Kniha novináře a publicisty Sebastiana Haffnera způsobila krátce po svém vydání v roce 2000 značný rozruch. Obsahuje autobiografické zápisky, které vznikly před více než šesti desetiletími, v roce 1939. Kniha líčí první tři desetiletí života inteligentního a důsledného člověka. Syn z měšťanské, dobře situované rodiny začíná své vyprávění vzpomínkou na to, že vypuknutí první světové války pro něj neznamenalo víc než narušení prázdninové idyly. Vzpomínky Sebastiana Haffnera nezachycují pouze životní dozrávání mladého a přemýšlivého muže, ale v jsou v širším smyslu také působivým svědectvím o přerodu Výmarské republiky v nacistickou Třetí říši. V lednu 1933 je Haffnerovi dvacet pět let, dokončuje studia, nastupuje do zaměstnání a stojí na prahu nového života. Spolu s ním však vstupuje do nové etapy i celá země a nic nemůže stát v ostřejším protikladu, než smýšlení liberálně založeného intelektuála a nacionálněsocialistická politika "nových pořádků". Haffner se tak stává kritickým pozorovatelem nadcházejících změn a zároveň také svědkem občanské pasivity, s níž jinak slušní lidé krok za krokem ustupují před rozpínající se diktaturou. Je zřejmé, že v "novém Německu" již brzy nebude pro lidi Haffnerova ražení místo a střet mezi Haffnerem a režimem spěje k neodvratné konfrontaci... Haffnerův vlastní příběh stejně jako osudy jeho rodiny, blízkých přátel a kolegů v čase společenského přerodu jsou mimořádně čtivým příběhem; autor píše lehce a přitom neomylně zasahuje jádro přeměny meziválečného Německa. Ukazuje jak vzdělanost, slušnost a důstojnost vyklízely své pozice, aby je nahradily neomalená drzost, hloupost a nenávist. Haffnerův příběh tak zůstává působivým poselstvím, které by se mělo číst i dnes.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste