TADY SE S NÁMI NEPŘÍTEL NEUTKÁVÁ V ŘÁDNÉ BITVĚ, JAK TO ČINILY ARMÁDY, S NIMIŽ JSME BOJOVALI V MINULOSTI… I KDYŽ HO PORAZÍME, ON SE NESMÍŘÍ S NAŠÍ SVRCHOVANOSTÍ, ALE BUDE SE VRACET ZNOVU A ZNOVU. NENÁVIDÍ NÁS SE ZARPUTILOSTÍ, KTEROU PŘEKONÁVÁ JEN JEHO TRPĚLIVOST A SCHOPNOST SNÁŠET STRÁDÁNÍ.“ Těmito slovy, která bychom dnes mohli číst v aktuálních zprávách z některých bojišť, se vrací Steven Pressfield, americký spisovatel proslulý romány věnovanými vojenství starověku, k tažení Alexandra Velikého do afghánských království v létech 330 až 327 před Kristem. Starověkou epopejí jako by autor nastiňoval průběh, hrůzy a beznaděj současných konfliktů v Iráku a v Afghánistánu. Děj Afghánského tažení vypráví mladý voják Alexandrovy armády, Makedonec Mathias. Z jeho úst se dozvídáme, s jakými vojenskými a morálními strastmi se vypořádávali Alexandrovi muži a jejich král v novém typu války, když jim nezbývalo než se přizpůsobit metodám nesmiřitelného nepřítele, jeho teroru a taktice partyzánského boje s účastí civilního obyvatelstva, včetně žen a chlapců. Mathias se připojuje k Alexandrově armádě v době, kdy už porazila perskou říši a postupuje dále na východ do Afghánistánu, aby se dostala k údajným pohádkovým bohatstvím Indie. Mladý muž bojuje v jednotce mezi svými vrstevníky, ale také spolu s veterány, k nimž se rychle přiřazuje, když uskutečňují Alexandrovu taktiku spálené země. Zároveň prožívá hluboký milostný vztah k afghánské dívce, který je však těžce poznamenán barbarstvím afghánské společnosti, makedonských vetřelců a nakonec i zaslepeností jeho samého. Mathias popisuje každodenní brutální střety obou stran a dokládá tím, jakou cenu lidskosti platí expediční ozbrojená síla, řídící se v podstatě světskými a humanistickými zásadami, když se snaží vnutit svou vůli lidu fanaticky oddanému náboženství a hrdému tak, že dovede za své zásady bez váhání zemřít. Vpád západní armády, která se střetává s divokými válečníky Východu, odhodlanými hájit svobodu doslova za každou cenu, vyvolává strhující drama, jehož literární ztvárnění v Afghánském tažení je hodné tak mistrného znalce starodávného lidstva v zápase o jeho ideje, jakým je Steven Pressfield.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste

V předhomérských dobách podnikl legendární athénský král Theseus (skutečná historická postava) námořní plavbu do země tal Kyrte, ,,svobodných lidí", národa hrdých bojovnic, kterým Řekové dali jméno Amazonek. Tyto ženy, jež k sobě navzájem lnuly jako spolubojovnice i jako milenky, nevěřily vychloubání Řeků o jejich civilizaci. Proto když velká válečná královna Antiope vzplanula láskou k Theseovi a uprchla s Řeky, mocný národ Amazonek povstal v hněvu. Poslední z Amazonek není jen mistrovsky podané vyprávění o válce a pomstě. Pressfield vytvořil řadu mimořádně životných postav od nezapomenutelné Selene, jež se sice poddala Řekům, ale zůstala nezkrotná, až po jejího milence Damona, athénského válečníka, který nakonec přijme za svůj divoký amazonský způsob života, až po vypravěčku Kostlivou, dívku z vybrané athénské rodiny, kterou Selene vychovala od narození a potajmu jí vštěpovala amazonské zásady, až po velkého Thesea, tragického krále, a šlechetnou královnu Antiope, jež pro Theseovu lásku zradila svůj lid, tal Kyrte.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste