V tomto dílu poznáme čtyři muzikanty. Uslyšíme fujary, heligónku, flétny, zpěv i cimbálovou muziku. Všechny účinkující spojuje ráz místa, kde žijí, krajina a hory. Ty jsou kulisou, v níž od dětství hrají a zpívají. Příhraniční krajina se jim otiskla do hudby i do duše.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Tento díl bude plný vůně dobrého jídla. Příhraničí si dodnes udržuje svoji kuchyni. Seznámíme se se starými recepty a postupy, jak nakládat s pokrmy. Budeme ale vyprávět i o tom, jaký vztah měli k jídlu předchozí generace lidí, kteří v příhraničí žili a jaké tradice se s jídlem pojily. (Česká
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Být učitelem v příhraničí má svá specifika i obtíže. Učitel, který se s nimi ale vyrovná, už nechce odejít učit jinam. V tomto dílu poznáme učitele z Hrčavy, Starých Hamrů, z Turzovky i z lesního klubu v Žilině. Budou vyprávět, v čem je život v příhraničí jedinečný, a ukážou, že děti tady mají mnohem blíž k přírodě a ke skutečnému životu.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
V prostoru česko-slovenského příhraničí se člověk s přírodou přirozeně prolíná, ale často se s ní i sráží kvůli lidským potřebám. Krajina tady má podobu od romantické divočiny až po krajinu intenzivně hospodářsky využívanou. Přirozeně si tu svá teritoria nacházejí i divoké šelmy, tolik potřebné pro zdravý život krajiny, které ale způsobují i škody na lidském hospodářství. V tomto specifickém prostoru žijí i lidé, kteří se snaží místní přírodu nejen poznat a pochopit, ale také chránit. V tomto dílu se setkáme s několika z nich. Každý měl ke svému životnímu poslání trochu jinou cestu. Všichni ale vnímají krajinu česko-slovenského příhraničí jako jedinečné místo.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Výroba keramiky patří do česko-slovenského příhraničí už po několik staletí. Mimo jiné také díky habánům, kteří sem v 16. století prchli před náboženským pronásledováním a přinesli s sebou tajemství keramiky zvané fajáns. Jejich tradici dál ve svých dílnách nesou někteří hrnčíři na obou stranách hranice i dnes.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Včelaření i pastevectví patří k nejstarším způsobům obživy člověka a od nepaměti patří i do prostoru česko-slovenského příhraničí. Včelaři ani pastevci nevymizeli ani dnes. Místní krajina je pro ně jako stvořená. Přesto ale už dnes nejde o masová povolání. Zaručují totiž namáhavou práci. Přesto jsou ale stále v česko-slovenském příhraničí lidé, kteří se ovcím i včelám věnují s láskou a vidí ve své práci něco víc než jen obživu.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Stromy stojí na jednom místě celé roky a tiše pozorují měnící se svět kolem sebe. Mnohé z nich nám poskytují nejen příjemný stín a klidné místo k odpočinku, ale mohou nás za dobrou péči odměnit i sladkými plody. A lidé se v průběhu věků naučili dary těchto ovocných stromů účinně využívat. Mandloně, jabloně, švestky a hrušně budou vyprávět svůj příběh a příběhy lidí žijících na česko-slovenském pomezí, kteří o ně s láskou pečují.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Kopaničářský kraj kolem Nové Bošáce a Lopeníku je magický – obydlí daleko od civilizace, oáza rajské přírody, ale také tvrdý život na kopanicích. V minulosti se zde odehrávaly velké boje, příroda dokázala být krutá a lidé se často uchylovali k alkoholu. Dnes sem přichází mnoho přistěhovalců, kteří se odklánějí od konzumu, protože chtějí být více v kontaktu s přírodou. Čtyři krátké příběhy z česko-slovenského pohraničí nám ukazují, jak se zde žije dnes.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Katolický kněz Ľudovít z Bzince pod Javorinou, evangelická farářka Iveta z Turé Lúky, bylinkářka Katka z Pitína a procházka po kapličkách na kopci u obce Vápenice tvoří mozaiku příběhů na loukách i v odlehlých vesnicích. Přinášíme příběh bylinkářky, která věří v sílu přírody a žije se svou rodinou v lese, z něhož čerpá jeho dary. Iveta, evangelická farářka, která doprovází malé děti a vede je ve víře, říká, že Bůh nám dal dvě Bible. Jednu, kterou všichni známe, a druhou, kterou napsala sama příroda. Ludovít žije skromně, na faře se svými ovečkami a včelami. Ve vesnici je velmi oblíbený a na jeho mše dojíždí lidé i z větších měst. Kapličky na kopci odhalují kus historie. Proč byla boží muka a kapličky pro lidi důležité a proč se staví dodnes?
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Dobrovolní hasiči úzce spolupracují s těmi profesionálními. Dnes si bez sebe navzájem nedokážou představit svou práci. Dobrovolní hasiči mají pevný žebříček hodnot. Pomoc druhým je pro ně na prvním místě a v tomto duchu se snaží vychovávat další mladé generace hasičů. Dělají to zdarma, ve svém volném čase a s pochopením, a často i s pomocí svých manželek. Musí být rychlí, přesní, komunikativní, fyzicky i psychicky zdatní. Jsou to místní malí – velcí hrdinové, kteří za svou pomoc nic nežádají. Řídí se heslem: "Pomáhej, komu a kde můžeš, aniž bys žádal odměnu." Jak se žije a pracuje dobrovolným hasičům v česko-slovenském pohraničí, uvidíme prostřednictvím příběhů některých z nich. Marta je dobrovolná hasička. Její syn Riško, kterého trénuje v kroužku malých hasičů, získává za svou šikovnost v hasičských soutěžích jednu medaili za druhou. Pan Siváček opravuje staré nákladní auto Tatra a je nositelem historického odkazu dobrovolných hasičů na Myjavě. Pan Lipár trénuje děti v hasičském kroužku ve Velké nad Veličkou. A pan Sekyrka jako velitel vede záchrannou jednotku. Člověk, který chce být hasičem, potřebuje mít ve své výbavě nejen odvahu a odhodlání, ale také správně nastavený žebříček hodnot.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Vstávají brzy ráno, aby byli vzhůru dříve, než horko přiláká otravný hmyz na jejich čtyřnohé kolegy. Často pracují v obtížném a nepřístupném terénu a jsou téměř jedinou možností, jak dostat z exponovaných míst pokácené stromy. Formani a jejich koně jsou krásným a stále žijícím řemeslem, které je zastoupeno na obou stranách česko-slovenské hranice. Tato práce se většinou dědí z otce na syna, nebo dokonce i na dceru. Někdy se říká, že mladí už o tuto práci nemají velký zájem. Je totiž fyzicky náročná a vyžaduje slušnou kondici. Existují však výjimky. Slovenský forman Vlado je dokonce populární svými příspěvky na sociálních sítích. Na druhé straně hranice žije legenda, dnes čtyřiasedmdesátiletý chovatel koní Ludvík Pavelka. Ještě loni měl 17 koní. Dnes už mu nohy tolik neslouží a koní má méně, ale stále je velmi aktivní. "První u dřeva a poslední u peněz," říká Rasťo Holák. "Bez vztahu ke zvířatům to nejde," dodává. Formanova práce nekončí, když se vrátí domů. O koně se musí postarat i potom. Je třeba je ošetřit, vykartáčovat, okovat, nakrmit a ustájit. Koně mohou být také nemocní a je třeba je pravidelně kovat. Do oblasti mezi Bytčí a Valašskem přichází jaro, poslední sněhy roztály. Formani vyrážejí za svou prací. Říkají, že ani nejmodernější technika nemá takovou průchodnost terénem jako kůň. A kůň je také šetrný k lesu, nevyhrabává hluboké brázdy jako traktory, které způsobují erozi půdy. Takže jejich práci stále nelze nahradit a ještě dlouho je budeme moci vídat, jak se vracejí z práce v horách se svými koňmi, doprovázeni cinkotem jejich postrojů.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
Bílé Karpaty, Beskydy a Javorníky kdysi tvořily souvislý pás lesů a luk. Tuto divočinu sporadicky protínaly lesní cesty a hustým porostem si razily cestu divoké šelmy. Přestože lesy z velké části ustoupily člověku a jeho civilizačním výdobytkům, stále zde můžeme najít krásné a nedotčené části přírody. Lidé tato klidná místa často vyhledávají a jezdí sem za odpočinkem, turistikou nebo sportem. Adam Babiak si svůj život bez sportu nedokáže představit. Narodil se na Moravě a celé dětství prožil v Beskydech. Sportu se věnuje odmalička, ale nikdy se nestal profesionálem. Spojuje v sobě přesně to, co by se dalo označit jako "člověk pohraničí". Nejenže se narodil rodičům, kde otec byl Slovák a matka z Moravy, ale v dospělosti se přestěhoval na druhou stranu hranice do Trenčína, kde nyní žije a samozřejmě sportuje. Snaží se propagovat sport jako nejzákladnější lidskou potřebu. Díky němu se seznámíme s cyklistickými nadšenci Jurajem a Palem, kteří nám ukážou budování cyklostezek (tzv. trailů). Rychlostí šelem se budeme pohybovat na dvou kolech po okolních lesích a překonávat jejich nástrahy. Adamova láska ke sportu má však kořeny v jeho dětství, v turistice a v Beskydech v okolí Frýdku-Místku, odkud pochází jeho maminka. Ona i její manžel milovali turistiku a běžky a vedli k tomu i své syny. Sport pro ni však není o překonávání vlastních limitů, sport jí pomáhal vyrovnávat se s těžkými životními situacemi, jako byla ztráta manžela nebo výchova mentálně postiženého syna Michala. Michal je jejím partnerem na turistických výletech nebo na běžkách na beskydsko-javornické trase dodnes. Ačkoli sport můžeme vnímat romanticky, známé přísloví říká: "Sportem k trvalé invaliditě". Právě tomu se snaží zabránit Roman Kalabus, vášnivý cyklista, skialpinista a v neposlední řadě horský záchranář, který se stará o turisty a lyžaře v srdci Valašska. Roman tráví většinu času na horské stanici Kohútka, která je jedinou stanicí Horské služby ČR nacházející se hned za hraničním kamenem na slovenské straně. A právě z této hranice zachraňuje lidi v hraničních situacích.
Přidáno: 08 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste
