Hned na samém počátku knihy se netypicky dozvídáme, že její hlavní hrdina zemře. V dalším průběhu novely se vypravěč snaží rozkrýt, co předcházelo smrti Santiaga Nasara a proč byl nakonec zabit. Je to příběh kolektivní viny, naprosté neschopnosti a neochoty občanů vesnice události zabránit, vraždy za "zhanobení" ženy v obci, kde skoro každý mladý muž chodí za děvkami do vykřičené čtvrti. Márquez zde nastavuje zrcadlo pokrytecké morálce, naší pohodlnosti a přehlížení zla.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

V románu se setkáváme s láskou v jejích nejrůznějších podobách, včetně manželské milenecké apod. - líčí osudy lidí konce 19. a začátku 20. století na pobřeží Jižní Ameriky. Boj s cholerou se knihou dobově prolíná a popisuje, jak se s ní obyvatelé všemožně vyrovnávají. Vydalo nakladatelství Odeon v roce 1988 Přeložila Blanka Stárková

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Magický příběh osudové lásky ve stínu smrti se odehrává v 18. století a vychází z ústně tradované legendy o předčasné smrti mladičké dívky.    

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Téma samozvaného diktátora je pro latinskoamerickou literaturu poměrně typické, dokonce až obsedantní, a objevuje se v řadě děl. Zatímco jiní autoři volí přesný dobový rámec, García Márquez zpracoval látku po svém a jinak: zamířil k parodii a satiře. Charakteristický styl vyprávění, příznačný pro Sto roků samoty, je zúžen na několik bizarních motivů ze života dosazeného tyrana. Spisovatel překvapuje až hypertrofií obrazů a scén, kdy se ve stále nových obměnách kupí obludné fikce, krouživými pohyby děje a anachronismy je popírán lineární čas, kdy se logika jeví jako naprosto nepotřebná a skutečnost je obrazně řečeno trhána na kusy. Autor místo klasické přímé řeči přechází z jedné osoby na druhou, splétá postavu vypravěče s jednajícími osobami, a vytváří tak podivuhodný obraz "reality". Skvěle se mu daří zkomponovat rekviem nad figurou jednoho samovládce. Zároveň Márquez nastoluje otázku moci obecně, v románu zaznívá i rozměr existenciální a v neposlední řadě zde hrají svou roli symbolika a motivy smrti, charakteristické pro období barokní.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

Žít, abych mohl vyprávět je nejenom kompendium klíčového období života kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, ale současně zasvěcený průvodce po jeho obsáhlé románové tvorbě. Tento 'román o životě' umožňuje objevovat nejrůznější aspekty směsice postav a příběhů, jimiž naplnil světoznámá díla, jakými jsou Sto roků samoty, Láska za časů cholery či Kronika ohlášené smrti . V bohatě vystavěném vyprávění nositele Nobelovy ceny za literaturu (1982) se čtenářům otevírá pohled na čas dětství a léta dospívání, během kterých se formoval jeho životní příběh a kdy u sebe začal objevovat talent vášnivého literáta, zuřivého reportéra a ambiciózního autora časopiseckých povídek. Léta strávená psaním každodenních glos a komentářů pro kolumbijské listy El Heraldo, El Universal a El Espectador a později působením v zahraničních tiskových agenturách Márquez časem zužitkoval v mnohých vyprávěních a románech, jež se staly základními díly moderní literatury 20. století. Paměti, v nichž se mísí stejně jako v románech fantazie s realitou, se odvíjejí v kontextu politických událostí v Kolumbii let 1927 1957: začínají líčením dětských zážitků z rodné Aracataky v Magdaleně se všemi nostalgickými vzpomínkami na rodinu, zvlášť na babiččino fantastické vyprávění, přes novinářské začátky v nejrůznějších novinových a časopiseckých redakcích, kdy po středoškolských studiích začal studovat práva, jež však záhy opustil. Vzpomínání končí rokem 1955, kdy konečně vychází román Spadané listí , ve kterém zobrazil fiktivní městečko Macondo právě v něm se odehrávají neuvěřitelné příběhy Márquezových proslulých povídek a románů...

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste