Za dlouhých zimních večerů, kdy je venku taková zima, že starým robotům tuhne olej v kloubech, sejdou se všichni u prastarého prehistorického teplometu, nejstarší z generace zaloví ve svých paměťových čipech a začne vyprávět: To bylo dávno-pradávno, za bájného a spravedlivého krále Kejbra I. Ten vládl tak moudře a spravedlivě do své dezintegrace, až byl později tento věk na jeho počest nazván kejborským.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Pokud máte pocit, že jste prošvihli parádní podívanou, když se jednoho krásnýho dne konečně mimozemšťánci uráčili přistát, tak vám musím dát za pravdu. Vybrali si proto samozřejmě to nejnevhodnější místo a čas, který si vůbec může jeden představit.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Přijel jsem zrovna z jedné služební cesty. Zalezl jsem do svého bungalovu, abych se dal po té dlouhé cestě trochu do pořádku. Když jsem byl jako z obrázku, rozhodl jsem se, že se půjdu podívat, jak jde život u nás doma. Přivábil mě jeden červeně blikající neon a tak jsem vlezl dovnitř. Nápis nad barem hlásal, že "tu dostanete kafe černý jako vaše svědomí a hořký jako váš osud", tak jsem to zkusil a taky že jó! Takovej utrejch už jsem fakt nepil hezky dlouho. Barmankou tam byla taková hezká čertice - černý řácky kudrnatý vlasy a dekolt tak hlubokej, že jste ani nemuseli nasávat, aby se vám zatočila hlava. Přinesla mi to kafe ve sklenici a ptá se tím hlasem vypočítaným přesně na to, aby chlapům začalo trnout v zátylku: "A co to bude dál, cukrouši?" Dal jsem si panáka pořádnýho pití a řekl jí: "Dej si se mnou, holubičko." Zasmála se a nalila si, nebyla to žádná upejpavka. Už se mi to začínalo rýsovat v těch nejlepších barvách, když mi najednou začal v kapsičce u košile zvonit komlink. Byl jsem z toho tedy pěkně rozladěnej, to vám můžu podepsat na fleku, ale bylo mi jasný, že to může být jedině šéf. No a znáte to, né? Šéf je zkrátka šéf. Vytáhl jsem to a snažil se potlačit nevrlej tón: "No tak co je?"

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste