Dokument o „hudební pouti" na Svatý Hostýn, kterou za kněze, národního buditele a sběratele lidových písní Františka Sušila podnikají nadšenci z řad veřejnosti a členové lidových souborů.
Přidáno: 20 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Dokument o „hudební pouti" na Svatý Hostýn, kterou za kněze, národního buditele a sběratele lidových písní Františka Sušila podnikají nadšenci z řad veřejnosti a členové lidových souborů.
Přidáno: 20 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
O zneužívání lidových tradic jakoukoli politickou mocí
Přidáno: 06 Čvn 2023
Pro stažení se přihlaste
Jedna malá valašská obec, kde o kontinuitu a zachování tradic pečuje mladá generace
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Vyznání osobité kultuře pohybu a relaxace, založené na zvycích, úctě ke krajině i místům s ojedinělou výtvarnou dobovou architekturou
Přidáno: 24 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
Portrét Anny Šajdlerové, jedné z nejvýraznějších představitelek tradičního ženského zpěvu na Horňácku.
Přidáno: 22 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
O tom, jak okénečka, studánky, kapličky nebo mlýny inspirovaly tvůrce lidové písně.
Přidáno: 22 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
První spolek baráčníků byl založen v roce 1873 v Kolíně. Jméno vzniklo od názvu hostince, kterému lidově říkali „Baráček“. Znamená to tedy, že baráčníci nejsou žádnou společností lidí, kteří by museli vlastnit jakoukoliv nemovitost, ale sdružením lidí, kteří mají vztah k myšlence zrozené v hostinci U Šleitrů.
Přidáno: 24 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
V dokumentárním pořadu se setkáte s majitelem renovované tvrze v Malešově i s dámami, které provozují gotickou putovní lazebnu. Přezdívka Kocour patří zase restaurátorovi gotického nábytku, který nám prozradí, proč mu středověk učaroval. Nebude chybět ani „špička středověké společnosti“, stolník Dvora hradecké královny Alžběty Richenzy, který je mezi středověkou společností znám jako Petr Posadowski z Posadowa. Navzájem se všichni velmi dobře znají a několikrát ročně se sejdou při jarmarcích či při rekonstrukcích středověkých bitev, kde v plném lesku a kráse gotika ožije i pro širší veřejnost. Tohle barevné společenství je fenomén. Jde o lidi, kteří studují historii, učí se stará řemesla a nechávají ožít dávná staletí, která z dějepisu možná vnímáme příliš zjednodušeně.
Přidáno: 27 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
V lidové hudbě má basa zásadní roli. Zdánlivě nenáročný nástroj plní důležitou roli rytmickou i harmonickou. V každé kapele je jen jedna, takže dva basisté si spolu nikdy nezahrají… O tom, jestli jsou čtyři struny basy za odměnu nebo za trest, si budeme povídat s ryzím basistou z Horňácka Martinem Slovákem. Je jednak členem cimbálové muziky Martina Hrbáče a zároveň vychovává basistický dorost v ZUŠ ve Veselí nad Moravou. Začít hrát na basu je možné, až po dosažení jisté fyzické zdatnosti – umáčknout tlusté struny není jen tak. Mladí adepti mnohdy ani neví, jaký na sebe berou úděl a zároveň získávají zaručenou výjimečnost. V cimbálové muzice Ženičky z Hluku hrají jen ženy. Právě na kontrabas hraje Silvia Geryková. Není to v žádném případě náhoda, protože je i členkou Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Proč vystudovala basu? Jak hraje klasiku a folklór? Basista Strážnické cimbálové muziky Danaj Dušan Okénka se začal učit na violoncello, aby si mohl zahrát i s jiným basistou. Svou cestu ke kontrabasu v první lize nám odkryje Milan Gablas, basista cimbálové muziky Hradišťan. Navštívíme více regionů – Horňácko, Valašsko i Slovácko a na příbězích lidových hudebníků ukážeme zákulisí muzikantského života, funkce nejobjemnějšího nástroje a nezastupitelnost první těžké doby v každé písni.
Přidáno: 27 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
Boršice u Blatnice je malá slovácká obec ležící v Bílých Karpatech na pomezí Horňácka a uherskobrodského Dolňácka. Na pozadí příběhů, historek a vyprávění ukážeme klikaté cesty písní a jejich předávání v průběhu posledních sto let. To vše na pozadí sociálně-politických změn, ale také náhod. Do roku 1880 hrávala v Boršicích hudecká muzika. Jejím primášem byl strýc Jestřabík, mlynář z prostředního mlýna. Muzikantů v obci postupně přibývalo, ale smyčce byly vytlačeny dechovými nástroji, které se tehdy mocně šířily. V letech 1952–53 strávila Olga Hrabalová-Kadlčíková dva roky v Boršicích výzkumem a sběrem pro svou disertační práci. V průběhu práce se jí podařilo shromáždit rozsáhlý obrazový i písňový materiál. Někdy kolem roku 1955 vázali chlapi z Boršic novou střechu na Slovácké bůdě v Uherském Hradišti. Když se na ně šel podívat tehdejší primáš Hradišťanu Jaryn Staněk, slyšel, jak si zpívají Rež, rež, rež… Písničku neznal a nakázal pokrývačům, aby ze střechy slezli a přezpívali mu ji ještě jednou. Správně předpokládal, že k tak živé písni bude existovat i nějaký tanec, tak se osobně vypravil do Boršic za tanečníky, kteří mu cosi ukázali. Ale podoba tance už byla značně neurčitá, takže do něj Staněk musel zasáhnout. V sedmdesátých letech se už boršické sedlácké v obci prakticky netancovaly a nezpívaly. Víťa Hrabal vzpomíná, že jako rekruti zpívali v roce 1984 na hodech už pouze s dechovkou. Díky náhodě se v druhé polovině devadesátých let setkalo několik mladíků z Boršic s Olgou Hrabalovou-Kadlčíkovou a získali od ní materiál z její disertační práce. Díky tomu bylo možné tradici boršických sedláckých v obci obnovit. V pořadu nám zazpívají a zatančí soubory Hradišťan a Boršičané. Rozhovory se členy jednotlivých souborů doplníme i pohledem obyvatelů z obce a názory odborníků.
Přidáno: 27 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
Tramping je jednou z prvních českých subkultur mládeže, a díky specifickým rysům, jako jsou trampská píseň, oděv, slang, jej dnes už můžeme označit za lidovou kulturu - tedy folklor. Nevěříte? Prozkoumáme tento fenomén na Brněnsku
Přidáno: 18 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste
O století prožitém s folklorem - setkání s Oldřichem Krejčím a Františkem Hamadou
Přidáno: 18 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste
Sudy, jak je známe dnes, byly vynalezeny Kelty a nahradily do té doby používané kožené vaky nebo amfory. Už v osmém století nařídil Karel Veliký správcům svých císařských dvorů, aby uchovávali víno pouze v dřevěných nádobách a upustili od používání kožených puten. Také české bednářství má bohatou historii. Velký rozkvět nastal za Přemysla Otakara II. především díky rozšíření městského obchodu a růstu pivovarů. Bednářství bývalo hodně ceněno, ostatně bednářem se nemohl stát jen tak někdo. Rod Fryzelků z Vlachovic a bednářské řemeslo k sobě neodmyslitelně patří již téměř sto let a Fryzelkovi se dodnes snaží zachovávat tradiční poctivý typ řemeslné výroby s vysokým podílem ruční práce.
Přidáno: 17 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste
Jak metalista ze západních Čech propadl horňáckému folkloru.
Přidáno: 22 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Pletení a háčkování bývají obecně chápány spíše jako domácí činnosti, ale díky mnoha komunitním a uměleckým projektům už nemají funkci pouze užitkovou, ale výrazně ovlivňují společnost, veřejný prostor i současnou módu. Zkusme vnímat pletení a háčkování jako společenskou událost, uměleckou formu i vyjádření názoru. Navštívíme pletařky seniorky z projektu Ponožky od babičky, kterým pravidelná výroba ponožek umožňuje nejen smysluplně využívat své schopnosti, ale také pomáhat dalším seniorům. Zavítáme na workshop, na kterém tyto nositelky tradice poctivého domácího pletení předávají své znalosti mladším generacím, čímž udržují tuto dovednost stále živou. Designérka Tereza Rosalie Kladošová, která byla za své pletené kolekce opakovaně nominována na ceny Czech Grand Design, představí, jak ve své tvorbě pracuje s odkazem tradičních ručních prací a dává jim nový rozměr. Mozaiku tvůrců doplní pražská skupina Úlet ovčí babičky, které se díky pestře opleteným stromům daří proměňovat veřejný prostor.
Přidáno: 17 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste
Obřadní tanec, kterým žije několik generací stejnojmenného souboru.
Přidáno: 06 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste
Jak asi vznikaly lidové písně dřív a jak vzniká „lidová“ písnička dnes?
Přidáno: 18 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste
Po bezmála třech milionech Němců, kteří museli po druhé světové válce odejít z tehdejšího Československa, zůstalo unikátní dědictví v podobě lidových zvyků a tradic
Přidáno: 06 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste
Miroslav Kalman žijící v malé vesničce na moravsko-slovenském pomezí udržuje tradici řemesla, které se v 19. století rozšířilo ze Slovenska po celé Evropě, Rusku i Americe
Přidáno: 18 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste
potřeby pro domácnost, dnes se drátuje pro radost, z úcty k dovednosti předků a touhy uchovat tradici
Přidáno: 06 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste
České sokolnictví je součástí nehmotného dědictví UNESCO, a není to jen lov a chovy dravých ptáků
Přidáno: 18 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste
Za historií i současností řezbařiny a včelařství na Valašsku. Krásná příroda valašských hor, lidé, kteří umí žít a udržují tradice
Přidáno: 06 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste
Jak vznikl folklorní soubor Kašava a co pro něj znamenal etnograf působící v něm i přes zákaz činnosti.
Přidáno: 06 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste
Vlasta Grycová je opravdovou zpěváckou legendou – známe ji především jako osobitou, nenapodobitelnou interpretku balad a milostných písní uherskobrodských, hradišťských, kopaničářských a především straňanských. Profesí malířka skla podědila hudební talent po své mamince Alžbětě Končitíkové. Veřejně vystupovat začala už jako dítě ve straňanském souboru Javorina, kde si ji roku 1957 vyhlédli pro Hradišťan Jaroslavové Čech a Staněk. Rokem 1972 začala její trvalá spolupráce s uherskobrodskou Olšavou. Tehdy také nahrála první z celé řady snímků s BROLNem v Československém rozhlase v Brně. Své první samostatné album Písně moravsko-slovenského pomezí nahrála pro Supraphon v roce 1985. Její následovnicí v rodinné muzikantské tradici je dcera Anička Přikrylová (učitelka hry na housle a primáška CM Vlasty Grycové) spolu se svými dcerami, houslistkou Veronikou Přikrylovou a basistkou Helenou Přikrylovou-Milanovou. S jejich zprvu rodinnou muzikou nazpívala Vlasta Grycová v roce 2003 svůj zpěvácký portrét Pod Javorinú – Lidové písně ze Strání. Vlasta Grycová je nesmírně inspirativní hned v několika ohledech: má stále výbornou paměť na písňové texty, a nejen na ty dlouhé baladické. Je-li zapotřebí, vyhledá ve svém vnitřním zpěvníku patřičnou melodii pro konkrétní příležitost. Spolupráce s kapelou a s ostatními zpěváky je pro ni stejně přirozená jako samozřejmá bezprostřednost při navázání kontaktu s publikem. A legendou je nejen živoucí, ale též pořádně živelnou. Zpěv je pro ni samozřejmou součástí života, projevem lásky k lidem a k životu.
Přidáno: 15 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste
Dříve než začala folklórní vystoupení a lidovou píseň v terénu či na festivalových pódiích zaznamenávat televize, byl tady rozhlas. Pestrost hudebních žánrů a proměny doby však tomuto projevu lidového umění začaly ubírat místo na vlnách. Jak se daří folkóru dnes jsme zkoumali v Radiu Proglas a v ostravském i brněnském studiu Českého rozhlasu. Kateřina Kovaříková je iniciátorkou projektu Folklorní sedmička v Radiu Proglas. Je to první a jediná folklorní hitparáda v České republice. Jejím cílem je především upozornit na nahrávky cimbálových muzik a lidových hudeb napříč etnografickými regiony Čech, Moravy a Slezska a s pokorou k lidové písni ukázat jejich krásu „způsobem veskrze moderním“. Členové úspěšné cimbálky Šmykňa nejen zahrají, ale i nprozradí, jak vnímají vztah folklóru a rozhlasových vln. Na ten mají jasný názor i hudební redaktoři ČRo – v Brně to jsou Magdalena Múčková a Petr Mička, v Ostravě Jan Rokyta ml., který navazuje na svého otce, legendárního rozhlasového redaktora. Jsou to všichni aktivní folkoristé a vítají všechny cesty, jak lidovou píseň uchovávat a propagovat.
Přidáno: 15 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste
O znovu obnovených masopustních tradicích v Tuřanech a Jundrově
Přidáno: 24 Čvn 2023
Pro stažení se přihlaste
Vánoční svátky na Těšínsku a Jablunkovsku si i po staletích uchovávají svůj magický náboj
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Jedna z nejsvébytnějších a přitom složitě definovatelných skupin obyvatel střední Evropy je náležitě hrdá na svou historii i svůj jazyk
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
V Záhlinicích na Hané obnovili po mnoha letech starý hodový zvyk.
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
Hromadné skladby jsou charakteristickým fenoménem spojeným se Sokolem, spartakiádami, cvičiteli i cvičenci, kteří jim zasvětili své životy
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
Vlasta Mudríková ze Skalitého je magistrou umění, operní i folklorní zpěvačkou, ale především fenomenální hráčkou na heligonku. Ať už v gorolském kroji nebo v civilu předvádí s heligonkou kousky, které posluchače doslova fascinují. Vlasta objíždí hudební festivaly na Slovensku i v Česku, všude vítězí a inspiruje ke hře na tradiční středoevropský nástroj nové a nové muzikanty
Přidáno: 13 Zář 2021
Pro stažení se přihlaste
Tradice bytového divadla by se dala nazvat tradicí divadla v jídelně. Už ve starém Řecku se při hostinách návštěvníci bavili nekorektním humorem, interakcí herce s diváky i improvizací neschválenou úřady. Tento fenomén je populární i dnes.
Přidáno: 22 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Již téměř pět tisíc let doprovázejí lidstvo hlasy zvonů. Odměřují lidem čas, zvou je k modlitbě, volají do práce či do boje. Bijí na poplach nebo oznamují příchod svátků. Slýcháme je při křtech, svatbách i na pohřbech. Moderní doba jako by se jich nedotkla – hlas zvonu se za celá tisíciletí nezměnil. Kupodivu se nezměnily ani samotné zvony. Mnohé z těch, které unikly válečným požárům, pamatují celá dlouhá staletí. Ale i zvony novější a nejnovější vypadají a znějí prakticky stejně jako zvony z dob dávno minulých. A co je nejpozoruhodnější? Přes veškerý technický pokrok a moderní výrobní postupy, které vytlačily mnohá tradiční řemesla, se prastaré řemeslo zvonařské v podstatě nezměnilo. To, že dnešní zvonaři odlévají zvony stejným způsobem, jako je odlévaly generace mistrů před nimi, uvidíme v několika zvonařských dílnách na jihu i východě Čech.
Přidáno: 07 Říj 2021
Pro stažení se přihlaste
O českých kořenech jednoho unikátního festivalu v Chicagu.
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
O vzniku dvojalba, které přináší dvě podoby horňáckého folkloru – tradiční v podání muziky Petra Mičky a moderní v úpravách Jiřího Hradila se syntezátory, rapem nebo bicími.
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
Devětašedesátiletý Zdeněk Ševčík z Dolních Životic na Opavsku velí regimentu novodobých hulánů, který si vzal za své připomínat slezské tradice rakouské armády.
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Chléb byl vždy víc než jen pouhý pokrm. Byl a zůstal symbolem bytí. Proč se však dnes znovu pokoušíme péct vlastní chleba nebo hledáme domácí pekárny?
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Členky vlastivědného a etnografického sdružení Maryška a jejich snaha o vzkříšení tradičního bohumínského kroje
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Honění krále je lidová slavnost, která má v ostravské Lhotce dlouholetou tradici. Ta sice byla v dávnější minulosti několikrát přerušena, to ale není případ posledního čtvrtstoletí. Každoročně se na tamějším hřišti sejdou lidoví řemeslníci, historičtí šermíři, účastníci krojovaného průvodu – a hlavně jezdci na koních. Mladíci, kteří v daném roce dovršili dvaceti let, touží se vytáhnout před celou vesnicí, vyhrát speciální závod a stát se tak „králem“. Podnětem zvyku je historická příhoda z dob třicetileté války, kdy prý byl švédský král zahnán se svým koněm do slepého ramena řeky Odry, kde ho následně chytili lhotečtí mládenci.
Přidáno: 07 Říj 2021
Pro stažení se přihlaste
Tradiční součástí lidového oděvu z podhůří Orlických hor je opasek vyšívaný pavím perem
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Před 185 lety proběhly v České Skalici první Jiřinkové slavnosti, jimiž se město zařadilo k nejvýraznějším obrozeneckým centrům své doby. Tradice pořádání slavností se stále udržuje.
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Místo pro oheň bylo od pravěku základní součástí každé domácnosti, a tak se zcela přirozeně stala kachlová kamna v průběhu posledních tří století součástí lidové kultury
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
Historie tradičního budního hospodaření v Krkonoších nedílně souvisí s krajinou i lidmi, kteří v ní žili
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Filipojakubská noc je původně tajemný a magický pohanský svátek, který se proměnil v lidový zvyk a dnes se slaví v mnoha evropských zemích.
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
V malé vesničce na moravsko-slovenském pomezí žije Ján Zeman, kterému už před více než dvaceti lety učarovalo košíkářské řemeslo.
Přidáno: 02 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste
Na moravsko-slovenském pomezí ve vsi Červený Kameň je tradiční stavění máje adrenalinovým zážitkem
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Ojedinělý hudebně literární projekt pánského vokálního kvartetu z Kobylí, který vychází z románové kroniky bratří Mrštíků Rok na vsi.
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
kaše, to je strava naše“. Aby tomu bylo ještě lépe rozumět, přidávají Valaši „zemáky a zelé, živobytí celé“. A z ódy na brambory na Hlučínsku se stala téměř hymna „odualajne kobzole su fajne, odualajne kobzole su fajn“. Brambory patří na český stůl. Mají tady obrovskou tradici. A je zajímavé zkoumat, nakolik se původně exotická plodina pocházející pravděpodobně z Peru stala součástí lidové kultury a folkloru…
Přidáno: 07 Říj 2021
Pro stažení se přihlaste
O zajímavé koledě, kterou pořádá Spolek přátel hroznové kozy ve Znojmě
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Portrét etnografa, gajdoše a zpěváka Pavla Popelky.
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Jaká tajemství ukrývají dřevěné domy, v nichž mnohdy žijí celé generace lidí třeba i tři století?
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Tradiční výroba užitných i uměleckých předmětů ze slámy, orobince či kukuřičného šustí má své pokračovatele na obou stranách česko-slovenské hranice
Přidáno: 03 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
České řemeslo zanikne se starými mistry, pokud svůj um nepředají pokračovatelům. Mělo by se stát vzorem pro nový životní styl návratu k přírodě a pocit hrdosti na naše tradice.
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Jaké stopy zanechaly v moravské lidové kultuře vpády Kumánů, Turků a Tatarů
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Vánoční stromky na Valašsku se dodnes zdobí tradičními ozdobami ze skla, slámy i těsta
Přidáno: 22 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
Tradiční zábava polských magnátských a šlechtických dvorů sahající až do 17. století zdomácněla také u nás a zejména v posledních letech dochází k její renesanci
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Hrát na flašinet je životní poslání a umět takový kolovrátek opravit nebo dokonce vyrobit nový je opravdové umění.
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Kdo je to Lach a kde leží hranice Lašska, historicky významného evropského regionu, nevědí přesně mnohdy ani sami Laši
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Konfrontace fotografií kameramana Ferdinanda Bučiny z r. 1941 s dnešním Javorníkem
Přidáno: 02 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste
Zájem o lokální tradice není mezi umělci ojedinělý, jde naopak o poměrně výrazný proud v aktuální výtvarné tvorbě
Přidáno: 03 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
V době, kdy lyžování sloužilo převážně k dopravě, by nikoho nenapadlo, že se postupně stane sportovní a rekreační aktivitou
Přidáno: 03 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Od pohanského symbolu nového života ke kraslici jako etnografickému i uměleckému fenoménu
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Čeští krajané v rumunské vesnici Gerník se snaží zachránit tradice svých předků a po letech vzkřísili svátek hojnosti, radosti a veselí
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Už po staletí si včelařství zachovává výlučné postavení mezi obory lidské činnosti i tradice s ním spojené
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Šumavské kaple a kapličky spojené se staletými tradicemi tvoří paměť krajiny a jsou dokladem duchovnosti dřívějších obyvatel tohoto kraje
Přidáno: 12 Led 2022
Pro stažení se přihlaste
Šumavské kaple a kapličky spojené se staletými tradicemi tvoří paměť krajiny a jsou dokladem duchovnosti dřívějších obyvatel tohoto kraje
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Odkaz barvířů ze dvou posledních modrotiskařských rodinných dílen u nás
Přidáno: 30 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
O historii a proměnách tradiční techniky, která byla zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Portrét sběratele lidových písní, dlouholetého vedoucího souboru Radošov z Veselí nad Moravou, a také osobitého muzikanta Jaroslava Smutného
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Původní goralský lidový zpěv, lidová píseň a lidová muzika a to, co se z nich dochovalo do dnešních dní.
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Lov a jeho společenský status se v toku času různě proměňovaly. Dnes už nemá povahu marnivé kratochvíle, ale souvisí především s péčí o les
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Lyže se původně používaly v zasněženém terénu jako prostředek k dopravě. Postupem času se z nich stala skvělá pomůcka pro využití volného času.
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Příběh Národního českého a slovenského muzea v Cedar Rapids ústy potomků československých přistěhovalců.
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Kdo si jednou sáhne, už se nepustí, říkají lidé, kteří zachraňují dlouhou tradici ručního zpracování vlny
Přidáno: 20 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
O věcech, které k životu neodmyslitelně patří, a o nichž se leckdy stydíme mluvit, ale ne zpívat
Přidáno: 30 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
Pivovar v Plzni je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Staré poctivé dřevěné sudy hlídají, aby pivo chutnalo stejně jako před sto lety
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Šardické malérečky a jejich krásná, leč pomíjivá výtvarná díla.
Přidáno: 26 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Znovuzrození tradice a obnovení příběhu o svaté Dorotě v podání jihočeského dětského folklorního souboru Doudlebánek
Přidáno: 25 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Příběhy lidí, kteří se starají o odkaz našich předků a otvírají své usedlosti, statky a tvrze veřejnosti.
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Lidé se měřením času zabývají od pradávna a zvláště v dnešní době je přehled o aktuálním čase nezbytnou součástí života
Přidáno: 25 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
O rodu lidových malířů Hánových, které inspirovala náboženská témata a krajina kolem Blatnice
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Pod zručnýma rukama poslední hrstky nadšenců vznikají ještě i dnes kratochvilné, folklorní či umělecké vystřihovánky
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Jak se vztahy luteránů, katolíků a židů odrážejí v horňáckém folkloru
Přidáno: 13 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Jaké písně si zpívají v hostinci U Polenků tzv. modloslužebníci, kteří se na začátku 20. století zasloužili o výstavbu nové budovy Národního divadla v Brně i sokolovny Sokola I. Brno? O tom všem s etnologem Dušanem Holým i členy Slováckého krúžku
Přidáno: 22 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
Pivovarníci v českých zemích přepsali před více než sto sedmdesáti lety dějiny, jejich nástupci se dnes k tomuto odkazu snaží vrátit
Přidáno: 13 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Jak žije odkaz tohoto významného buditele a sběratele
Přidáno: 22 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
Jak žije odkaz tohoto významného buditele a sběratele
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Jak se podlužácký ornament uchovává pro příští generace
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Cihlářství a pekařství patří k sobě už po staletí stejně neodmyslitelně jako cihly a bochníky
Přidáno: 22 Pro 2021
Pro stažení se přihlaste
Členové Valašského sboru portášského udržují tradici dobrovolných ozbrojených jednotek na hřebenech Javorníků a Beskyd
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
O přínosu Státního ústavu pro lidovou píseň, který oslavil 100 let.
Přidáno: 25 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Malé poklady ukryté v samotném centru Prahy vzkvétají pod láskyplnou péčí lidí, kteří kouzlu vinohradu a vinohradnictví zcela propadli.
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
O divadelní stylizaci folkloru a o divadle v lidových tradicích
Přidáno: 05 Srp 2023
Pro stažení se přihlaste
Tradiční ruční výroba saní rohaček v Čechách má na Slovensku svou obdobu v podobě krňaček
Přidáno: 13 Čvn 2024
Pro stažení se přihlaste
Každé léto zaplaví naše lesy miliony lidí s taškami, košíky či nůšemi. Uvádí se, že každý sedmý Čech je houbařem a že průměrná česká domácnost spořádá více než osm kilogramů hub ročně. Jestliže 19. století nazýváme stoletím páry, 20. století pak můžeme směle nazvat stoletím houbaření, tedy alespoň v českých zemích. Snad každý z nás někdy nějakou tu houbu či hřib našel. Tím, kdo ale houby objevil pro nás pro všechny, byl, je a navždy zůstane mykolog František Smotlacha. Byl to právě on, kdo otevřel Čechům oči a naučil je houby sbírat. Od dob, kdy Smotlacha zpopularizoval houbaření a „zahnal“ Čechy s košíky do lesů, uběhlo více než jedno století, během něhož se houbaření proměnilo z prostého zajištění levné obživy v rozšířenou lidovou zábavu, nenáročné hobby a svébytný folkor…
Přidáno: 19 Lis 2021
Pro stažení se přihlaste
Slezské Hlučínsko je krajem nejen s pozoruhodnou a složitou historií, ale především se zvláštním dialektem
Přidáno: 16 Čvc 2023
Pro stažení se přihlaste