Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak jejich vzájemné vyvažování ovlivňuje zdraví členů rodiny? Co očekává muž od ženy a žena od muže? V čem se liší ženská a mužská sexualita? Jaký vliv má tento rozdíl na vývoj sexuální identity dítěte? Co pravděpodobně přispívá k poklesu populace v Čechách a v celé Evropě? O těchto a dalších otázkách spolu vedou už dvacet let dialog dva rodinní psychoterapeuti - klinická psycholožka Ludmila Trapková a sexuolog Vladislav Chvála - ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. V knižním „trojrozhovoru“ jejich živý dialog zprostředkovává bohemistka Pavla Loucká. Jako v orchestru, tak i v dobře sehraných rodinách je třeba vylaďovat celek opakovaně, nikdy to nejde udělat jednou provždy. Stačí vynést jeden nástroj do zimy a vrátit se k orchestru do tepla, a je po vyladění. Také po určité době společného hraní se musí nástroje dolaďovat a posluchači musí počkat. Nedostatek času takové průběžné dolaďování v rodině neumožňuje. Jistě i v rodinách jsou „nástroje“, které z podstaty jejich „stavby“ dolaďovat nelze, a ostatní, kterým je tato možnost dána, se musí přizpůsobovat, i kdyby to uším s absolutním sluchem stokrát vadilo. Rodiče se dolaďují k potřebám tříletého dítěte pochopitelně více než dítě k rodičům. A velmi staří či nemocní členové rodiny už mnoho dolaďování nezvládnou. Jazyk mužský je ze světa inženýrského, zatímco jazyk ženský je ze světa slovníku zahradnického. Žena přijímá podněty zvenčí, ale prožívá a proměňuje je uvnitř a někdy, když to uzná za vhodné, je vrací proměněné ze sebe ven k druhým, na kterých jí záleží. Nedostatek mužského jazyka se v rodině ukáže ve chvíli, kdy muž odjede na dlouhou služební cestu nebo chybí docela.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste