V knize první - ve Snu o mém otci - se Karol Sidon soustředil na klíčové momenty svého dětství, které provázela silná a stále živá vzpomínka na otce, za války popraveného. Legenda o otci, jen úsečně, ale účinně formulovaná, vstupuje do atmosféry školních let hrdiny, který nese autorovo jméno a vyrůstá v rodině, v níž se zejména matka potýká se synovou senzitivní povahou. Obrysy budoucí tvůrčí osobnosti se zde - a v odstupu let je to ještě zřejmější – už výrazně rýsují. Osu vyprávění tvoří celkem všední událost kolem podvodu s žákovskou knížkou. Tato epizoda - detailně vykreslená a do podrobností se rozbíhající – posloužila Sidonovi k vyjevení jeho vnitřního světa, stala se podnětem k vyjádření osobních postojů, směřujících k obecným pravdám, k úvahám o věrnosti k sobě samému, k úvahám o rodové příslušnosti a závazcích z toho plynoucích, o vině, o hříchu, ale i o právu na samostatné kroky. V knize druhé - ve Snu o mně - v souvislé promluvě s matkou, jsou zachycena první léta vypravěčova dospělého věku s prohlubujícími se pouty k rodičům, kteří se od něho v čase nevzdalují, ale naopak se k němu přibližují, i když naléhavější se stává intenzívně žitá a nekonvenčně podaná realita jeho mladého manželství s Andělou, jejíž milenec se posléze stává protihráčem obou. I zde jde však o pouhé kulisy, které Sidonovi posloužily k vystupňování obrazu jeho vlastní duše.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste