Severoafrický přístav Tanger, 1940–1941. Mezinárodní demilitarizovaná zóna je přestupní stanicí na útěku před nacismem zuřícím v Evropě. Spolu s uprchlíky z nejrůznějších zemí se zde ocitá také mladý nizozemský pár vedený jinými motivy: Aart a Lies vyrazili vlastnoručně upraveným obytným vozem do světa ještě před okupací, aby unikli „z civilizace“. Cestou na jih už však nemohli přehlížet dopady šířící se války, a tak postupně nabrali šest dětí různého věku a národnosti, které se ocitly ve Francii samy, ať už následkem pronásledování židů, či proto, že se jejich rodiče postavili nacismu na odpor. „Rodina“, rozšířená mezitím i o vlastního synka Dolfíka, se v Tangeru snaží uchytit obděláváním najatého políčka se zeleninou. Protože však nemá zkušenost místních rolníků, nepřináší ani nelidská dřina potřebný výsledek. Situace malého společenství začíná být kritická. A právě v těchto zoufalých dnech se naplno ukáže, že děti, zdánlivě bezbranné oběti války, nezdolnou vitalitou předčí dospělé. Ale život na útěku je plný nástrah. Ve městě prošpikovaném dobrodruhy a německými špiony, kde vládne korupce a lhostejný cynismus spojeneckých diplomatů, není nikdo z uprchlíků v bezpečí... Válečné roky znovu a úplně jinak, než jsem kdy četla. Dětské vnímání světa, dospívání v těžkých podmínkách, selhávání a přetvářka dospělých, a to vše popsané bez patosu, bez zbytečných slov, poutavě a tak velmi živě a uvěřitelně. Knížka je také o síle vzdělání, o lidské soudržnosti a přátelství. Na některé postavy nezapomenu, na Hanse a Marii určitě ne. Přes to vážné téma a smutné věci v ní, musím napsat, že je to krásná kniha, napsaná s velkým citem a umem .(Na konci knížky jsou fakta o autorce a její fotografie z mládí - obojí potěší a doplní celkový dojem).

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste