V románu Pražské hyeny (s podtitulem Románové falotikum) modeluje [autor] groteskně zkarikovaný, hyperbolizovaný obraz české polistopadové společnosti. Nástup mechanismů svobodného trhu jej zde podnítil k černému humoru, k výsměšné satiře s výrazně akcentovanými erotickými a funebrálními motivy, která v závěru přerůstá až do blasfemie. Vernerův styl charakterizuje pozměňování a parodování tradičních motivů a témat spolu se sarkasmem a chladně ironickým odstupem, s jakým sleduje osudy svých hrdinů, aniž by cítil potřebu nabízet jim řešení a vnášet do jejich životů perspektivu. Příznačná je zpravidla i vynalézavá, dynamická dějová konstrukce, založená na splétání dvou paralelních příběhů, popřípadě dějových rovin.