Tajemství zrozené ze snu. Mladá žena bez jakýchkoliv vzpomínek. Hrůzný potomek rasy staré jako samo lidstvo. Předurčení, které se má naplnit po stoletém spánku. VAMPÝRA procitla. A chystá se objevovat nepřátelský svět. Vydejte se s ní po nebezpečné a vášnivé cestě. Sledujte upíry na jejich nočních toulkách. Toto je první část cesty k pramenům života a krve. Lilith se probouzí. Dobrodružství začíná…

Přidáno: 11 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

V nitru Leroye Harpse to vřelo vášní. Upíral pohled na krásku v otrhaných šatech. Jako znalci mu netrvalo ani vteřinu, aby si ji velmi pečlivě prohlédl od hlavy k patě. Jeho nějvětší obdiv však platil nepřehlédnutelným oblým tvarům a půvabné nevinné tváři. „Kdybys neexistovala," zamumlal jakoby duchem naprosto nepřítomen, „museli by tě lidé vynalézt… „Harps věděl, o čem mluví. Pořád hledal vhodný „materiál.“ Netušil, že se právě vydává vstříc zcela mimořádnému dobrodružství. Čeká ho dostaveníčko se smrtí…

Přidáno: 11 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

Sluneční svit neušetřil nic. Bylo to to nejhorší pondělí za uply¬nulých tisíc let. Den, který se raději neměl vůbec objevit v kalendářích. Policejní detektiv Jeff Warner byl vždycky proti pověrám. Stál pevně oběma nohama na zemi, dokud… ano, dokud se jeho jednoduchý, vypočitatelný obraz světa nezhroutil během jediného dne ve smršti zhola nemožných událostí. Needles byl mrtev. Jeho asistent už zřejmě touto dobou ležel na Hendriksově pitevním stole. Warner o to policejního patologa požádal osobně. Ještě horší ovšem byla představa, že se nikdy nedozví, nač vlastně Needles zemřel. On a tucet dalších mužů, kteří stáli příliš blízko u toho děsivého domu, když to přišlo. Když přišlo co…?

Přidáno: 11 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

Pohyb v městské kanalizaci byl sotva patrný. Pomalé plížení podél odpadního kanálu, jehož šumění se podobalo astmatickému dechu obra, nedoprovázel téměř žádný zvuk. Pod ulicemi, náměstími i budovami Sydney bujela síť chodeb jako duté kořeny monstrózního stromu. Chlad a vlhkost, rozklad a hniloba velmi vyhovovaly té věci, která se plazila po kluzkém betonu. Neměla uši, aby slyšela, oči, aby viděla, ani nos, aby cítila – nic, co by se podobalo zvířecím či lidským smyslům. Ta věc měla ovšem jiné možnosti, jak se orientovat. Tvrdošíjně sledovala stopu…

Přidáno: 26 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

Kreatura trůnila za mohutným psacím stolem. Tiše hovořila do telefonu. V hlase se jí zachvívala nervozita a hluboké obavy. Oči se jí tmavě blýskaly. „Hora je mrtev. Všechno padlo. A naši pánové teď vyčkávají a doufají, že Landru odstraní pohromu.“ „Jak k tomu můžeme přispět?“ zeptal se hlas na druhé straně vedení. „Pozemek se nikdy nikomu nepodařilo prozkoumat. Všichni, kdo se tam dostali, zmizeli…“ „To souhlasí. Ale musíme zjistit, co se tam děje,“ dodala první kreatura. A s povzdechem dodala: „Postarám se o to…“ Když se starosta Sydney odmlčel, policejní šéf Codd položil sluchátko. Zase taková noc…

Přidáno: 26 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

Mnozí obyvatelé vesnice ještě spali, když Rani vyrazil, aby sesbíral střepiny fémového soudu. Jeho krev byla klíčem ke kamennému obelisku uprostřed vesnice. Šest dalších, stejných obelisků se tyčilo nad ostatními horskými vesnicemi. A v každé vesnici existoval mladý chlapec nebo muž jako Rani. Ta hrůzná úloha se dědila z generace na generaci. Před Ranim dělal to samé už otec, děd a praděd. Tomu určení se nedalo uniknout…

Přidáno: 26 Led 2022
Pro stažení se přihlaste

Rani otevřel oči. Nejdříve se domníval, že ho na nose pošimral měsíční paprsek. Ve střeše bylo děr dost a stříbrný kotouč majestátně visel nad věncem stínů sedmitisícovek. Potom se však opakoval zvuk, který předtím ve svém životě nikdy neslyšel. Chlapec se opatrně narovnal. Předloktí se mu bořila hluboko do slámy. Vlněná deka mu sklouzla až k pupku. Byla to noc plná citelného chladu, těsně nad bodem mrazu. Protože Ranimu byla zima jenom zřídka, vnímal průzračnost vzduchu jako nanejvýš příjemnou. Už jeho otec ho ujišťoval, že má dobrou krev. Nemyslel to snad nijak vážně, ale Rani se rád držel takových ujištění. Víc než vzpomínky a úloha mu toho po jeho otci, který byl také jeho předchůdcem, nezůstalo…

Přidáno: 01 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

New Delhi Noční služba. Tuto dobu Venkatarama Sastri milovala. Byla to malá tělnatá zakomplexovaná žena, která svůj vnitřní klid nacházela nejspíš tehdy, když byla sama – nebo zde. Obklopena mrtvými byla sama, aniž by se musela cítit osamělá. Na deset hodin byla jediná živá bytost v této části budovy. Prostá přízemní stavba policejní patologie, přilepená k hlavní budově, působila dojmem přeplněného skladiště. Zde se přechovávaly všechny mrtvoly, na kterých se mělo zítra dál pracovat. Nebo ty, které to už měly za sebou…

Přidáno: 01 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Jeho pohled byl moc sama. Zabodával jej do očí soukmenovců, stojících kolem dokola, a nic v mimice jeho tváře nevypovídalo o nedávno utrpěné pohaně. Ani křížová jizva na levé skráni nepulsovala větším množstvím krve než jindy. Landru zakrýval příkrostí hořkou chuť porážky, kterou musel teprve nedávno spolknout v nepálském chrámu. Jejich hlášení přijal mlčky. A nyní nespokojeně poručil: „Ukažte mi to!" Věděli, že selhali. Byli v přesile, a přece kapitulovali před jedinou ženou…

Přidáno: 01 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Včasné ranní hodině tohoto prvního svátku vánočního spatřilo poprvé světlo světa temperamentní děvčátko, mající již při narození blonďaté vlásky. V tak malé osadě jako Llandrinwyth událost nikterak všední, pročež se také Owain Glyndwr společně s otcem spontánně rozhodli spojit křest tohoto nového človíčka s večerní mší. Matka ležela samozřejmě ještě upoutána na lůžko a Owain Glyndwr považoval za nutné jí – snad ještě dřív, než dojde ke křtu jejího sedmého dítěte – udělit svátost posledního pomazání. Když někdy kolem poledne vykonal u ní návštěvu, nebyla rozhodně ve stavu, aby s ní promluvil. Horečka jí vymalovala v již tak ztrápeném obličeji chorobné žluté skvrny a nezdravý lesk jejích očí dával tušit, že si je vědoma, jak je to s ní zlé…

Přidáno: 09 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Ta příšerná scéna se Lilith vracela před jejím vnitřním zrakem znovu a znovu: Na venkovské faře předstupuje před zrcadlo a sama sebe vidí s nemilosrdnou jasností: Bledou, půvabnou tvář s vystouplými lícními kostmi, zelené, poněkud sešikmené oči, hřívu hustých černých vlasů… Vzápětí však obraz zmizí a je vystřídán obrazem Liliového kalichu. Obrazem ďábelské relikvie upířího plemene, po níž Lilith pátrá! Reflexivně natáhla ruku — a vnořila se dovnitř zrcadla. Nejprve rukama, oběma pažemi, pak ale… celým povrchem svého těla a celou duší!

Přidáno: 16 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Dobrodružství v Llandrinwythu skončilo. Vesnice mrtvých, svět za zrcadlem… zdálo se, že vše zaniklo v nepopsatelném aktu sebezničení. Lilith Edenovou, napůl upírku, zajímalo, co se po farářové smrti opravdu stalo s obyvateli „neskutečného světa". Našli konečně svůj klid nebo žijí navěky v mikrokosmu? To by byl krutý úděl. Lilith doufala v pravý opak. Věřila, že nyní skončily nesnáze, které začaly před více než dvě stě padesáti léty a postihly Llandrinwyth v podobě „pekelné neznámé„. Pohroužená do myšlenek vyběhla za Beth a jejím podivným hochem, který se dostal stejně jako ona do „země nikoho.“ Na návrší stál osamoceně nájemný landrover. Ale Lilith mu nevěnovala pozornost. Myslela pouze na to, co se dozvěděla z farářovy klatby…

Přidáno: 16 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Sydneyský upírský klan byl právě zřejmě zaměstnán tím, jak se znovu zorganizovat. Smrt jejich hlavy Hory, jenž byl současně Molyneuxovým „pěstounem", dostala celou rodinu do těžké krize, ze které se teď jen pozvolna zotavovala. Třebaže dostal Molyneux slib, že v krátké době se někdo bude výsledky jeho výzkumu vážně zabývat, stále se ještě cítil velice izolovaný. A šílené výsledky jeho výzkumu rostlinstva, dopraveného do institutu z pozemku Paddington Street 333, měly ovšemže také na jeho narůstajícím neklidu svůj díl viny. A ta mrtvola taky…

Přidáno: 16 Úno 2022
Pro stažení se přihlaste

Les umíral. Jehličky huonových borovic černaly a pršely na zem jako kapky asfaltu. Kam dopadly, prskaly a syčely, jako by podrost sžírala agresivní kyselina. Vlhká půda se otřásla. Ohlašovaly se další otřesy, silnější a ničivější než všechny předešlé. Borové kmeny – ve skutečnosti odnože jediného stromu – skřípěly, jako by jejich letokruhy drtila a kroutila obludná síla. Jako živé bytosti vzdorovaly osudu, který je postihl. Nemoci, proti které není lék. Zlu…

Přidáno: 02 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Llandrinwyth, léta Páně 1728 Sžíravé světlo pohltilo vše: Znesvěcený kostel. Vesnici. Lidi. A krysy. Krysy to postihlo nejdřív. Neboť byly jen pomíjivým přeludem oné strašlivé vražedné nádoby, stojící přímo uprostřed oltáře. Llandrinwyth bude vymazán ze všech budoucích map, avšak dokonce i ta, která jeho záhubu přivodila — „sirnooká čarodějnice“ — se dokázala z rozpoutaného pekla zachránit jen s vynaložením všech sil. Ukradený Liliový kalich a dítě stvořené jeho pomocí vzala s sebou. Toto je příběh onoho dítěte…

Přidáno: 02 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Byl dědicem démonického boha. Jedna ze zvrhlých stvořitelských bytostí, které chtěly skončit lidskou éru — a byly poraženy —, si ho vybrala krátce před svojí smrtí. Sežral démonickou zdechlinu ve stínu huonových borovic, rostoucích desetitisíce let na svazích Mount Reidu. Žral prohnanost i nenávist, šílenství i nesmrtelnou pomstychtivost mrtvého wondjiny. Měl čtyři nohy, zuby ostré jak nože a tělo velké krysy. Byl to tasmánský ďábel a po té nezvykle výživné mršině narostl do velikosti psa, ba ještě víc…

Přidáno: 02 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Byl poutník staletími. Hledač. Proklatec. Jeho oči viděly přicházet a zanikat civilizace. Ti, k nimž patřil on, si vždycky dokázali vytvářet perfektní mimikry. Tvář Země se proměňovala – ale role lovců a obětí zůstávaly stále stejně rozdělené. Až do onoho dne, kdy byl ukraden Kalich. Do dne, od něhož už žádný zmařený upírský život nemohl být nahrazen novým. Nikdo nenastupoval na místo těch, kdo odešli. A to už celých dvě stě šedesát sedm let. Právě tak dlouho, jako trvalo i prokletí hledače kalichu…

Přidáno: 13 Dub 2022
Pro stažení se přihlaste

Temnota přelezla přes okraj světa a spustila se na oázu. Třebaže Měsíc ještě nebyl v úplňku, jeho síla byla dostačující. S tichým zašustěním shodila ze sebe žena svůj oděv a odhalila chlapecky štíhlé tělo s drobnými, pevnými ňadry. Vzápětí se všechna ta krása ponořila do lázně sinale stříbřitého jasu. Za zdí již smečka projevovala první příznaky nervozity. Smečka už nechtěla a nesměla déle čekat. Její vůdkyně vyrazila na lov…

Přidáno: 13 Dub 2022
Pro stažení se přihlaste

Keela čekala až její muž usne. Potom se, stejně jako vždycky, zvedla, jako by šla na záchod. Avšak nešla na záchod. Po špičkách přešla do vedlejší místnosti a vytáhla ze skříně pár věcí. Dole v přízemí pak vklouzla do šatů. Světlé vlasy jí visely v neupravených pramenech. Bledá tvář vyzařovala odhodlanost, nad kterou by každý, kdo poznal trochu blíž Keelu, ten „uzlíček nervů“, musel užasnout…

Přidáno: 27 Dub 2022
Pro stažení se přihlaste

Krajina se podobala obrovskému hřbitovu. Větrné víry honily suché větve po rudé rozpraskané půdě. Kopce, podobné náhrobkům, skýtaly přímo na Zemi obraz cizí planety. V těch kopcích však hučel a tikal život, jenž se zdál neúnavný a připomínal jediný mozek rozdělený na miliardy částeček. V této bizarní scenérii se však pohybovaly ještě jiné postavy, o nic méně bizarní, o nic méně cizorodé.

