Voda je to nejcennější dědictví po předcích, které musíme opatrovat pro naše děti. Krajina byla odpradávna přetvářena člověkem, a nastolená rovnováha přírody a civilizace je často velmi křehká. První sídla vznikala právě na březích řek a potoků, život lidí býval těsně spjatý s koloběhem ročních dob, se záplavami i obdobími sucha. Tajemství říčních tůni rozněcovalo fantazii, teprve rozvoj potápěčské a filmové techniky umožnil důkladně nahlédnout do hlubiny věčného pohybu a mihotavého světla. Někdy máme představu dokumentů o vodních světech spojenou s pestrobarevnými útesy korálových moří. Za dobrodružstvím však není nutné jezdit tisíce kilometrů – stačí objevit mnohotvárnost říček či potoků, které máme těsně za domem. Lucie Výborná pátrá symbolicky po proudu řek: v horních tocích společně s ní nahlédneme do života sivenů, pstruhů, raků či perlorodek. Na středních tocích se necháme unášet expanzí života, nejen rybami, ale i nádhernými vodními rostlinami, dovádějícími korýši a hmyzem. Budeme svědky tření mihulí, či rejdění lipanů. Hluboké říční tůně dolních toků řek přinesou zklidnění i setkání s našimi největšími rybami, poznáme také roztodivné invazivní druhy, které se do naší přírody dostaly teprve v posledních letech. Nechte se fascinovat, poučit i dojmout unikátním seriálem, který vznikal více než 2 roky.

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste

Poklady skryté v temných hlubinách jezerních vod odjakživa dráždily lidskou představivost. Není to však skryté zlato a drahokamy, co činí tato království bohatými. V šumavském Černém jezeře žije od poslední doby ledové drobný klenot: plavuně šídlatka jezerní, jejíž populace však málem nepřežila důsledky kyselých dešťů. V jihomoravských bažinách a mokřadech zase můžeme zjara pozorovat svatební námluvy modře zbarvených skokanů ostronosých. Oknem do fantastického světa se stane hladina karpatské studánky, kde probíhá neustálý boj o život. Mají mladí čolci šanci, když v jejich teritoriu loví pijavka koňská? Výprava k sesuvovému Skryjskému jezírku se odehrává ve skalnatých kulisách jak vystřižených z exotického dobrodružného filmu, pod hladinou zde shání obživu podivuhodně vyhlížející vranky, příbuzné s mořskými rybami. Klid pestrobarevných rostlin, v nichž pokojně proplouvají početná hejna ryb, nalezne Lucie Výborná v nížinách kolem řeky Dyje. Zdejší říční jezera, jež vznikla na slepých ramenech, patří k nejhojnějším a zároveň nejrozmanitějším přírodním jezerům České republiky. Vodní zátiší jsou rájem ptáků, obojživelníků i rybích predátorů. Svět jezer patří k nejúžasnějším a zároveň nejzranitelnějším místům naší přírody – a jejich důkladné poznání je nejen potřebné, ale i vizuálně fascinující!

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste

Staré zatopené lomy nejsou pustinou bez života, ale vítaným útočištěm pro ohrožené rostliny a živočichy. Čím to je, že právě na místech, která jsme zničili v honbě za nerostnými surovinami, se nakonec zvířatům tak skvěle daří? Odpověď je jednoduchá: ve středověku se v naší krajině nacházelo daleko větší množství skalisek a mokřadů, než je tomu dnes. Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu či strmé kaňony, mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům, jejichž bažiny jsme zlikvidovali. V samotných lomových jezerech vzniká pozoruhodná rovnováha rybích společenstev i vodních rostlin. Mnohá místa svojí barevností i množstvím ryb připomínají krásu korálových útesů. Pokud se k lomům nechováme jako k rybníkům – tedy nepřetížíme nádrž populací kaprovitých ryb – jsou právě lomy nejlepším místem ke sladkovodnímu potápění. Lucie Výborná zavede diváky na řadu velmi vizuálních míst – v Lomečku u Starého Klíčova obeplujeme snové podvodní sochy a prozkoumáme útroby naší největší suché podvodní pozorovatelny. Výkleky na Olomoucku jsou nezaměnitelné ve vrcholném létě, kdy se zde vylíhne vždy nová populace asijské medúzky sladkovodní. Objevíme kouzlo nebezpečných zimních ponorů pod ledem, setkáme se s impozantním dravcem sumcem velkým, na jihočeských pískovnách budeme svědky tření okounů. V mělkých nádržích na místech starých těžebních jam Moravského krasu se pokusíme nevyplašit kuňku obecnou, jejíž typický hlas napodoboval Smoljak ve filmu Na samotě u lesa. Je jen na nás, jak se v budoucnu postavíme k rekultivaci pískoven a lomů. Pokud dáme prostor vodě, aby nastartovala uzdravující procesy, odmění se nám příroda stonásobně!

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste

Ve fantastických filmech občas hrdinové čelí nestvůrám, které číhají v obřích podzemních jezerech – najdeme ale takové kaverny i ve skutečnosti? Ano i ne. Volnou hladinu musíme hledat v krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik jeskyní. Rozloha našeho největšího podzemního jezera v Bozkovských dolomitových jeskyních však činí 320 metrů čtverečních. Přestože se jedná o místo relativně malé, je jeho smaragdová voda nádherná. Nejvíce podzemních toků najdeme na území Moravského krasu. Společně s Lucií Výbornou můžeme ve světle baterek obdivovat roztodivně tvarované krápníky, ale i periodickou ledovou výzdobu v jeskyni Piková dáma. Amatérská jeskyně je pak proslulá nejen svou délkou přes 40 km, ale i drobnými jeskynními živočichy: blešivci, žížalami či chvostoskoky. Naší druhou nejdelší jeskyní je systém Rudické propadání – Býčí skála, kde se v kaňonovitých chodbách jeskyňáři musejí brodit vodou či překonávat desítky metrů žebříků. Česká Republika se honosí i jedním celosvětovým unikátem: nachází se u nás nejhlubší zatopená propast světa! Ne, není to známá Macocha, ale Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou. Prvenství jí bylo přiřknuto až v roce 2016, kdy ze břehu naváděný robot klesl více než 400 m pod hladinu, ani zde však nenarazil na dno, pouze došel kabel. Speleopotápěči zde v extrémních hloubkách připravují další expedice. Vždyť tato propast byla vytvořena nezvykle: vývěry minerální vody z hlubiny, a proto není vůbec jisté, kde je její dno. Některá tajemství přírody stále čekají na svoje objasnění.

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste

Umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny. Rybníky nepatří pouze do jižních Čech, ale jejich kaskády vznikaly po celém našem území, s výjimkou horských oblastí. V současnosti máme zhruba třetinu rybníků oproti stavu na přelomu 16. a 17. století, přesto se jedná o vodohospodářsky mimořádně důležitá díla. Rybník, resp. rybniční soustavy totiž dokáží zadržovat vodu v krajině efektivněji než přehrada. Menší zastíněné vodní plochy totiž za horkého počasí lépe čelí odparu, rybník navíc dokáže prosytit vodou i okolní podloží. Z potápěčského hlediska je poměrně obtížné zkoumat život pod jejich hladinou, rybníky sloužící k chovu kaprovitých ryb bývají kalné. Výjimku představuje Velký Bolevecký rybník u Plzně, případně některé drobné rybníčky poblíž pískovcových skalních měst s křišťálovými přítoky. Pozorování života v přehradách je pak závislé na roční době, některé nádrže se zjara a někdy i na podzim vyčistí díky přirozeným procesům – toto okno však nebývá delší než několik dnů. Běžně proto potápění vyžaduje baterku a pevné nervy, neboť viditelnost klesá k jednomu metru a do hlubin neproniká téměř žádné sluneční světlo. Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž: ničí totiž druhovou rozmanitost a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic. Vizuálně je však svět přehrad i rybníků fascinující a patří k tomu nejkrásnějšímu, co v naší přírodě můžeme pozorovat

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste

V České republice už nelze najít divočinu, kterou bychom mohli považovat za skutečně původní přírodu nedotčenou člověkem. Ať chceme nebo ne, žijeme v kulturní krajině, která je po tisíce let přetvářena pro potřeby civilizace. Kupodivu i v místech, která lidé změnili nejvíce, můžeme najít pozoruhodné biotopy, kde vzniká nová ekologická rovnováha. Na chráněné druhy čolků či hadů narazíme přímo v centrech měst, měsíční krajina severních či západních Čech se zase díky vodě může změnit v podivuhodně mnohotvárná místa, kde se daří dravým rybám i vodnímu rostlinstvu. Ponory na jezeře Most, které lze zatím provozovat pouze za účelem hydrobiologických výzkumů, patří z hlediska průzračnosti vody k nejlepším, jaké lze u nás podniknout. Není zde neobvyklé během několika minut potkat desítky štik, sumce i stohlavá hejna drobnějších ryb. Vše v krajině zatopených hájků, které dotvářejí nesmírně sugestivní atmosféru. Pokud přírodě poskytneme čas, pokud rozumně odstartujeme rekultivace zničených území, pokud dobře promyslíme opravy již dříve zregulovaných koryt, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy. Voda je to nejcennější bohatství, které jsme zdědili po předcích, a právě na ní závisí život našich dětí!

Přidáno: 15 Říj 2024
Pro stažení se přihlaste