Divokým rozeklaným územím Colorada poblíž mohutné řeky jeli tři jezdci, kteří své úplně vyčerpané koně poháněli stále k novému spěchu. Koně těžce oddychovali a jezdci se obávali, že s nimi dojedou už jen sotva dva či tři kilometry. Na vrcholu hory se jezdci zastavili. Jeden z nich, černý vytáhlý muž, skočil z koně a jal se ho pozorovat pln vzteku. Třesoucí se zvíře bylo tak vyčerpáno, že se už ani nepáslo, třebaže vůkol byla nejbujnější tráva. „Všechno marné,“ chraptivě zavrčel muž, „dále už nedojedeme!“ Zatím sestoupili s koní také druzí dva jezdci. Hleděli dolů na cestu, kterou sem přijeli. „Ještě je není vidět,“ řekl jeden z mužů, mladý plavovlasý člověk, a utřel si rukou pot se zaprášeného obličeje. „Nezbude nám, než abychom odtud přivítali šerifa olovem!“ odpověděl drsně třetí muž, „jinak bychom se sotva dostali dále.“ Muž rozkázal potom jinému jezdci, aby odvedl všechny tři koně po svahu mezi skupinu stromů, jež stála opodál a ukryl je tam. Oslovený muž se chopil koní, kteří svěsili hlavy unavené téměř až k zemi, stále ještě těžce oddychujíce. Když vykonal rozkaz, vrátil se. Koně v lesíku ulehli a leželi jako mrtví. S boků se jim řinul pot a jejich oči svědčily o velké námaze, kterou překonali dlouhou cestou. Jezdci na vrcholu hory ulehli rovněž do trávy, jejich oči však slídily bedlivě směrem, odkud právě přijeli. Čekali netrpělivě, až se dole před nimi vynoří šerif.

Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste