Večer nemohla Jiřina dlouho usnout. Znovu a znovu si v duchu promítala dopolední příhodu, která mohla skončit tragicky, nebýt Jůzkovy duchapřítomnosti. Vždyť jí vlastně zachránil život! Nechtěla domyslet, co by se stalo, kdyby ji vlny dosmýkaly k jezu a ona přepadla dolů – brr! Otisk jeho prstů na její paži dávno zmizel, ale to místo ji stále pálilo, jako kdyby se jí byl dotkl žhavým železem. Vybavovala si ho, jak před ní stál, jeho urostlou postavu, klidný výraz jeho tváře a otevřený pohled bez stínu nepřátelství. Svůj čin bral jako samozřejmost, ani trochu jí nedal najevo, že by mu měla být vděčná. A ona mu ani nepoděkovala!
Přidáno: 31 Kvě 2022
Pro stažení se přihlaste