V prvním dílu se seznámíme s některými „rodiči“ a začínáme s nimi procházet celé martyrium náhradní péče. Například s Věrou, pěstounkou na přechodnou dobu. Měla v přechodné pěstounské péči už dvanáct dětí. Holčička, kterou má právě u sebe, je třináctá. Právě začíná proces tzv. „navazování“ na náhradní rodiče... Hana a Jiří se rozhodli stát pěstouny na přechodnou dobu. „Jejich“ první holčičku do roka a do dne v pořádku odevzdali adoptivním rodičům a do další přechodné péče dostali Míru s Downovým syndromem. Mírovi ale stát a jeho úředníci další rodiče nenašli... Romana je pěstounka na přechodnou dobu, stejně jako Věra nebo Hanka s Jiřím. Zatím páté dítě, holčičku, má u sebe necelé čtyři měsíce. Přijímala ji po úrazu hlavy z dětského centra. Teď jí ale leží na poště dopis s rozhodnutím soudu, podle kterého musí děvčátko do zařízení vrátit... Jana a Petr jsou žadatelé o osvojení. Pro adopci se rozhodli po neúspěšných pokusech o umělé oplodnění i rodinné tragédii. Poctivě procházejí celým systémem i konzultacemi s dospělou adoptovanou kamarádkou... Monika a Václav jsou žadatelé o osvojení a ve svém kraji se po deseti měsících nedočkali ani prvního termínu příprav. Rozhodli se proto, že si změní trvalé bydliště a požádají, zda by nemohli přípravu absolvovat v pražské organizaci... Pěstouni Andrea s manželem měli tři požadavky: chtěli sourozeneckou skupinu tří a více dětí, zdravé a majoritního etnika. Po sedmi letech, kdy byli celou dobu jako pěstouni neobsazení, dostali dva poloromské brášky, přičemž jednomu z nich byla diagnostikována porucha autistického spektra a další postižení. Vláďa a Michal hledali cestu k dítěti až v Americe, nakonec ji našli doslova za humny. A místo jednoho mají dnes děti tři... Kdyby nebylo hostitelské péče, která právně neexistuje, Dagmar s Lukášem by dnes nejen neškolili další zájemce o ni, ale hlavně by se Lukášův osud vyvíjel zcela jinak. I osudy mnoha lidí široko daleko. Jak se budou další příběhy těchto rodičů a dětí dál vyvíjet?

Přidáno: 31 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste

Osudy jednotlivých pěstounů a “jejich“ dětí se dál vyvíjejí. Přechodná pěstounka Věra a zájemkyně o svěřenectví Jana se vydávají k soudu. Ten má rozhodnout, zda bude holčička svěřena do péče někomu z biologické rodiny, nebo jí domov poskytne právě Jana s partnerem a dcerou Aničkou... Přechodní pěstouni Hana a Jiří mají za sebou zásadní rozhodnutí: handicapovaného Míru do ústavu nedají. Tím ale přestávají být přechodnými pěstouny a stávají se poručníky. Což v praxi znamená: rodiči dítěte s Downovým syndromem... Přechodnou pěstounku Romanu v momentě našeho dalšího setkání čeká lidsky nelehký krok, který právě nařídil soud: musí okamžitě vrátit holčičku, kterou má čtyři měsíce také rozhodnutím soudu v přechodné pěstounské péči, do zařízení proto, aby jí mohla denně navštěvovat biologická maminka původně zbavená svéprávnosti. Romana se rozhodla požádat o svěření holčičky do péče proto, aby tohle dítě nebylo každého půl roku rozhodnutím soudu někde jinde... Jana s Petrem plán osvojení pojali velkoryse. Kvůli budoucímu dítěti se přestěhovali do domku u lesa, zařizují mu dětský pokoj a shromažďují všechny dostupné informace o adopci. Jejich kamarádka Diana má ty správné z vlastní zkušenosti. Je adoptovanou dcerou maminky, která se o ni nedokázala postarat... Monika s Václavem musejí absolvovat psychologické posouzení nejen jich dvou, ale i jejich syna Artura. Jde o to, zda přijme nového sourozence. O výsledcích psychologického posouzení jedou hned informovat organizaci, u které absolvují přípravy... Andreu, poté, co se po sedmi letech a jednom vlastním dítěti dočkala svěření dvou chlapců do pěstounské péče, ze seznamu pěstounů vyřadili. Dnes se i s manželem vydali do Prahy na pohovor k psycholožce, který by jim měl otevřít cestu k další pěstounské péči... Zatímco Lukáš vyrůstal v dětském domově, nedaleko byla velká a otevřená rodina paní Dagmar. Byly v ní děti biologické i pěstounské a jednoho dne, díky přátelství s jedním ze synů, do ní přišel i Lukáš. A díky hostitelské péči se pomalu stal její součástí... Pro stejnopohlavní páry právní prostředí České republiky zatím nenabízí bezpečnou formu náhradního mateřství. Většina z nich se proto obrací na prověřené americké agentury. Tuto cestu nastoupil i Vláďa s Michalem. O to větší bylo jejich překvapení, když jim letitá kamarádka doslova „odvedle“ nabídla, že jim dítě odnosí.

Přidáno: 31 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste

Homosexuálnímu páru Vláďovi a Michalovi se splnil jejich životní sen založit rodinu dokonce trojnásobně. Vláďa podniká a je pánem svého času, takže může být s dětmi naplno. Michal je ale klíčovým manažerem nadnárodního korporátu a pracuje od rána do noci. Právě veze domů překvapení: dal výpověď, aby také mohl být více s dětmi... Nám již známá Romana má díky dalšímu rozhodnutí soudu holčičku z dětského centra opět v péči doma. Jenže se před pár dny dozvěděla, že se holčičce narodil bratříček. Přitom se zatím definitivně nerozhodlo ani o osudu dívenky, ani o možnostech její biologické matky. Jede se poradit za sestrou, která je zkušená pěstounka... Teď už může v tomhle příběhu pomoct jen soud. Do konce natáčení, na jaře 2023 definitivně nerozhodl. Holčička je zatím svěřena do péče Romaně, která pozastavila výkon přechodné pěstounské péče a bratříček je v přechodné pěstounské péči jinde... Hana a Jiří Míru do vytypovaného ústavu nedali. Naopak, stali se jeho poručníky a dali mu své jméno. Jejich rozhodnutí se netýká ale jen jich a Míry, ale i dvou jejich dospělých dětí. Jakuba a Kateřiny... Andrea je aktuálně s nejmenší dcerou doma a všechny starší děti chodí do školek a škol. Hledala školku pro postiženého z dvojice chlapců, které má v péči, aby se sblížil i s jinými dětmi než s těmi z rodiny. Našla nejen školku, ale i ředitelku s letitou zkušeností s inkluzí... Jana a Petr absolvují kolečko papírování, pohovorů a školení, aby mohli být zařazeni do evidence žadatelů o osvojení. Podali žádost na městský úřad, mají za sebou šetření sociální pracovnice u nich doma a čekají, až je kraj zařadí do povinného cyklu příprav. A tak mezi tím aspoň chodí na nepovinná školení... Nově se seznamujeme s Klárou Trubačovou, ředitelkou střediska náhradní rodinné péče, spolku, který se už od roku 1994 věnuje ohroženým dětem. Jsou dnes už jednou z mnoha organizací, které poskytují služby osvojitelům, pěstounům i dětem. I s propagátory hostitelské péče, Lukášem a Dagmar, se setkáváme na školení. Pořádají ho pro pracovníky OSPODu, zaměstnance dětských domovů, neziskové organizace a samozřejmě pro ty, kteří se chtějí stát hostiteli. Dokud tu bude fungovat jediný dětský domov, může se hostitel hodit... Jsme v Ústí nad Labem, ale zázrak se nestal. Nejsme na úřadě, ale v dobrovolnickém centru. Monika s Václavem si plánované osvojení realizují aspoň náhradní formou. Stali se klienty místního dobrovolnického centra, které jim zprostředkovalo kontakt s chlapcem z dětského domova. Taková drobná hostitelská péče.

Přidáno: 31 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste

Znovu se setkáváme s nám již známými "náhradními rodiči", ale přibývají i další příběhy. Věra čeká na „své“ čtrnácté dítě. Má se narodit nezletilé mamince, která se už před porodem rozhodla, že dá dítě k adopci. Tenhle skřítek by tedy mohl teoreticky do adopce rovnou. Prakticky se ale musí naplnit tříměsíční zákonná lhůta, kdy biologická matka může své rozhodnutí ještě změnit. Proto musí každé dítě do adopce přes přechodného pěstouna... Lidé, kteří o malé tvorečky pečují, zakládají barevné kufříky, do nichž postupně ukládají drobné předměty – vzpomínky na jednotlivé úseky života dětí na cestě k druhému narození. I v příběhu pěstounky Michaely hraje právě kufřík velkou roli: Michaela je po mozkové obrně odmala na vozíku. Vystudovala a je zcela samostatná. V zákoně i ve specifických požadavcích na náhradní rodiče se nikde nepíše, že by se jimi nemohl stát člověk s postižením. Bohužel si to mezi řádky vložili úředníci, a tak si musela Michaela dítě z ústavu i na biologických rodičích vysoudit... Za nápadem životního kufříku stojí organizace Šafrán, která, jak se ukázalo, velmi prozíravě kufříky sleduje a eviduje. Jana s Petrem mají za sebou psychologické posouzení. Tyhle pohovory většinou zakládají na soukromé zajímavé debaty i nová odhalení. Zatímco Jana s Petrem trvají definitivně na adopci u Moniky s Václavem se situace změnila. Absolvovali přípravy v pražské Dobré rodině a v rámci školení a setkávání s dalšími žadateli a školiteli došli k závěru, že nebudou trvat jen na osvojení, ale že jsou připraveni stát se případně i pěstouny... Hana s Jiřím pěstounství jednou provždy pověsili na hřebík kvůli Mírovi. A Míra se díky tomuto rozhodnutí stal jejich synem a spolu se staršími sourozenci dnes tvoří běžnou rodinu, která přede dvěma lety vznikla náhradní rodinnou péčí... Už je všechny můžeme občas potkat jen ve školce, kam chodíme s dalším hrdinou našich příběhů, chlapcem s poruchou autistického spektra od Andrey... Hostitelská péče, která v zákoně není ukotvena, pomohla Lukášovi nejen s nalezením životní cesty, ale i k jeho vlastní rodině, vzdělání a práci. A dokonce i k odpuštění biologickým rodičům... Jaroslava a Miloslav jsou další pěstouni na přechodnou dobu, jejich náručí už prošly čtyři děti. Poslední holčička, kterou mají u sebe, má dnes velký den, seznamuje se svou pěstounkou Hankou. Hanka žije s partnerkou Andreou, která je pěstounkou už léta a na nápad vzít si dítě do pěstounské péče Hanku přivedla. A tak jsou dnes Hanka i Andrea obě pěstounky, dohromady jimi být ale nesmějí. Říkají, že nejsou normální rodina, ale rodina, kde se lidi mají rádi... S Vláďou, Michalem a jejich početnou rodinou se loučíme o jednom klidnějším večeru, kdy vyrazili do divadla jenom tátové s Eliškou. Počkáme teď pár let, až děti povyrostou, aby i ony mohly říct, jak se jim v téhle rodině žije a co na to lidi...

Přidáno: 31 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste

Naše „stálice“ pěstounka Věra se s většinou „svých“ dětí a jejich rodinami vídá minimálně jednou za rok. Vejdou se například do veřejné herny... Sotva Jaroslava s Miloslavem odevzdali holčičku do rukou pěstounky Hanky a vybrali si povinnou dovolenou, zazvonil u nich další telefon z porodnice. Tentokrát si Jaroslava jede pro chlapečka. S novým dítětem se ale nezapomíná na to, co odešlo. Paní Jaroslava je právě v čilém kontaktu s pěstounkami Hankou a Andreou, které si před třemi týdny odnesly domů holčičku... Když Lukáš uvažoval nad profesí, bylo jasné, že ideální bude zúročit životní zkušenosti. A tak nejen, že s Dagmar, svojí hostitelkou a pozdější pěstounkou, školí zájemce o hostitelskou péči, ale především je vychovatelem ve svitavském Alfa centru, středisku výchovné péče. S Lukášem a jeho rodinou biologickou, hostitelskou, pěstounskou i pracovní se v tomto dílu loučíme. Neloučíme se ale s myšlenkou hostitelské péče, která může být zatím jedinou další šancí na rodinné zázemí pro děti ze všech typů zařízení... Jana s Petrem sdílejí s kamarádkou Dianou její životní zkušenosti a díky ní vědí, co všechno je může na cestě s adoptovaným dítětem potkat. Jak víme z předešlých dílů, Diana totiž prošla snad vším, co je na životní cestě opuštěného a adoptovaného dítěte možné... Monika s Václavem prošli dlouhou a složitou cestu k tomu, aby se stali řádně proškolenými adepty na osvojení. Díky přípravám v Dobré rodině dokonce původní záměr přehodnotili a připustili, že se případně stanou i pěstouny. S ředitelem Zdeňkem Soudným se znovu snaží přijít na to, proč byla jejich cesta ke konečnému výsledku tak komplikovaná... A aby toho nebylo málo, za chvíli zazvoní řediteli telefon s prosbou, s níž se nikdy za dvacet let praxe v oboru nesetkal. A navíc se musí najít řešení ihned. Má jen pár dní na to, aby se postaral o narychlo evakuovaný ukrajinský sirotčinec s padesátkou mentálně postižených dětí. Když Rusko napadlo Ukrajinu, bylo nezbytné před nečekanou agresí evakuovat především ty nejvíc bezmocné. Těžko říct, jestli je tahle péče dočasná nebo trvalá. Je prostě lidsky naprosto nezbytná. Válka ze dne na den vtrhla i do rodiny Andrey. Anhelina, kterou přijali jako dceru přátel, aby jí zajistili lepší budoucnost, se jednoho dne probudila a zjistila, že u ní doma začala válka. Bojí se o své blízké, o přátele, a navíc jim ve škole vysvětlila učitelka, že začali Ukrajinci střílet sami na sebe. Anhelina se přesto chystá do plánovaných tanečních, protože žije teď a tady... Čím víc času trávíme se našimi hrdiny, jako by náhradní rodinná péče chtěla ukázat celou škálu svých možností: všechny krásné, ale i velmi těžké okamžiky. Ještě jednou se vracíme k Věře, volali jí, že místní OSPOD musel akutně odebrat z rodiny dva sourozence, a vezou je na 48 hodin rovnou k ní. Vzápětí je v pondělí odvezli a rozdělili ke dvěma přechodným pěstounům...

Přidáno: 01 Lis 2023
Pro stažení se přihlaste

Jak již víme, náhradní rodinná péče má v Česku dlouhou a proměnlivou historii. Už profesor Zdeněk Matějček, legenda české pediatrie, prokázal v šedesátých letech minulého století, že dítě vyrůstající, byť v náhradní rodině, je do života lépe vybaveno než to, které vyrůstá v ústavu. Stále znovu se o tom přesvědčujeme... Chlapce vhodného do adopce si Věra přivezla na jaře rovnou z porodnice. Na nové rodiče společně čekali sedm měsíců. Nedávno se konečně objevili. Jmenují se Lucie a Roman a všichni si padli do oka. Dnes společně vyrážejí k soudu podat žádost o předběžné opatření, které by jim mohlo dovolit odvézt si skřítka domů už za sedm dní... Chlapeček, kterého si přivezla z porodnice Jaroslava, čekal na rodiče o několik měsíců déle, než bylo nutné. Biologická maminka nestihla včas u soudu potvrdit své původní rozhodnutí a soudkyně neschválila předběžné opatření. Nicméně dočkali se všichni. Chlapec, osvojitelé i přechodní pěstouni, kteří budou za čtrnáct dní volní pro další potřebné dítě... Díky tomu, že se Monika s Václavem při přípravách rozhodli stát případně i pěstouny, ozval se i u nich „kouzelný“ telefon velmi brzy. Už týden navazují kontakt s chlapcem, který je aktuálně v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc...Jana s Petrem prošli zákonným i individuálním procesem příprav na osvojení. Každým dnem se mohou stát rodiči. Jestli se jimi stanou zítra nebo za rok ví jen Bůh, u kterého slouží budoucí teta Diana... Peníze, dávky a podpora všeho druhu pro naše hrdiny nebylo podstatné téma. Ale je důležité vědět, že vedle zákonné odměny je tu i pomoc dobrovolníků a Andrea vysvětluje, že jde především o úhel pohledu na věc: pokud je někdo ochoten dávat, neměli by se oni zdráhat dobře míněné dary brát. Po téměř dvouletém natáčení jsme byli svědky přijetí a předání devíti dětí a mnohých proměn života několika párů i jednotlivců.

Přidáno: 01 Lis 2023
Pro stažení se přihlaste