Román farmářovy ženy. Maud se svezla z koně, pohladila ho po hlavě a pak přivázala ke štíhlé mladé sosně. „Sundám ti sedlo, neboj se,“ usmála se, když se kůň ohlédl. Hodila sedlo do řídké lesní trávy a začala se chvatně svlékat. Ve vzdálenosti asi třiceti kroků blýskala mezi stromy hladina malého jezírka, jež bylo cílem její vyjížďky. Maudiny nohy se dotkly vody. „Ach, ta je teploučká!“ zajásala – pak strhla i plavky, odhodila je na břeh a skočila do vody. Plavala a potápěla se s rozkoší v čisté a průzračné vodě zcela bezstarostně, neboť k jezírku zřídka někdo zabloudil. Najednou zaslechla zcela zřetelné kýchnutí. Škubla sebou a bezděčně vykřikla: „Haló – kdo je tu?“ Za křovím se ozvalo rozpačité zakašlání. „To jsem jen já – nebojte se Maud.“ Po těch slovech se objevil za křovinami nejdřív klobouk a pak obličej mladého muže. „Jime – to jste vy?“ Maudino leknutí rázem zmizelo a jeho místo zaujal hněv. „Jime – vy – nestoudný člověče – hned se odtud kliďte!“ rozkřikla se zuřivě. Nad vodou jí vyčnívala jen hlava, protože se styděla za svou nahotu.

Přidáno: 30 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste