Expediční pátrání po stopách nejmohutnějšího hada na světě s přírodovědcem Janem Dungelem, který od roku 1992 pravidelně navštěvuje Jižní Ameriku, kde maluje zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí.
Přidáno: 18 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste
Uganda není velká země, ale na své malé rozloze je esencí Afriky.
Přidáno: 23 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste
Dokument o symbióze ohrožených živočichů s člověkem.
Přidáno: 23 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste
Posledním útočištěm nosorožců tuponosých severních se staly laboratoře uchovávající jejich DNA. Přírodopisný dokument představuje možnosti záchrany tohoto druhu před úplným vyhynutím... Nosorožec tuponosý severní je v současné době nejohroženějším zvířetem na světě. Dokumentární film sleduje snahu mezinárodních vědeckých týmů zabránit zmizení tohoto druhu z povrchu planety díky možnosti konzervace jeho DNA. Jediným bezpečným místem, které v současnosti umožňuje přežití vzácných nosorožců, jsou laboratorní lednice a hluboký mráz, potažmo zkumavky, ve kterých je jejich vzácné DNA uchováváno. Film zachycuje jedinečný vznik nosorožčího embrya v laboratoři i narození prvního mláděte počatého umělým oplodněním. Představena je historie druhu v celosvětovém kontextu a všechny dramatické okolnosti, které vedly k definitivnímu vyhubení nosorožce tuponosého severního ve volné přírodě. Zachyceny jsou i příběhy významných jednotlivců, kteří se neutěšený stav pokusili změnit. Jedním z nich byl i Josef Vágner, bývalý ředitel ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, kterému se díky výpravám do Afriky také podařilo přispět do boje o záchranu ohrožených nosorožců.
Přidáno: 30 Lis 2021
Pro stažení se přihlaste
Obrazová dokumentární féerie, vyvolávající dávno zmizelou krajinu pražské periferie kolem Botiče... Zakladatel české dokumentární školy, režisér Jiří Lehovec, nasnímal v létě roku 1935 fotografický scénář nazvaný Botič – potok chudých. Podél 33 kilometrů dlouhého toku Botiče vytvořil pozoruhodnou sérii černobílých fotografií. Stala se nejen dokumentární sondou do života kolem potoka, ale pro dnešek i ojedinělým svědectvím, jak tehdy vypadala scenérie na jeho březích. Dokument Josefa Císařovského není jen o Botiči. Pomocí 3D animace, fotografií a leteckých map evokuje podobu tehdejší krajiny v konfrontaci s jejím dnešním obrazem. Autor zároveň propojuje Lehovcův scénář s obrazy Kamila Lhotáka a fotografiemi Josefa Sudka, kteří se tématu periferie ve své tvorbě také věnovali, a s názory na toto sociálně zajímavé území, které ve svých denících popsal režisér Pavel Juráček.
Přidáno: 23 Lis 2021
Pro stažení se přihlaste
Film o přírodě jako z pohádky, vyprávěný z pohledu zvířat. V zahraničí se vždy shodují, že česká krajina vyzařuje nezaměnitelnou, okouzlující a téměř mystickou romantiku. Místní příroda je rozmarná a prazvláštní, jsou zde hory, pralesovité bukové lesy, divoká údolí a labyrinty pískovcových skal s jeskyněmi a soutěskami. Mezi tím vším se tyčí starobylé hrady a malebné stavby, které vyprávějí o pohnutých příbězích minulosti. Není divu, že se Čechy staly „zemí pohádek“... Režisér Michael Schlamberger k filmu sám říká: „Mnohokrát jsem natáčel v různých oblastech Čech a Moravy. Všiml jsem si, že tato místa vždy vyzařovala nezaměnitelnou, okouzlující romantiku. Takže vznikl nápad vyprávět film o české přírodě jako pohádku o této fantastické zemi.“ V mnoha známých pohádkách zvířata mluví jako lidé a mají jejich vlastnosti. Některé jsou chytrá, jiná dobromyslná. Jsou mezi nimi chamtivá i zlá a pak jsou tu ta, která jsou inteligentní a lstivá. Příběhem nás ve filmu provází havran. Vezme nás na cestu skrze zemi, která vypadá jako z pohádky a zároveň nám odhalí leccos o místní přírodě a tvorech, kteří ji obývají“. A právě v tom tkví kouzlo tohoto projektu – pod rouškou pohádkového vyprávění se divákovi dostane kromě úchvatných krajinných scenérií i přírodovědné líčení.
Přidáno: 15 Úno 2024
Pro stažení se přihlaste
Putování proměnlivou krajinou podél řeky Ohře s geologem Václavem Cílkem, výtvarníkem Vladimírem Mertou a ekologem Tomášem Gremlicou
Přidáno: 26 Srp 2021
Pro stažení se přihlaste
Parta šesti dobrosrdečných chlapů vyráží na dalekou cestu za rybami do Norska. Spojuje je dlouholeté přátelství a touha po mužském dobrodružství. Stejně jako dalších 15 000 Čechů i naši hrdinové jednou ročně sbalí své rybářské pruty, nepromokavé bundy, smažené řízky i kartony piv a dají na čas sbohem svým partnerkám, hospodám a domovům. Moře jim poskytuje svobodu a touha plnit si své sny je žene vstříc kapitálnímu úlovku. Nejdříve se ale musí vypořádat se špatným počasím, nespolehlivou technikou i vlastními humornými přešlapy. A možná se nakonec ukáže, že to nejcennější nenajdou na konci udice. Jaká jsou tajemství mužských rybářských expedic?
Přidáno: 23 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste
Napínavé pátrání v Amazonském pralese po tajemném tvorovi, s nímž se v roce 1800 setkal proslulý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt. Existuje vůbec neznámý druh opice, který přes dvě staletí již nikdo jiný nespatřil? Záhadu rozluštil český biolog Jan Dungel, jenž se vydal na výpravu po Humboldtových stopách. Alexander von Humboldt objevil během své cesty po Jižní Americe v roce 1800 v povodí řeky Casiquiare nového primáta, indiány Baniwa tu nazývaného Mono chucuto. Tato opice se na první pohled výrazně lišila od ostatních druhů, se kterými se Humboldt dosud na své cestě setkal. Měla totiž jen krátký ocas, na rozdíl od ostatních druhů, které mají ocas dlouhý a často chápavý, což jim usnadňuje pohyb ve větvích stromů. Von Humboldt opici nakreslil, popsal a staženou kůži poslal do Evropy. Tento doklad existence nově popsaného druhu se však cestou ztratil a do Evropy nikdy nedorazil. Dochovala se jen kresba publikovaná v roce 1812, kde Humboldt dal svému objevu vědecké jméno Simia (Cacajo) melanocephalus. Mnozí indiáni tuto opici považují za jakéhosi „opičího člověka“, v ústním podání se šíří legenda, jak přišla o svůj ocas. Jan Dungel, přírodovědec a vědecký ilustrátor z Brna se vydal do pralesů na jih Venezuely s cílem prokázat její existenci. Bylo nutné získat i vzorky pro analýzu DNA. Na tu čekal Prof. Jean Boubli, přední světový primatolog ze Salfordské univerzity v britském Manchesteru. Jak to celé dopadlo, ve svém filmu zachytil režisér Vladimír Šimek.
Přidáno: 25 Bře 2022
Pro stažení se přihlaste
Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?
Přidáno: 13 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
Observační snímek Ztracený břeh sleduje komunitu rekreantů a vášnivých rybářů, kteří se „nadivoko“ usídlili v karavanech a v dostavěných příbytcích u břehů „jihomoravského moře“. Novomlýnské nádrže při úpatí CHKO Pálava byly vybudovány v letech 1975–1989 na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky; mohutné vodní dílo zničilo vzácný komplex lužních lesů a zapříčinilo změnu charakteru krajiny. Na druhou stranu vodní nádrže slouží vedle rybolovu jako hnízdiště či zimoviště mnoha druhů ptáků (kolonie hus severských a sibiřských), jimž zásah do krajiny naštěstí nezměnil historické „návyky“. Místním nezbylo, než se s přehradou smířit (přičemž obyvatelé zaplavené obce Mušov museli opustit své domovy) a posléze osídlili zanedbané břehy po svém. Po letech jsou však pod záminkou hrozícího sesuvu půdy nuceni kolonku vyklidit, a vzdát se tak „přirozeného relaxu. Tvůrce nenápadnou kamerou zachytil zdejší každodennost (různorodé úlovky, přátelská setkání, diskuse, rozjímání, drobné radosti a strasti vybraných protagonistů) a magičnost rozlehlé vodní plochy pod pálavským panoramatem. „Příběh“ doplňují archivní záběry, současnost a budoucnost krajiny po odborné stránce komentuje přírodovědec Miroslav Šebela... Velkolepé vodní dílo bylo dokončeno v roce 1989. Zcela zanedbané a nepřístupné okolí Novomlýnských nádrží začali lidé na vlastní pěst čistit a upravovat. Nově vzniklá kolonie se během dvaceti let stala jejich druhým domovem. Rekreanti si v živelně zbudované rybářské osadě z přívěsů a dostavěných příbytků na břehu „jihomoravského moře“ užívají letní pohodu. Rybářům se daří různě: starousedlíci (Věra a Petr) dají chycenému kaprovi svobodu, malý začátečník pod dohledem táty vytáhne z vody okounka. V noci se podaří místnímu rybáři královský úlovek: kapr, měřící přes osmdesát centimetrů. Ráno „king“ událost rozhlásí a oslaví s chlapy. S atmosférou funkční kolonie, včetně její chmurné likvidace a nostalgie „vyhnanců“, donucených zničit si „část života“, kontrastuje závěr snímku, v němž tvůrce prezentuje „řízenou zábavu“ (vodní park, atrakce a diskotéka v obřím kempu a podobně), v níž oddech a rekreaci ovládá především konvenčnost a komerce. To „svobodomyslným karavanistům“ samozřejmě nevyhovuje; touží po svém klidu a rybách.
Přidáno: 13 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste
