Komentář z webu. Krásně jsem si početl první knihu Arminské ságy. Sága je napsaná dost pompézně, ale ostrov inteligentních šelem má moje sympatie. Ostrov před námi zatím rychle rostl a zakrátko se změnil na rozsáhlou pevninu. Nedalo se předpokládat, co to je, viděli jsme v dalekohledech zlatou písečnou pláž, za ní kadeřavé palmové hájky a úplně nade vším pohoří, ztrácející se v dálce. Nebylo jasné, zda je to velký ostrov nebo část pevniny - když jsme se dostali do blízkosti, roztáhlo se pobřeží přes celý obzor. Malý tenhle ostrov rozhodně nebyl. „Tohle není Indie ani Ceylon,“ tvrdil kapitán, „Tam to pobřeží znám, kolem je pořád spousta rybářských člunů. Tady se doposud neobjevil žádný živý tvor. Je to nějaké divné...“ „Ať je to co je to,“ řekl Toby, „Rozhodně bude dobrý tady přistát a jít se podívat na břeh!“

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

S laskavým dovolením, komu vlastně patří tato loď?“ „Arminskému státu.“ „Aha.“ řekl, podíval se nahoru na vlajku a pak na mne. Chvíli uvažoval takovou rychlostí, že jsem málem viděl, jak mu pracuje mozek. Pak usoudil, že si zřejmě bude muset udělat ostudu a zeptat se. „Mohl bych vědět, kde se ten váš stát nachází?“ „Tady nedaleko. Je to malý ostrov v oceánu.“ „Aha,“ zřejmě jej to potěšilo. „V tom případě chápu. Ty šelmy pocházejí zřejmě z místních zdrojů, že ano?“ „Tak nějak.“ „Výborně. Mohl bych dostat lodní knihu?“ Diana, aniž by řekla srozumitelného slova, se otočila na Tannarra a řekla: „Přines lodní knihu! Víš, která to je?“ Tannarr se vymrštil jako ocelové péro. Browne sebou škubl, ale leopard ho nevšímavě minul a běžel přes můstek do kapitánské kajuty. Vmžiku se vrátil a v zubech nesl lodní knihu. Posadil se způsobně před Brownem s oháňkou obtočenou kolem předních tlapek a zíral na lodivoda velmi pozorně, zvědav co udělá.

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

„I tohle zní hezky. Někteří z mých lidí se tím dokonce skutečně řídí. Ale pořád ještě se mi na tom ledacos nelíbí. Například: co mi můžete říct o těch vašich bratřích?“ „Bez jejich vědomí nic. Také jim jsem složil přísahu. Nevyzradím nic o vašem arminském království, ale nesmím vyzradit nic ani o bratřích. Až se s nimi setkám, požádám, aby vám odhalili pravdu dle potřeby. Věřím, že by vás rádi přijali do svých řad; ale sám to nemohu rozhodnout.“ „Zajímavé. A co bych z toho vůbec měl? Čím by mi například mohli vaši tajemní bratři být užiteční?“ „Pokud jsem dobře porozuměl Andrejovi, je vaše arminské království či císařství ostrov, ztracený uprostřed moře, bez lidí, kteří by jej zvelebili. V současné době zkoušíte získat osídlence; vyvinul jste na to dokonce systém založený na schopnosti vašich šelem. Já vím o lidech, kteří porůznu na světě žijí; osaměle, ve skupinkách, jak osud dá. Jsou bez vlasti; museli opustit svoje domovy, neboť osud jim nedopřál štěstí tam, kde se narodili. Nedopustili se žádného zločinu, jsou nešťastní a touží dát všechny síly do služeb země, která by je pohostinně přijala. Nabízím vám ty lidi; na nich můžete postavit svůj trůn.“

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

Prohlížel jsem si vysoké stěny kostela. Byly na nich dřevěné desky a na těch namalováni krásní lidé v důstojných pózách a slavnostním oblečení. Okolo hlavy měl každý zlatou barvou namalovaný kroužek a před každým hořely tři nebo pět svíček v ozdobném svícnu. Na pravé straně byla socha: vyhublý muž zavěšený na kříži, s nesmírně smutným a bolestivým výrazem ve tváři. Hádal jsem, že ten kříž je nějaký mučící nástroj a že ten člověk byl mučen. Možná dokonce i zabit. „Kdo je to?“ ptal se tiše Tannarr. „Co mu udělali a proč?“ „Kdybyste místo flákání chodili raději poslouchat otce Ignáce, když o tom vypravoval, byli byste chytřejší,“ řekl Ao Harrap povzneseně. „Je to Ježíš Kristus, Bůh lidí. Byl člověkem, ale z nějakých nesmyslných příčin se dal zabít tímhle způsobem. Potom se vrátil na svět, aby si to s těmi, co mu to udělali, vyřídil. Lidé se jej bojí, uctívají jej a modlí se k němu.“

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

„Tady jsou všude hrady nebo jejich trosky,“ odpověděl Tomáš na Dianinu otázku. „Hrady, zámky, opevněná města, dokonce opevněné kostely. Uvidíš to často...“ „Cožpak se tady vedlo tolik válek?“ „Má země vypila už mnoho krve za ta staletí; často se tudy přehnaly války a v nich umírali nejlepší lidé národa. Proto si vážíme krve lidí a neproléváme ji zbytečně.“ „Ty také zabíjíš!“ namítla Diana. „Jsem teprve na začátku cesty. Než skončí, vyteče mnoho krve. Ale netoužím po zabíjení; nikdo, kdo zkusil zachránit lidský život, nemůže mít radost ze zabíjení. Přicházím, jako přichází zákon, potrestat ty, kdo se provinili. Přicházím zastavit zlo, které oni vypustili na svět.“

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Úderem jedenácté ohlásil v Charryho pokoji hotelový sluha Monsignora Abelasciho. Příchozí byl páter okolo padesátky, s téměř holou hlavou, vysedlým nosem a úskočným pohledem ve vodově modrých očích. Byl oblečen jako kněz do černého; obvyklý výraz jeho tváře byl asketická zbožnost, oči obrácené k nebi a ruka mechanicky přebírající růženec. Charry ho přivítal a představil mu především Dianu. Nás, kteří jsme leželi v řadě na koberci u zdi, nepředstavoval, ale páter si nás dobře prohlédl a zaregistroval. Zdál se trochu rozladěn přítomností tolika osob; ale asi už tušil, že rozhovor s Charrym nebude snadný ani lehký.

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Jana údivem vyjekla. Julie odklopila závěs z jednoho okénka a ukázala jí ven; Jana zpozorovala les kolem cesty a v dáli vysoké štíty Alp. Šestispřeží letělo jako šíp a sanice jenom svištěly ve sněhu, jak kočár ujížděl. „Do Švýcarska? Co tam budeme dělat?“ „Vykoupem se, oblečem a pojedem dál. Do Itálie.“ „A co budeme dělat v Itálii?“ „Pohádáme se s panem hrabětem la Venzinim. To je můj drahý papá... tedy titulární. Budeme se hádat velmi zostra, protože nemám peníze a potřebuju. A nedám pokoj, dokud je nedostanu! Kromě toho by bylo vhodné, aby zaplatil moje dluhy. A těch je jako kvítí, i tenhle kočárek je na dluh...“ „Jak jsi mohla dělat dluhy? Oni ti jen tak beze všeho půjčili?“ „Dvorní dámě Arminské císařovny? Všude a rádi. Stačilo jenom ukázat takový papír a všude padali na nos. Víš, já jsem první dvorní dámou u císařovny Diany... to je tahle holka, moc milá, seznámím tě s ní. A tohle je její muž, Charry de Guyrlayowe.“

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Kluk něco vykřikl; bylo to norsky, nejspíš mě varoval, ale já mu nerozuměl. Starší však zaváhal, nejspíš si vzpomněl. „Zpátky, Kalle! Té kočce se říká tygr… je to přítel!“ Kluk udělal krok zpátky, ohlédl se na bratra a nevěděl, co dál. Něco brebentil, ale v žádné řeči, kterou znám. Došla sem Diana a s ní Tlustý Bertin. „To jsou dárečky od Theobarra Wulffssonna; jeho synovci Björn a Kalle. Cestují do Florencie, do řádové školy, tak se s námi svezli. Taky se chtěli podívat na Hůrku, byli zvědaví na šelmy… jak to vypadá, už se přičinlivě seznamujou…“ Björn řekl něco velmi rázného, Kalle sklonil meč a Björn pušku. Diana se šklebila, nejspíš přemáhala smích, ale kluci to brali naprosto vážně a vypadali nesmlouvavě. „Bohužel, bratři,“ řekla jim vlídně. „Nemůžeme se vám právě teď patřičně věnovat. Lituji, ale jsem nucena vás požádat, abyste zapřáhli ty chlupáče do vašich saní, práskli do nich a mazali co nejdál odtud, jak nejrychleji můžete. Jinak byste taky mohli špatně dopadnout…“ „Odmítáš nám poskytnout přístřeší?“ zelené oči Björna Wulffssonna ztvrdly a ústa se stáhla do hněvivé úzké rýhy. „Ale ne! Jenom přicházíš v nevhodný čas; zítra, možná už dneska v noci očekáváme útok spousty nepřátel, víc než několik set. Mohlo by se stát, že by ses z toho boje zdráv nevypletl…“ Björn se zamračil; byl právě strašlivě uražen. Zacvakal dvakrát uzávěrem své pušky a když promluvil, odsekával zlobně slova: „Já i můj bratr jsme připraveni! Může to začít třeba hned!“

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Chceš si svoje tělo vyzdobit tetováním, zlatou náušnicí nebo nápadnou uniformou? Proč ne, alespoň nepřítel pozná, že jsi osoba významná a nebezpečná každému uctívači Satana! Nelíbí se to snad tvému dosavadnímu důstojníkovi? Vykašli se na něj, je to jednak blb, jednak bezbožný ateista. Proč ho vůbec posloucháš, ustanovil ho snad nad tebe Bůh? Máš právo si dobrovolně zvolit, koho chceš poslouchat jako velitele. Náš rytíř Palmiro Corsi je zkušený, moudrý a zbožný; vrchní velitel Mario di Carialti je potom anděl Boží, jenž sestoupil z Hradu Grálu, aby nám prokázal tu čest a vedl nás. Budeme ti vyprávět, jaké hrdinské činy dokázal... Charry Guyrlayowe je samozřejmě také zbožný světec; to vidíš na tom, že ho poslouchají tygři a leopardi. Bůh je osvítil, takže mluví, jezdí na koních a konají službu jako lidé, co je na tom zvláštního? Svět je plný andělů, démonů a všelijakých dalších bytostí; jenom hlupáka to může překvapit.

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Pak se Arnošt ptal na potvrzování smlouvy výměnou žen. Širin nadšeně zazářily oči: ano, to je velmi oblíbený způsob zpečetění dohody. Pokud uzavírá smlouvu starý vladař s mladým bojovníkem, může mu na potvrzení dát některou ze svých dcer za ženu; když ale nemají v rodině vhodnou dívku, musí se obětovat samotná paní. Někdy je jí to příjemné, jindy méně; existují však vzpomínky na vznešené dámy, které si vynucovaly podobné vztahy i ve vysokém věku, přičemž mladí muži po nich snad ani tolik netoužili, ale nemohli odmítnout tu poctu. Termín nemohli odmítnout Arnošta zaujal; dozvěděl se, že mezi jezdci platí, že muž nesmí odmítnout, vyzve-li jej žena, aby se s ní miloval. Důvodem k odmítnutí může být pouze: slib učiněný jiné dámě, Bohu či králi, nemoc či tělesná nezpůsobilost. Pokud se však muž podobně vymlouvá, musí počítat s důkladným prověřením oprávněnosti těchto důvodů; kdyby se třeba zjistilo, že to jsou jen plané výmluvy, musí počítat se všemi druhy odvety, od pomluvy až po výzvu na souboj.

Přidáno: 21 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Tato kniha není krásná ani veselá; pojednává o zániku císařství a konci slavné arminské kultury. V srdci a mysli národa koluje mnoho legend o válce; i mnoho polopravd a lží. Arminský národ se se svojí válkou stále ještě nevyrovnal, jenom odsunul její řešení. Možná je zapotřebí, aby konečně byla řečena pravda.

Přidáno: 21 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

„Řekl bych, ti zelení mají pořádně nahnáno,“ soudil Dunbar, „Co myslíš, až si to s nima rozdáme na nože, utečou nebo se budou rvát jako kočky?“ „Vzadu za sebou mají ty s černými barety. Ty se s nikým nemazlí; vlastní nebo cizí, jim je to fuk. Viděl jsem nějaký padlý; blbci už na podívání, nejrůznější barvy a národnosti. Možná nějaká cizinecká legie. Hele, hoši, první kulky pošlete těm černejm vzadu, jo?“

Přidáno: 21 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Výlet do tábora moranů kmene Wassongů. 5258 den života. Instruktorka studijní skupiny: WZ Mirella Antonescu. Supervize: WZ Onédin Grotto. Hostitel: Lobe Ngwunga, syn krále Kwenzoriho. Účel akce: kontakt s etnikem Wassongů, ovládnutí jejich praktik. Jedu na výlet do tábora ve stepi, na pozvání prince Lobe Ngwungy. Vypadá to, že pěkně ujetá akce; už teď jsme rozmlácený na šrot. Jedem busem, ježto Mirella je čarodějka na baterky, nic neumí. Leda nám vyholila na hlavě hezký proužky a napletla copánky, abysme se tam líbili. Momentálně chrápe, což skutečně nechápu. Hlavní velení převzala Geena; nikdo ji nepověřil, ale je jediná, kdo ví, kde Wassongy hledat, má s nimi řadu zkušeností. Například nám všem barvitě vylíčila, jak mají dlouhé a tlusté penisy a jak nás budou bolet svatební rituály. Další rady v tomto směru nám dával každej, kdo si někdy štrejchnul s nějakým negrem. Těším se už dopředu.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

„Já… já nechtěl nikoho zabít!“ vstal, klepal se strachy po celém těle a ustupoval dozadu, „Nechtěl jsem, přísahám! Nebyl bych vás zabil, pane…“ „Lžeš, jako všichni lidé. Jsem tvoje smrt. Braň se!“ „Já… ale já se nemám čím bránit!“ pořád ustupoval; ale ruka mu sjížděla čím dál níž a níž k revolveru. „Dotkni se té zbraně. Nebo zazpívej píseň svým bohům.“ Zarazil se. Z čela mu stékaly krůpěje potu a ostře páchly, cítil jsem ten pach v nose. Ruku měl blízko pažby; náhle rychlým pohybem hmátl po zbrani. Skočil jsem, když ji zvedal; oba jsme se zřítili z břehu a spadli do vody. Řeka tu byla dost hluboká, bylo to napajedlo a ne brod; počal jsem plavat, zato on si polkl vody a začal se v ní nekoordinovaně zmítat. Ještě jednou se jeho ruce objevily nad hladinou, pak hlava, něco křičel a prskal vodu; ale pak se potopil a šly z něj už jenom bublinky. Snad vůbec neuměl plavat; i takoví se mezi nimi najdou.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Pan Gianfranco Orlandi byl majitelem realitní kanceláře. A nebyl tak docela Ital, i když jeho předkové kdysi dávno ano. Přišel do Arminu, aby tady rychle zbohatl a pak rychle zmizel. To ovšem ještě netušil, že obchod s realitami je v této zemi trestný čin. Oprava: trestné je obchodovat s realitami, které někomu patří a majitel s tím nesouhlasí. Pokud je majitel živ, dá se s ním dohodnout. Jenže spousta majitelů zesnula (padla, byla zavražděna, zmizela). Prodat něco takového se trestá podle zcela nevypočitatelných zákonů. Zákony jsou dvojí: vlády a domorodců. Ty vládní prosazuje policie, soudy, v nejhorším armáda. Zákony domorodců prosazují teroristé, assassini. Když se ty dva systémy střetnou, teče krev a někdo přijde k úrazu. Nejhorší zločin je dát se na špatnou stranu; a těžko poznat, která je ta správná.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Monty měl oprávněné podezření, že ho celý národ nenávidí jako mor. Snad proto ty sny, které přicházely s děsivou pravděpodobností téměř každou noc. Lze říct, že od ukončení války neprožil jediný klidný den, kdy by si mohl říct, že se všechny jeho záměry splnily, že alespoň dnes může jít spát spokojen. Nejhorším jeho protivníkem byl Dědek. Tak začali říkat císaři vojáci okupační armády, potom jeho nepřátelé z řad Draggonových lidí, později i jeho stoupenci a nakonec si tak začal říkat sám, snad v žertu. Postupně si císaře začali vážit i přistěhovalci, přes spoustu vtipů, které o něm kolovaly. Co na tom, že zestárl, je vyřízený, ztrácí paměť a chová se již dětinsky? Drby a fámy jej považují za bytost tajemnou a nebezpečnou. Proč? To nikdo nevěděl. Že by s ním měli soucit?

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Situace byla zoufalá, neměli žádné potraviny. Zbraně jen příruční. Spojení na sever nefungovalo. Glenn viděl jedinou možnost: obrátit se na jih. Starosta Button ochotně navázal spojení s Gairdem Hallowayem a ten obratem slíbil pomoc. Dokonce že přijede osobně, dohodnout podmínky. „Věděl bych o vhodným místě pro novou pevnost,“ navrhl Bruce, „Tak osm mil proti proudu je skalní ostroh, který vybíhá dost prudce do řeky. Stavěl bych tam, odtamtud se dá ovládat všechno.“

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

„A přece půjdeš, protože jsem to rozhodl. Poslechneš, jako na lovu méně zkušený poslouchá zkušenějšího. Život je jeden velký lov a odpočinek po lovu bývá velmi krátký. Nebudeš už žít bezstarostně a volně, jako jsi žila dřív. Budeš spát s jedním okem otevřeným a ušima nastraženýma; kamkoliv půjdeš, budeš se ohlížet a sledovat stíny, které jsou kolem. Všude může být kořist; nebo lovec, pro něhož ty jsi kořistí. To musíš vědět.“ „Ale – to pak už nebude krásné, jako je to teď!“ „Bude to ještě krásnější. Slibuji ti, že to bude krásné. Život je nejnádhernější věc, a já ho prožil hezky. Není v mém životě chvíle, kterou bych nechtěl prožít znovu. Teď už jsem starý a život je za mnou; ale ty ho máš před sebou. Vyjdeš do boje, mladá, krásná, šťastná – a silná, moje dcero. Poznáš rozkoš z boje a vítězství; i když to nebude boj zbraní, ale slovem nebo pohledem, citem, láskou. To je veliká věc.“

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Dlouhá léta od války jsem žil klidně a spokojeně. Řádně jsem plnil své služební povinnosti, poslouchal svoje nadřízené a pečoval o zemi, která mi byla svěřena. Dospěl jsem k názoru, že v mém životě už nedojde k žádným změnám, a že stejně klidně a spořádaně budu žít až do smrti. Potom jsem dostal dopis. Málokdy jsem dostával dopisy kromě služebních – tento však byl zvláštní, celý polepený známkami s obrazem královny Alžběty a orazítkovaný jednou z londýnských pošt. Ten dopis mi přinesl tygr Aflargeo, který je mým spolubydlícím a doprovází mne v úřadě; sluší se, aby každý z vyšších úředníků říše byl při slavnostních příležitostech doprovázen vlastní šelmou, dělá to dobrý dojem. A Aflargeo je krásný tygr; býval kdysi osobním tygrem Vládce, a když získal nárok na penzi, usadil se u mne a pomáhá mi v mé funkci Strážce klíčů Vnitřních Bran zámku v Kingtownu. Aflargeo je pyšný i na tuto funkci, ačkoliv ty předešlé bývaly lepší. Je pyšný i na svoje jméno, neboť první Aflargeo vstoupil do dějin jako legendární tygr císaře Charryho na počátcích říše.

Přidáno: 10 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

„Buď zdráv, Rossi! Roberte, starý kamaráde, už ses taky přijel jednou podívat na přátele? Už jsem se divil, že se mi nějak vyhýbáš, copak koušu? Ale vypadáš dobře, jak se pořád máš?“ „Ale jo, dobře!“ řekl Robert s výrazem, jako by žvýkal šťovík, „Slyšel jsem, jak jsi povýšil... a děláš prý nějaký změny...“ „No, přišili mi to ministerstvo!“ Herbert rozhodil teatrálně rukama, „Nediv se, změny to potřebuje, takovej bordel jako tam, to bylo... no, já bych nechtěl bejt špatným prorokem, ale do roka a do dne tady budou takový změny, že to nepoznáš! Jestli se přestěhuješ sem do Arminu a pomůžeš nám s tím, mohl bys..“ „No to snad ne!“ lekl se Robert, „To by byla hrůza...“ „Bojíš se? Já teda ne! V téhle zemi se musí jednou udělat pořádek! A potřeboval bych k tomu tebe, a taky tvýho synka!“ „No to snad ne! Právě uvažuju o tom, že ho vrátím zpátky domů do Anglie! Mám dojem, že tady už nějak moc zdivočel...“

Přidáno: 10 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

„Mohl bych ti pomoci, ale… ne tady. Je to záležitost páteře, budu tě muset masírovat…“ Nepodivila se. Zavedla ho do kuchyňky, kde si vyhrnula blůzu a Enkra jí několikrát přejel po této části páteře tak tvrdě, až vykřikla bolestí. Ale pak se jí ulevilo. „Když budeš cítit bolesti v nohou, masíruj tenhle obratel. Ale myslím, že teď by to mělo trochu ustoupit…“ „Opravdu!“ vydechla, „Bolí mě to mnohem míň… ty jsi snad lepší než všichni lékaři, co jsem u nich byla!“ Enkra neřekl nic. Jenom se na ni trochu smutně díval. „A víš také, co je příčina té nemoci?“ „Bohužel vím.“ řekl sotva slyšitelně. „Ty jsi měla před časem interrupci. Přerušení těhotenství… že?“ „Ano, měla… tohle je příčina?“ „Ne. To je trest.“ „Trest? Za co? Že mě ten darebák opustil, když se to stalo? Že to byl mizera, alkoholik, že měl ženu a děti v Leningradě?“ začala současně křičet i plakat a Enkra čekal, až přestane. „Zabít dítě je vždycky vražda. A trest nepřichází v závislosti na naší vůli. Je tady proto, abychom se probudili…“ Chvíli na něj nechápavě a nedůvěřivě zírala. Pak řekla: „Víš co, jdi si radši zase sednout! Tak hluboko jsem ještě neklesla, aby mě kádroval dvanáctiletej fakan!“ Enkra neřekl nic. Jen se smutně usmál a šel si sednout.

Přidáno: 10 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

„Vidím, že jste dostala na něco chuť, slečno. Dovolíte, abych vás pozval do místního baru?“ Slečna zamrkala dlouhými řasami a chvilku vyhodnocovala, co řekl. Byla z přistěhovalecké rodiny, ale od malička v Arminu a vychovaná místním prostředím. Ohlédla se na kamarádky a řekla: „Máme chuť? Chceme jít do baru?“ Pán sice pozval pouze ji, ale došlo mu, že ji oslovil v množném čísle. I když, ty ostatní byly taky hezké. Co pro ně bylo sprostě drahé, byl pro něho pakatel. Vylezly si na barové sedačky a začaly studovat nápojový lístek. Neměly sebemenší zkušenosti, zato se všemu nepřetržitě smály. Z jejich štěbetání by slabší povaha dostala záchvat. Objednal jim krásně barevné koktejly, každé jiný. Byly sladké, osvěžující a alkoholu tak akorát. Vymlaskly to a chtěly vědět, co měla kamarádka. Objednal další. Holkám se zlepšila nálada a začaly být zvědavé. Pán sdělil, že se jmenuje Sam a je majitelem firmy Export - Import, dovoz a vývoz čehokoliv. Pak jim vysvětlil, co to znamená. Je tady na dovolené, ale taky okouknout, co by se dalo, kdyby se dalo.

Přidáno: 17 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Stephen Fitzgerald Galahad Gold, syn pana guvernéra a náčelník druhé poloviny města Iron-city, se nacházel doma. Když si přáli s ním mluvit a když přesvědčili Korejce, který mu dělal velitele stráže, že je to nutné, přijal je přímo v guvernérském paláci. Byl oblečený jako běloch, dokonce ostříhaný po evropském způsobu, a choval se, jako by mu ten palác a město patřily. Ale na ně to neplatilo, věděli o něm svoje. „Santanueva? No ovšem, je ve Slunečním Obzoru. Teď už tam bydlí trvale, co se odstěhoval…“ „A proč se vlastně odstěhoval?“ zajímal se Enkra. „Podle mého názoru se urazil, protože se mu město nemělo chuť poddat. Santanuevové jsou nafoukanci a hrdopýškové.“ Roger by možná připomněl, že matka tohohle elegantního chlapce v bílé košilce a sametovém kabátku byla sestra Estebana Santanuevy, a že je s Pedrem bratranec, ale Jackie nebyl takových jemných diplomatických fint schopen.

Přidáno: 17 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Kluci se zvedli a spěchali k přístavu. Plachetnice přirazila zatím k molu, dost nešikovně, bylo vidět, že posádka s ní ještě neumí. Plavci vylézali na molo, protahovali se a rozhlíželi. Uviděli partu a hned jí šli naproti. Bylo jich šest. „To zvládnem!“ řekl náčelník, „Na ně!“ Všech pět naráz vyrazilo dopředu, se zuřivými výkřiky. Šestice se nedala zahanbit, vrhli se na sebe a jejich ruce a nohy se střetly ve vražedných úderech kung-fu. Rvačka trvala jen několik minut - potom ustala stejně rychle, jako začla. „Ahoj, Kočko,“ oddechoval ztěžka náčelník, „Tak ses rozhodl?“ „Ahoj, Cliffe,“ smál se Kočka, „To víš, že nemůžu zůstat bokem... to je všecko, cos vzal s sebou?“ „Jasně. Malý jsem nechal doma. Hrozně vřeštěli...“ „Jakou máš loď? Viděl jsi tu moji? Líbí se ti?“ „No, pěkná kocábka... co tě stála?“ „Ani se neptej! Přes pět set tisíc těch jejich dinárů a ještě nějakej úplatek, aby nám ji nechali. Koupil jsem ji nahoře v Zadaru, víš, kde to je?“ „Fakt? Tam jsem se chtěl podívat, jenomže... mají tam nádhernou starou katedrálu...“ „Stav se, ukážu ti pohledy, co jsem tam koupil...“

Přidáno: 17 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Jeff potřásal hlavou a nevěřil tomu, co slyší. Zeptal se: „Tedy, ústředním motivem tvé vlády bude nejistota a neustálý chaos? Můžeš mi říct, jak vůbec v takovém stavu chceš organizovat záležitosti státu?“ „To bude právě to umění,“ řekl Enkra s potěšením, „My už na tom pracujeme, viď, Rogere? Zkrátka, chceme svoje věrné neustále něčím šokovat. Nepředstavuju si svůj stát jako nějaký zmatek či chaos, to ne. Spíš něco na způsob karnevalu.“ „Tak něco.“ řekl Roger, „Zábava pokud možno co nejbláznivější. Ať se národ baví, když už nemá co do huby…“ „To můžu napsat do novin?“ „Proč ne? Ať vědí, co je čeká!“

Přidáno: 24 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Spojené jízdě Kingtownských smeček se povedlo zahnat a obklíčit ve skalách na pokraji Větrné stepi posledního z náčelníků, kteří doposud nepodlehli moci svého prince a následníka trůnu Enkry. Byl to Chris Everett, legendární a slavná postava nejnovější éry, bojovník, který si jako první dal udělat novodobý válečný účes, o své vůli se pustil na pomoc princi Enkrovi do Francie, dobyl přístav v Troissy, po vítězství vyzval prince a všechny náčelníky k boji dle volných pravidel a nakonec se sám jmenoval komthurem Černé Lilie dle nejlepších tradic arminské politiky. Nakonec se samozřejmě postavil proti princi v loňské válce a přestože byl poražen, nebyl chycen a potrestán. Časem shromáždil okolo sebe ty nejodbojnější a nejdivočejší ze všech bojovníků země, která obdivuje samostatné a osobité muže; s nimi přepadal každého, kdo nebyl pod jeho velením a s potěšením ho stříhal, bylo-li co. Jeho zločiny časem narostly natolik, že se situace stala neudržitelnou a tak Enkra vyslal kingtownskou jízdu, aby ho přemohla a dopadla. Jízdy byl dvojnásobný počet proti Everettovým divokým jezdcům, takže se jim podařilo zahnat ho do skal a obklíčit. Což oznámili svému princi a pozvali ho ke konečnému zúčtování.

Přidáno: 24 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Když přišel Sebastiano, seděl don Alfonso za stolem, Chris na stole. Alfonso pohlížel na takové chování nelibě, místní Kondoři stáli téměř v pozoru. Drsní válečníci, jako Elliott la Sale, se váleli po koberci opření hlavami o stěnu vykládanou vzácným dřevem; oblíbená odpočinková poloha Arminů. „Tak co?“ ptal se Chris. „Tak nic. Je v prdeli, samozřejmě.“ „Co jsi zjistil?“ ptal se don Alfonso. „Hned, jak to začlo, někdo mu zavolal. Takže sbalil prachy a tu kurvu a zdrhnul.“ „To je ovšem závažná politická chyba!“ don Alfonso vstal, neboť rozčilovat se vsedě je dost obtížné, „Měli jsme všichni být mnohem obezřetnější a bdělejší a nenechat zlosyna utéci!“ „Hé!“ rozhodil Sebastiano rukama, „Já tu špionáž nevedl, mě do ničeho netahej! To by si měl zodpovědět ten, co nám měl dodat informace a zbodal to!“ Don Alfonso zrudl. Chtěl něco říct, jenomže si uvědomil, že dokud nesedí na trůně dostatečně pevně, potřebuje tyto muže zcela nezbytně. „To byla tvoje práce, Pedro!“ zaječel a ukázal na svého důstojníka, „Ty jsi měl za úkol získat veškeré dostupné informace o diktátorově ostudném životě!“

Přidáno: 24 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Tak sledujete, co je náš mladej za éro? Já z něj nebudu; kecá jak mladý vrány! Teda ne tu poslední stránku, všecko předtím! Ta lekce byla fajn, v životě mě nikdo tak nerozebral. Ale některý jeho kecy, to fakt nejde. Třeba: to nemá obdoby, jak je ujetej po sexu. Oni mladí všeobecně vyvádějí, když to na ně přijde, ale Denisovo dospívání nás odrovná všecky, nejen Tomáše, kterej je za to zásadně odpovědnej. Jakou vinu na Denisově existenci mám já, že na mě zírá jako janek a větří jak říjnej hřebec? Poradila jsem mu snad já, aby odešel na rok do džungle a žil v bezdomoví, stranou od všech lidí? Já naopak říkala... ale copak na mě někdo někdy dá? Tak teď to máte, frajeři!

Přidáno: 28 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Dicky mi řekla, abych se držel poblíž ní a v případě nějakých problémů se snažil nebýt moc vpředu, aby se mi něco nestalo. Dost mě to urazilo, copak jsem tak neschopný, abych se musel schovávat za ženou? A vůbec, proč? Když Llago řekl to o té sfinze, hosté se jako zázrakem uklidnili, něco zabručeli a zalezli do svých stanů, aby se o něčem začali radit. Co nám tedy hrozí? „No právě! Nejsou si jistí, zda skutečně správně slyšeli to, co Llago povídal. A jestli to opravdu znamená to, co myslí. Teď se budou chvíli radit a potom se budou chtít hádat.“ „Ale proč? Co to znamená, probudit ze spánku sfingu?“

Přidáno: 07 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Kalná bývají opilcova rána. Ještě horší zážitky mají ti, co se rozhodnou pod vlivem speciálních čajů čarodějek prožít nějaké dobrodružství v jiné dimenzi. Ať už je to realita nebo fikce, ta rána jsou strašlivá. Bolí vás celé tělo... Například já byl pevně rozhodnut už nikdy nic takového nedovolit. Mám zapotřebí každé ráno tak trpět? Kdybych se jako slušný člověk a řádný křesťan normálně ožral jako dobytek, bylo by mi sice špatně od žaludku, hlava by mě taky bolela, ale mohl bych si být jist, že nejsem démon. Takhle...

Přidáno: 07 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

(Tak se zamýšlím, co vlastně Diana a Denis? V každém případě je jeden z mála mužů, kterému dovolí se jí dotknout; že on po ní jede, nad tím si starosti nelámu, on jede po každé ženě, kterou ještě neměl tu čest poznat. Nejsnáze by se ho zbavila, kdyby mu jednou dovolila… jenže to Diana neudělá. Její hobby je nabídnout a pak odepřít. Často jsem přemýšlel, co bych dělal, kdyby mi byla skutečně nevěrná; ale to ona není, jen tím soustavně vyhrožuje. Trápí mne tím, pokouší se vzbudit moji žárlivost, ale já jsem pevný a neochvějný…) Ačkoliv teď bych jí nejradši nafackoval. Jaký má smysl vlnit se tady před tlupou kočovných beduínů oblečená jen do šperků, dotýkat se jejich zavšivených brad stříbrnými drápky a šířit oblaka erotické vůně do všech stran? Tohle představení typu nebeská tanečnice si skutečně mohla odpustit; ještě z toho bude nějaká nepříjemnost! Možná víte, že Arabové jsou sexuálně nadměrně vznětliví; normálně jim postačí daleko slabší podněty, aby to začali projevovat, takže je naprosto jasné, co většina vyváděla. Princ Mehmed byl naprostý erotický šílenec; vyskočil, potácel se ke mně a vyrážel nesouvislé zvuky. Až po chvíli se mu podařilo vykoktat: „Bratře! Učiň pro mne skutek milosrdenství! Prodej mi tu ženu!“ „To nejde! Není na prodej!“ odmítl jsem a mračil se. „Ach bratře, nebuď tak krutý! Pohleď: dám ti za ni pět svých nejkrásnějších bílých velbloudic! Jsou to nejkrásnější meheri, jaké kdy šlapaly tuto zemi, neváhej a prodej tu ženu!“ „Nenech se ošidit!“ sykla Diana, „Chtěj deset velbloudic!“ „Nežvaň nesmysly!“ zavrčel jsem také arminsky. „Ale jo, klidně mě prodej – však si mě dlouho nenechá!“ „Neposlouchej prosby a naléhání své ženy a prodej mi ji, bratře!“ lkal princ Mehmed, „Učiním ji svojí první a nejmilejší ženou; a dá-li mi svou lásku, vyženu ostatní a dám je hodit krokodýlům!“

Přidáno: 07 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Král má právo své poddané rozdávat oblíbencům. Kwenzori by hrozně rád rozdával dary; jenže zakrátko pochopil, že ženy to nebudou. Mně nemohl dát nic, to mu bylo jasné; stejně tak Mariovi, který se jako kněz za svoje sexuální potřeby v podstatě styděl a když to na něj přišlo, navštěvoval jednu z moranek, citlivé a chápavé děvče diskrétních mravů, která ho měla ráda a intenzivně se zajímala o křesťanství. Co ji učil nevím; kdyby chtěl situaci rozumně vyřešit, bude nejlepší, aby ji přijal za stálou partnerku a žil s ní v jednom stanu. Cítil se však knězem povinným dodržovat celibát, takže žil sám a k dívce chodil pokud možno nenápadně, na veřejnosti se jí vyhýbal. Nešťastní byli oba dva; ale asi jim to tak vyhovovalo.

Přidáno: 14 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Uvedli mě do nejmenší místnosti v jeho paláci. Byly tam dvě sedačky, na jedné seděl král. Pokynul, abych usedla. Amaduovi, aby odešel. Král Gonkoré byl hezký muž. Na chvíli mi napadlo, jak nádherně bychom se s ním pomilovaly; já, Gianna, Maryška, třeba i další. Jeho mohutný penis už potěšil mnoho žen; mohly jsme být další… „Jsem velmi rád, že jsi přišla.“ oslovil mě. Věděl, že rozumím jeho řeči. Nechal si od Amadu podrobně popsat, co se dělo. „Přišla jsem, protože jsi mne pozval.“ „A doslechl jsem se, že nemáš nejlepší náladu!“ „Nemám vůbec žádnou náladu, králi. Teď už ne.“

Přidáno: 14 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Výhodou magických opojných nápojů je, že se člověk příští ráno probouzí s čistou hlavou. Žádný zkažený žaludek, žádné příznaky kocoviny. Jeden Mistr z Anglie sice tvrdí, že tomu napomáhá speciální Bůh kocoviny, ale zatím se nenašel nikdo, kdo by to potvrdil. Takže se všichni probudili a cítili se skvěle. Radostně vyskočili a šli se vykoupat do jezera. Možná si dají i rozcvičku... Na kameni u jezera seděla rudovlasá holka a máchala si nohy ve vodě. Vedle se pásl bílý kůň. Když k ní doběhli první mladí, usmála se na ně. „Ahoj, já jsem Kateřina. Všichni ještě spí, tak nedělejte rámus!“ Zarazili se. Vedle ní na trávě ležela rudá sukně a bílá košile.

Přidáno: 14 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Charry vydal příslušné rozkazy; karavana se sjela do houfu a vytvořila ze zavazadel a nákladních koní pevný kruh opevnění. Ochranné oddíly zaujaly místa předem připravená a zkontrolovaly zbraně. Charry svolal velitele. Ale nedělo se nic, víc než půl dne. Až se soumrakem přijel Tošio osobně; okamžitě byl uveden k císaři. „Psi objevili vojáky ve stepi jižně od nás. Zastavil jsem oddíl, vyslal hlídky na různé strany a podal ti zprávu. Vypadá to asi takto: pruh území mnoho desítek kilometrů na sever i na jih je kontrolován jízdními patrolami; ty střeží kraj a zjišťují, zda někdo necestuje tím směrem. Jsou velmi rychlé, zřejmě spojené moderní bezdrátovou telegrafií. Na jihu je velký, dobře hlídaný vojenský tábor. Zvědové jej obhlédli jen zdálky, přiblížit se báli. Je v něm mnoho tisíc vojáků, přesně to nelze odhadnout. Lidé bílí i černí, dragouni, arabská jízda, muži s turbany, snad Sikhové. Hodně koní; asi se můžou rychle přesunovat. Lehká polní děla.

Přidáno: 21 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

„Víš, kudy projít do Ztraceného moře?“ „Vím. Jsou dva ostrovy, a mezi nimi je třeba projet. Musí to být loď bez pohonu mechanickou cestou, plachetnice nebo veslice. A musí být na místě v noc, kterou určí hvězdy...“ „Správně. Kam projde?“ „Projde do Ztraceného moře, kde jsou ostrovy podobné našim. Na jednom je potom uložena Kamenná koruna. Kde, to nevím. Denis popisuje, že zanechal zprávu na jednom z ostrovů; myslím, že je možné ji najít...“ Lámové chvíli mlčeli. Pak jeden z nich řekl: „Co víš o hvězdách, které určují, kudy plout?“ „Mám dvě hvězdné mapy. Jedna stanoví hvězdy našeho světa. Druhá... nerozumím jí. Ukazuje jiná souhvězdí, které nikdy nikdo neviděl. Možná je to obloha té země.“ „Jestliže rozumíš hvězdám, potom víš, jaký je to svět. Taky my máme podobnou mapu, Proto víme, co je to Ztracené moře.“ „Lidé vymysleli teorii, že tam, kde je to místo, se náš svět stýká s jiným. Je několik takových míst, a v nich občas mizí lodi a letadla, která se tam náhodou dostanou. Možná jste slyšeli o trojúhelníku nedaleko Bermudských ostrovů. Lidé se snaží objevit jeho tajemství...“

Přidáno: 21 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Jaguár Altarrac zašilhal po Pippi. „Dobře. Budu spát tam!“ řekl a položil se Mikovi k nohám. Hlavu složil na přední packy a dal najevo, že tak hodlá setrvat. Mike se tiše smál. Pippi prohlížela velkou kočku se zájmem i trochou strachu. Věděla, že nikomu neublíží, ostatně už viděla pár arminských šelem a všimla si, že všichni je mají rádi. Ale takhle zblízka ještě jaguára neviděla. „Tatínku,“ zašeptala, aby neslyšel, „Co je to za zvíře?“ „To je jaguár a jmenuje se Altarrac,“ řekl Mike docela nahlas, „Nemusíš šeptat. On slyší asi šestkrát líp než my.“ Jaguár zvedl hlavu a usmál se na Pippi. Neměl to dělat, moc ji to nepovzbudilo. „Pojď sem, Altarracu!“ vyzval ho Mike. Jaguár vstal. Přišel blíž, nechal se pohladit od Mika a potom nastrčil svou velkou hlavu i holčičce. Ta mu váhavě přejela dlaní po hlavě. „Máš tak měkkou kůži…“ Jaguár jí olízl ruku a v hrdle mu brumlavě zachrčelo. „Ty jsi malá bílá holčička! Moc malá, moc bílá a moc slaboučká. Budu tě chránit. Kdyby ti někdy někdo chtěl ublížit, zavolej a já ho roztrhám na kusy!“ Pippi ten poněkud drsný slib nevylekal. „Ty jsi tak milý a krásný!“ řekla a hladila ho všude, kam dosáhla. Taky ho tahala za uši, což dovolil se slastným mručením.

Přidáno: 21 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Ariela zahájila dotazovou kampaň ohledně sexuálních zvyklostí. Do té doby sice žila uprostřed země bezmezně obdivující sex, ale nezanechalo to na ní výraznější stopy. Teď pro pobavení získala rady stejně nezkušených kamarádek, ale moc chytrá z toho nebyla. Původní scénář předpokládal, že se obrátí na svou učitelku, moudrou, tolerantní a zkušenou, a ta jí poradí, ale Ariela to sama skácela a prohlásila, že dívka jako ona by nikdy nešla vyzvídat za učitelkou. Takže scénář bleskově přepsali. Jedna z kamarádek měla sestru, živící se v hlavním městě náročnou profesí milenky z povolání. Bylo jí osmnáct, vydržoval si ji obchodní atašé nějakého velvyslanectví a ona si za jeho peníze zas vydržovala nějakého studenta, přispívala jeho kamarádům a svým kamarádkám a jeho kamarádkám a svým kamarádům. Svému milému sloužila jako milenka, lékařka, computer a ochranka, neboť byla univerzálka. Zkrátka byla profesionální kurtizána a všichni si jí proto vážili, neboť měla vždy dost peněz.

Přidáno: 28 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Na povrchu Měsíce došlo k sérii explozí. První zásahy rozryly terén do hloubky několika kilometrů a vytrhávaly z něj balvany o přibližné velikosti tisíc až deset tisíc tun. Tyto balvany vzápětí explodovaly a druhotně svým působením rozrušovaly povrch. Účelem těchto výstřelů bylo zřejmě narušit samotné jádro a tím docílit ztráty soudržnosti celé oběžnice. Což se podařilo zhruba dvacátým zásahem paprsku. V té chvíli došlo ke globální explozi; celý Měsíc se roztrhl na několik kusů. Vzápětí byly odstřelovány i tyto kusy a vybuchovaly dále, dokud byly zasažitelné paprskem. Zbývající drobné úlomky, prach a roztavená kovová hmota byly ponechány, později jejich větší část shořela v atmosféře. Některé větší úlomky dopadly na povrch zemský a vytvořily stopy sopečného skla tektitového vzhledu…

Přidáno: 28 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste