Petr Nárožný vzpomíná na skvělého herce, mistra ironie a suchého humoru, který se narodil před 100 lety (2020).

Přidáno: 09 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Petr Nárožný a jeho hosté vzpomínají na dvojici výjimečných uměleckých osobností – Jiřího Voskovce a Jana Wericha

Přidáno: 09 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Petr Nárožný přivítá ve svém pořadu vynikající herečku, komičku a všestrannou hudebnici. Dále účinkují: J. Suchý, O. Havelka a V. Kopta. Jitka Molavcová (narozena 17. 3. 1950) je vynikající česká zpěvačka, spisovatelka, muzikantka, moderátorka a především herečka, působící od roku 1970 až dodnes v divadle Semafor, kde je hlavní partnerkou Jiřímu Suchému. Její profesionální život se změnil po celostátní pěvecké soutěži Talent 1970, kterou vyhrála s šansonem Hany Hegerové „Lásko má“. V témže roce se zúčastnila konkurzu do divadla Semafor. Prošla s úspěchem, stala se jednou ze semaforských „girls“ a zpočátku zpívala v originále zejména francouzské šansony. Její výrazný talent se projevoval čím dál tím více a po účinkování v několika semaforských hrách (Kytice, Elektrická puma, Smutek bláznivých panen) se postupně stala hlavní ženskou osobností tohoto divadla. V 80. letech započala její dlouholetá a velice úspěšná práce na pořadech pro děti (Malý televizní kabaret, Studio Kamarád, Kosmická čarodějnice), objevila se také v řadě televizních pohádek, na příklad Taneček přes dvě pekla, Královna koloběžka, Doktorská pohádka, O chytrém Honzovi a dalších. Dětské pořady se jí staly osudnými, stejně jako divadlo Semafor. V roce 1985 se zrodila postava slečny Žofie Melicharové, věrné a zamilované hospodyně stárnoucího kabaretiéra, nepříliš vzdělaná, ale s velkým srdcem, která se stala pro Jitku Molavcovou životní rolí a přinesla ji výraznou popularitu

Přidáno: 09 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Hostem Petra Nárožného byl filmový a divadelní velikán. Dále účinkují: K. Fialová, J. Skopeček, L. Trojan a N. Konvalinková. Lubomír Lipský se nesmazatelně zapsal do historie české filmové a divadelní komiky. Narodil se v Pelhřimově jako nejstarší ze tří synů v cukrářské rodině, ke štěstí všech diváků několika generací se však cukrářem nestal. Spolu s bratrem Oldřichem, pozdějším významným režisérem, ho to táhlo k herectví. Lubomír stál poprvé na jevišti v roce 1935 ve Strakonickém dudákovi. Již od svých ochotnických začátků tíhl ke komediálnímu žánru. Vedle divadla se od dětství zajímal o hudbu, ještě na základní škole se naučil hrát na klavír, na střední škole přidal saxofon a začal hrát v jazzovém orchestru. Ve filmu se divákům pravděpodobně vybaví jako alchymista v CÍSAŘOVĚ PEKAŘI A PEKAŘOVĚ CÍSAŘI nebo princ z pohádky BYL JEDNOU JEDEN KRÁL. Pak přišly na řadu parodie na brakové detektivky jako ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU nebo komedie z cirkusového prostředí CIRKUS BUDE či ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKOU, kde mohl Lipský uplatnil širokou paletu svého nadání. V paměti diváků určitě utkvěl i jeho hamižný vedoucí prodejny ze snímku AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ. I pro televizi vystupoval v mnoha rolích – pravidelně se objevoval v silvestrovských estrádách a nejrůznějších zábavných pořadech. Z estrádních scének si diváci spojí jeho jméno nejspíše s postavou byrokratického vrátného Hlustvisiháka. Obrovskou popularitu si získal zejména seriálem TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, kde ztvárnil dědu Potůčka

Přidáno: 09 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

Prvních deset let svého života prožil nekorunovaný „král komiků“ Vlasta Burian ve svém rodném Liberci. Později v Praze jej vodil jeho otec, který byl nadšeným ochotníkem, pravidelně do pražských divadel. Už jako dítě malý Vlasta zpíval v kostele na kůru a měl rád operu. Své herecké nadání začal uplatňovat nejprve na večírcích svých přátel. Později začal vystupovat ve vedlejších rolích hned v několika pražských divadlech a brzy se z něj stala hvězda pražských kabaretů. V roce 1925 zakládá své vlastní divadlo – Divadlo Vlasty Buriana.

Přidáno: 08 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste

"Hrát znamená dovídat se. Pokud ztratíme schopnost hrát si, nic se nedovíme. Pak všechno víme a nemusíme tady vůbec být." To jsou slova populárního českého herce, komika, básníka, podnikatele, mima a valašského krále Bolka Polívky. Jeho rodiče byli nadšenými ochotníky. Už na střední škole vystupoval s komickým kvartetem a odtud si to namířil rovnou na brněnskou JAMU. Od r. 1972 se stal jednou z hlavních osobností divadla Husa na provázku. V r. 1993 si zakládá v Brně vlastní divadlo Bolka Polívky, avšak hostuje třeba i ve Zlíně nebo v pražském Divadle na Vinohradech. Bolek Polívka je také známý recesista a autor pověstných akcí jako třeba mistrovství světa v házení flinty do žita. V televizi vystupoval se dvěma zábavnými a velmi sledovanými pořady Manéž Bolka Polívky a Bolkoviny. Bolek Polívka dodnes patří k nejvýraznějším představitelům české i světové pantomimy. <

Přidáno: 09 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

František Filipovský

Přidáno: 09 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Jedna z nejoblíbenějších českých hereček Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 v Žirovnici u Pelhřimova. Po vzoru rodičů pedagogů nastoupila na pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale láska k divadlu ji brzy svedla na jinou cestu, a to na pražskou DAMU. Po ročním angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy se stala členkou Divadla na Vinohradech, kde hrála do poloviny 80 let, a od roku 1988 je členkou činohry Národního divadla. Ve filmu se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika epizodních rolích jí dal velkou příležitost režisér Karel Kachyňa, když ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně. Jejím celoživotním partnerem je herec a režisér Stanislav Remunda, se kterým má dvě dcery: Theodoru a Sabinu Remundovou. V roce 1998 získala Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění Winnie v Becketově hře Šťastné dny a v roce 2006 jí prezident republiky udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Její doménou jsou nejen dramatické ale i komediální postavy a svoji hereckou tvorbu získala celou řadu dalších ocenění.

Přidáno: 09 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Jindřich Plachta se narodil v Plzni jako Jindřich Šolle. Ke svému pozdějšímu jménu přišel díky rozevláté peleríně, kterou s oblibou jako školák nosil a která na jeho vysokém a hubeném těle vlála. Po absolvování obchodní akademie v Plzni byl nejdříve zaměstnán v plzeňské Ústřední bance československých spořitelen, pak pracoval v Praze jako praktikant Poštovní spořitelny. Již v této době tajně vystupoval na různých malých scénách. Po náhlém a předčasném odchodu do penze ze zdravotních důvodů v roce 1927 se věnoval jen umělecké činnosti. Se svou ženou Alenou měli dvě děti, dceru Alenu a syna Zdeňka. Jako herec vystřídal řadu scén a kabaretů. Divadlo začal hrát již ochotnicky ve svém rodišti. Po příchodu do Prahy se začal objevovat se svými vlastními sólovými čísly (oblíbené a známé bylo číslo "Potlachy Vůněslavy Acetylénové") v různých kabaretech. Jeho divadelní a herecké práci i rozvoji herectví bránila veliká tréma a nízké sebevědomí, kterými trpěl celý život. Byl obsazován především do komediálních rolí, ve kterých uplatnil svou svéráznou fyziognomii a dikci. Mezi jeho nezapomenutelné role patří mimo jiné drožkář Šourek ve filmu Karel a já, dělník Fábera v komedii Vladimíra Slavínského Nebe a dudy nebo Janek Pudeš v Městečku na dlani. Po 2. světové válce neměl problém s přechodem do zestátněného filmového průmyslu. V na konci čtyřicátých let napsal scénář k filmu Pan Novák, nicméně na začátku padesátých let ve velmi mladém věku Jindřich Plachta umírá. Pojďme se s Petrem Nárožným a jeho hosty ohlédnout za tímto výjimečným hercem, jehož lidské a láskyplné postavy oplývající specifickým humorem oslovují filmové diváky dodnes.

Přidáno: 09 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Jiří Císler

Přidáno: 09 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Jiřina Bohdalová

Přidáno: 11 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Josef Dvořák patří již mnoho let k nejvýraznějším osobnostem českého humoru na jevišti, v televizi i ve filmu. Vyučil se automechanikem v Kadani a také zde začal ochotnicky hrát, přičemž se prosadil jako samorostlý komediální talent. V letech 1965-1970 působil v Kladivadle v Ústí nad Labem, v letech 1972-1990 patřil k oporám hereckého souboru Divadla Semafor. Později kolem sebe soustředil samostatnou hereckou skupinu, která se stala základem pro založení Divadelní společnosti Josefa Dvořáka, s níž pořádá zájezdová představení po celé republice. Po svém příchodu do Prahy se Josef Dvořák začal uplatňovat také v televizi a ve filmu. První větší roli získal v populární komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), kde hrál automechanika Bédu Hudečka. Pozornost si také zaslouží Dvořákovy role v televizních seriálech Nemocnice na kraji města nebo Rozpaky kuchaře Svatopluka. V televizi se etabloval také v pohádkových rolích vodníků. Práce pro děti se ostatně stala stěžejní součástí jeho působení v 70. a 80. letech; účinkoval například v Malém televizním kabaretu, atd. Výrazně se uplatnil také v televizních večerníčcích, kde namluvil maxipsa Fíka nebo Boba a Bobka, králíky z klobouku.

Přidáno: 11 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Miloslav Šimek a Jiří Grossmann

Přidáno: 16 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

V dalším z pokračování cyklu Komici na jedničku vzpomeneme s moderátorem Petrem Nárožným na osobnost vynikajícího českého herce a komika Miloše Kopeckého (1922–1996). Miloš Kopecký se narodil v Praze, kde jeho otec Vladimír Kopecký vlastnil kožešnictví. Jeho matka, Marta Grimmová, byla bývalá modelka a živila se jako kloboučnice. Osud rodiny těžce zasáhla nacistická okupace, kdy byla matka Miloše Kopeckého deportována do koncentračního tábora Osvětim, ve kterém později zemřela. Jako poloviční Žid čelil Miloš Kopecký také riziku deportace, v roce 1944 se ocitl v pracovním táboře v Bystřici na Benešovsku, což přerušilo jeho počátky divadelního působení v souboru TVAR. Po válce začal působit v divadelním studiu Větrník, nejdříve mimo hereckou profesi, postupně se k herectví propracovat a začal ztvárňovat i výrazné role. Divadlo Větrník jej ovlivnilo i osobně, seznámil se v něm se svoji budoucí manželkou Stellou Zázvorkovou. Z divadla Větrník přechází Miloš Kopecký do divadla Satiry, odtud na krátké angažmá do studia Národního divadla, odtud do Realistického divadla, divadla ABC a dalších výrazných divadelních scén. Miloš Kopecký se divákům přestavil také v řadě filmových a televizních rolí. První z nich byla ve filmu Miloše Makovce Severní přístav, nicméně diváci si jistě vybaví jeho další roli feldkuráta Katze ve filmu Osudy dobrého vojáka Švejka podle předlohy Jaroslava Haška. Další výrazné role získal například v Zemanově filmu Baron Prášil, Lipského Limonádovém Joe, Podskalského Bílé paní a v 70. letech populární komedii Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku. Vytříbené herectví Miloše Kopeckého využili i televizní režiséři, obrovskou popularitu si získal jako doktor Štrosmajer v dnes již legendárním seriálu podle scénáře Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Miloš Kopecký prožil život zatížený maniodepresí, která jej silně ovlivňovala. Tento výjimečný herec zemřel po výrazném zhoršení svého psychického stavu v roce 1996.

Přidáno: 16 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Vynikající herec vážných i komických rolí a oblíbený vypravěč Miroslav Donutil je posledním hostem Muzea komiků Petra Nárožného. V pořadu dále účinkuje zakladatel Divadla Semafor Jiří Suchý, spisovatel Michal Viewegh, režisér Jan Hřebejk, Donutilova manželka Zuzana a syn Martin. Po skončení Komiků na jedničku odvysílá Česká televize komedii o věčném optimistovi Bankrotáři. Režisér Zdeněk Zelenka ji natočil v roce 2003 a do hlavních rolích obsadil Miroslava Donutila a Jiřinu Bohdalovou. Stará dobrá Anglie L. P. 1937 – strašidelná noční scenérie – vřesoviště, siluety stromů, v lesknoucí se vodní hladině se odráží vzdálená silueta nevelkého hrádku. Jen pes baskervillský tu chybí… vidíme jen vzdálené siluety postav na voru a netušíme, kam plují. Staré dobré Československo L. P. 1937 – Evženie se vzteká, protože její manžel už po jedenácté zkrachoval. Ale jak se zdá, Alfréd Čechura si z bankrotů nedělá velkou hlavu a užívá si života. Netuší, že jeho oslava v baru, odkud bez placení a v převleku uniká před věřiteli, bude na dlouhou dobu poslední. Jeho zdánlivý přítel, ale zároveň sok mu totiž připravil překvapivou budoucnost… A tak se s panem Čechurou znovu setkáváme v Anglii, kam ho Mercoton přihlásil do Stevensonova klubu („Víš Alfréde – ten Stevensonův klub, to je vlastně takový klub recesistů, každý si tam dělá co chce! Až tam přijedeš, bude ti možná připadat, že se všichni chovají tak divně, ale to je právě ono! Tam prostě žádné zábrany neexistují!“). Narozdíl od ostatních hostů vůbec netuší, jaký osud ho v »Hotelu smrti« čeká. A tak jenom zírá, s kým se tady setkává – expremiér De Forest Františka Němce, zbankrotovaný průmyslník Bixby Václava Postráneckého, dekadentní filosof McFerel Josefa Somra, literaturou nedotčená spisovatelka Colinsová Jiřiny Bohdalové či ruský notorik, který zbohatl na revoluci a pak vše propil – Čardynin Aloise Švehlíka. Ne všichni, jak se vzápětí ukáže, jsou připravení odejít. Ale finanční částka byla zaplacena, takže svědomití sluhové prostě musí službu vykonat. Náš pan Čechura jim to ale nijak neulehčuje. V zámku propleteném labyrintem tajných chodeb s nejrůznějšími propadly a tajnými dveřmi se může stát cokoli. Kdo je Miroslav Donutil? Populární herec a člen činohry Národního divadla v Praze Miroslav Donutil se narodil v Třebíči 7. února 1951. Za volbou herectví stojí zřejmě rodinné geny – jeho rodiče byli ochotníky a dědeček nadšeným vypravěčem. Již za studií hrál Miroslav Donutil v divadle Husa na provázku, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Pak stal členem činohry souboru pražského Národního divadla, kde působí dodnes. V divadle Husa na provázku ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí (mj. Nikolu Šuhaje v Baladě pro banditu), ale film a televize jeho talent stále přehlížely. Průlom v jeho kariéře nastal roku 1990, kdy se stal členem činohry pražského Národního divadla. Stal se jednou z největších hvězd souboru a televizí i filmem žádaným hercem. Nezapomenutelné jsou jeho herecké kreace v komediích Tankový prapor, Černí baroni, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, nebo Pelíšky, skvělý je ovšem i ve vážných či tragikomicky laděných rolích.

Přidáno: 16 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Miroslav Horníček

Přidáno: 16 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Nataša Gollová

Přidáno: 16 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Petr Nárožný

Přidáno: 19 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

"Miluju smích, toužím ho slyšet z publika, jedná se o určitou formu narkotika. To je můj balzám, elixír mládí." To jsou slova vynikající komediální herečky Stelly Zázvorkové. Po nižším gymnáziu se neúspěšně pokoušela dostat na Státní konzervatoř, vystudovala tedy anglickou internátní školu. Nakonec ale přeci jen touha po hraní zvítězila. Stella Zázvorková byla herečkou nezdolného temperamentu. Všechny její role byly obdařeny velkou životností a elánem. I když měla velké dramatické nadání pro charakterově titěrné kreace, proslavila se jako jedna z největších českých ženských komiků 20. století. Její škála byla opravdu obdivuhodná. Přes rázovité manželky, semetriky, klepny, paničky a sousedky, jež ještě více podtrhovala mluveným projevem výrazným hlasem a rychlou gestikulací, se dostala až ke starým kyselým babkám a hodným babičkám. Autorsky se podílela na několika kuchařkách a na svých vzpomínkách "Stella o sobě: …život je jiné jeviště" (1998). Za své umění obdržela titul Zasloužilé umělkyně (1982), Cenu Senior Prix (1993), Cenu Thálie (2000) "Za celoživotní mistrovství v činohře", Cenu TýTý (2002), české státní vyznamenání Medaile "Za zásluhy" (2003) a na samém sklonku života druhého Českého lva (2004) za "Dlouholetý umělecký přínos" českému filmu.

Přidáno: 19 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste

Zdeněk Svěrák – humorista, dramatik, scenárista, textař a herec. Ladislav Smoljak – režisér, scenárista a herec. Když se tito dva, původně pedagogové, dali dohromady, bylo jasné, že z takové spolupráce musí vzejít něco veselého. Oba pánové společně s Jiřím Šebánkem vymysleli postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana, který je považován za jednoho z největších Čechů, ačkoliv nikdy neexistoval. Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jejichž fiktivní (spolu)autor je uváděn právě Jára Cimrman. Představení jsou neustále vyprodaná. Tvůrčí tandem stál také za řadou divácky velmi úspěšných komedií, které diváky baví dodnes. Vzpomínky i dveře do Muzea komiků otevírá znovu Petr Nárožný a jeho hosté Zdeněk Svěrák, Jan Svěrák, Jiří Menzel, Bořivoj Penc, Jan Hraběta.

Přidáno: 19 Srp 2022
Pro stažení se přihlaste