Přidáno: 27 Dub 2022
Pro stažení se přihlaste

Začalo to léta Páně 1727. Ne v Llandrinwythu, nýbrž na úplně jiném místě a o několik měsíců dříve. Tam se počal odvíjet osud. Loupeží, jaká neznala obdoby: ze sídla strážců kalichu byl ukraden upírský magický Liliový kalich! Zlodějka s jeho pomocí stvořila mnoho temných životů – nejen Creannu, Lilithinu matku. Stopa oné rudovlasé neznámé se však ztratila na vysočině Beinn Dearg. Neviditelnými vlákny byly protkány dva kontinenty a jeden ostrov, když to, co se zdálo být znehybnělé, se znovu dalo do pohybu. Začalo to… v Iráku.

Přidáno: 01 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Už ani nevím, jak to tenkrát začalo. Nikdo z těch, kdo znali počátky našeho trudnomyslného plemene, dnes už není, aby podal zprávu. Ani já si nejsem jist, zdali jsme my, strážci kalichu, byli stejně jako ostatní upíři původně lidmi — dokud nás magický rituál nepozvedl nad slabost zrození. Tento ritus je trpký akt. Je třeba vypít smrt, aby se získala moc nad znovuprobuzeným dětským tělem. A nad smrtelností. Avšak já, když jsem procitl, byl jsem už dospělý, ne dítě, které teprve musí dozrát ve zralého upíra. Otevřel jsem oči a znal jsem své poslání

Přidáno: 01 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Jsem strážkyně Brány. Hlídám již celé věky. Čas je mé vězení. Čas je má krev. Za mnou začíná koridor. Co je přede mnou, nevím. Sídlím v této chodbě, stranou od všeho pozemského. Ale znám z ní jen malý kus. Je dlouhá jako věčnost a vedou z ní východy. Nejen ten na jejím konci, také po celém jejím průběhu. Odbočky do… Nevím kam. Snad jsem to i zapomněla, za ta dlouhá tisíciletí. Jsem strážkyně. Hlídám a čekám. Neznám netrpělivost.

Přidáno: 01 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Oblast sydneyské muzejní vesnice byla uprostřed noci zalita jasným světlem. Zvláště hala, ve které byla nalezena většina koster, tonula v ostrém umělém osvětlení. Zápach ze starých, proti všemu zdravému rozumu otevřených hrobů se vznášel ve vzduchu. Joe Hardley si nasadil na rty a nos chránící roušku, čímž si vysloužil posměch některých kolegů. Samozřejmě věděl, že bude cítit ten odporný smrad i nadále. Ale aspoň se chránil před bakteriemi, kterými se to v tomto ráji červů jen hemžilo…

Přidáno: 08 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Chlapec nanejvýš šestnáctiletý stál za ranního šera na opuštěné polské silnici, osamělé stvoření, zasvěcené smrti. Cosi neviditelně ulpívající na chlapci jako by zamořovalo vzduch široko daleko, odhánělo hmyz i zvířata, spalovalo trávu na okraji cesty. Jakoby i jiné věci než krev sytily jeho zuřivý, neukojitelný hlad… Byl to však pouhý klam.

Přidáno: 08 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Oba muži, kteří byli tak rozdílným způsobem mrtvi, kráčeli mlčky a s nábožnou úctou podzemní chodbou. Hluboko v sobě cítili, že tohleto je vlastní cíl jejich dlouhé cesty. Nepřišli sem do Uruku — onoho prastarého zaniklého města na území dnešního Iráku — společně, nýbrž jednotlivě a na sobě nezávisle. Přesto byl jejich cíl stále ještě tentýž: chodba, ležící po tisíce let pohřbena pod pískem pouště. Zde se setkali. Vnitřní, nepřekonatelné puzení, slovy nepopsatelné, je svedlo dohromady, aby začali kopat…

Přidáno: 15 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste

Všude byla krev. Tekla ze stěn. Kanula z vysokých stropů, zdobených štukaturou. A v hustém proudu se valila po těžkých brokátových kobercích. Co jsem to udělala? pomyslila si Lilith Edenová a bezmocně cítila magickou přitažlivost té živoucí vlhkosti. Neviditelné hráze se prolomily. Dům loutek se otřásal chvěním, které nemohlo být přirozeného původu. Beth je snad mrtvá, a možná je takový osud lepší než to, co hrozí jí. Loutky…

Přidáno: 15 Čvn 2022
Pro stažení se přihlaste