, měl rozcuchané. Zídka, která ohraničovala plochou střechu, vysoká, za ní už se nacházel jen vzduch. Pokud by přes ni člověk přepadl, znamenalo by to jistou smrt. I přes hučení větru doléhal nahoru hluk dopravy z ulice. Vládl na ní čilý provoz, kromě aut se tam nacházely i spousty lidí. Jenomže život onoho muže se možná chýlil ke konci. Číhala na něj smrt.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

John a Suko se vydávají do jednoho londýnského nevěstince, v němž se dějí podivné věci. V pozadí událostí stojí mocná Lilith, spojenkyně samotného Lucifera.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Stopy majitelů londýnského nevěstince, kterým se podařilo uprchnout, vedou až do Maroka. Zde se probouzí k životu mocný Bai, jehož služebníkům se podaří zajmout Suka a uvěznit ho v cizí dimenzi.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste