Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí - manipulace jedincem od samého jeho početí především - je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" - jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Protagonistou tohoto filosofického románu je Anthony Beavis, ironický až cynický kritik společenských poměrů v době mezi dvěma světovými válkami, jenž nemá k ničemu hlubší pouto, neboť se obává ztráty své svobody. Sledujeme Anthonyho dětství, dospívání, pak jeho pozvolný přerod v jiného člověka - empatického humanistu a pacifistu, jímž se stal zejména vlivem indické filosofie. Děj knihy nerespektuje časovou posloupnost - jednotlivé kapitoly působí jako nahodilé vzpomínky, jež autor prokládá hloubavými úvahami. Kniha posloužila coby námět pro stejnojmenný pětidílný seriál z roku 1971 (režie James Cellan Jones, scénář Robin Chapman).

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste