Anotace:
„TAK CO BYSTE SI ODE MĚ PŘÁL?“ zeptala se žena, která si říkala Desiree. Měla hlas jako plátky růží. Hebký a sladký. Svou práci dělala dobře, tak dobře, že se jí zákazníci jen hrnuli. Právě mluvila s jedním z těch stálých, jehož libůstky dávno znala. „S radostí,“
zašeptala. „Tak zavřete oči a uvolněte se. Chci, abyste na chvíli zapomněl na práci, manželku i obchodního partnera. Jsme tu jen my dva.“
Když na ni promluvil, odpověděla hlubokým smíchem. „Ano, jistě, jako vždycky. Zavřete oči a poslouchejte. Je tady ticho, pokoj ozařují svíčky. Desítky bílých vonných svíček. Cítíte je?“ Znovu se škádlivě zasmála. „Přesně tak. Bílé. I postel je bíle povlečená. Je to velké, okrouhlé lůžko. Vy na něm ležíte nahý a připravený. Jste připravený, pane Draku?“
Obrátila oči v sloup. Nechápala, proč si ten člověk nechává říkat pane. Ale po světě chodí různé typy. „Zrovna jsem vyšla ze sprchy.
Mám ještě vlhké vlasy a na těle třpytivé kapky vody. Jedna se mi drží přímo na bradavce. Už sklouzla dolů, rovnou na vás, jak jsem si klekla na postel. Cítíte to? Ano, ano, studí, ale vy jste tak horký.“
Potlačila zívnutí. Pan Drake už odfukoval jako parní lokomotiva.
Ještě že se tak snadno vzruší. „Ach, toužím po vás. Musím se vás dotýkat.
Dotýkat se a ochutnávat. Ano, ano, dohání mě k šílenství, když tohle děláte. Jste nejlepší, pane Draku. Nejlepší ze všech.“
Příštích pár minut jen naslouchala jeho rozkazům a stenům. Na tom ostatně tahle práce stála. Blížil se rychle k vrcholu, a tak se vděčně podívala na hodinky. Jeho čas už téměř vypršel, a navíc to byl poslední zákazník toho večera. Přešla k šepotu a pomocí několika slůvek mu pomohla k vyvrcholení.
„Pane Draku, to bylo úžasné. Vy jste úžasný. Ne, zítra nepracuju.
V pátek? Ano, budu se těšit. Dobrou noc, pane Draku.“
Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste