Matečná samota je sbírka o stárnutí. O tom, v jaké podobě do něho vstupuje minulý život, jakou podobu v něm má tvorba a láska a co je na něm nové — matečné, tedy krystalizující. Viola Fischerová i ve své nové básnické sbírce nezapře smysl pro poetickou zkratku, významovou lakoničnost i mnohovrstevnatost básnického sdělení.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Nyní, přítomný okamžik, nejsme schopni prožít jako přítomnost, neboť je určován minulostí i tušením budoucnosti. Tedy: Nyní - jmění vteřiny - co je a není - do konce nadosah. Tato nyní se však proměňují, stejně jako minulost, v čase a s prohlubujícím se pohledem. Klíčem k nyní je v této sbírce válečné, ohrožené dětství. A verše jsou i svědectvím o prvotní dětské magii — prvním kroku k poezii.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Člověk se může setkat s bytostí, do níž se nelze nezamilovat. A ona se zamiluje do vás. Pak nehraje roli, je-li to muž, žena, chlapec nebo dívka, ani kdy, v kterém životním období se tak stane. Láska si hloubí své vlastní řečiště, žije svůj jedinečný, neopakovatelný příběh. Nová sbírka Violy Fischerové (1935) Písečné dítě je právě takovým básnickým svědectvím o milostném přátelství. O milostném přátelství dvou žen.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Fischerové volný verš, oproštěný do nejúspornější podoby a mající vytříbený smysl pro zvukovou stránku, propůjčuje její tragické elegičnosti znak životní autentičnosti, jíž promlouvá každá skutečná poezie.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste