Komentář z webu. Krásně jsem si početl první knihu Arminské ságy. Sága je napsaná dost pompézně, ale ostrov inteligentních šelem má moje sympatie. Ostrov před námi zatím rychle rostl a zakrátko se změnil na rozsáhlou pevninu. Nedalo se předpokládat, co to je, viděli jsme v dalekohledech zlatou písečnou pláž, za ní kadeřavé palmové hájky a úplně nade vším pohoří, ztrácející se v dálce. Nebylo jasné, zda je to velký ostrov nebo část pevniny - když jsme se dostali do blízkosti, roztáhlo se pobřeží přes celý obzor. Malý tenhle ostrov rozhodně nebyl. „Tohle není Indie ani Ceylon,“ tvrdil kapitán, „Tam to pobřeží znám, kolem je pořád spousta rybářských člunů. Tady se doposud neobjevil žádný živý tvor. Je to nějaké divné...“ „Ať je to co je to,“ řekl Toby, „Rozhodně bude dobrý tady přistát a jít se podívat na břeh!“

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

S laskavým dovolením, komu vlastně patří tato loď?“ „Arminskému státu.“ „Aha.“ řekl, podíval se nahoru na vlajku a pak na mne. Chvíli uvažoval takovou rychlostí, že jsem málem viděl, jak mu pracuje mozek. Pak usoudil, že si zřejmě bude muset udělat ostudu a zeptat se. „Mohl bych vědět, kde se ten váš stát nachází?“ „Tady nedaleko. Je to malý ostrov v oceánu.“ „Aha,“ zřejmě jej to potěšilo. „V tom případě chápu. Ty šelmy pocházejí zřejmě z místních zdrojů, že ano?“ „Tak nějak.“ „Výborně. Mohl bych dostat lodní knihu?“ Diana, aniž by řekla srozumitelného slova, se otočila na Tannarra a řekla: „Přines lodní knihu! Víš, která to je?“ Tannarr se vymrštil jako ocelové péro. Browne sebou škubl, ale leopard ho nevšímavě minul a běžel přes můstek do kapitánské kajuty. Vmžiku se vrátil a v zubech nesl lodní knihu. Posadil se způsobně před Brownem s oháňkou obtočenou kolem předních tlapek a zíral na lodivoda velmi pozorně, zvědav co udělá.

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

„I tohle zní hezky. Někteří z mých lidí se tím dokonce skutečně řídí. Ale pořád ještě se mi na tom ledacos nelíbí. Například: co mi můžete říct o těch vašich bratřích?“ „Bez jejich vědomí nic. Také jim jsem složil přísahu. Nevyzradím nic o vašem arminském království, ale nesmím vyzradit nic ani o bratřích. Až se s nimi setkám, požádám, aby vám odhalili pravdu dle potřeby. Věřím, že by vás rádi přijali do svých řad; ale sám to nemohu rozhodnout.“ „Zajímavé. A co bych z toho vůbec měl? Čím by mi například mohli vaši tajemní bratři být užiteční?“ „Pokud jsem dobře porozuměl Andrejovi, je vaše arminské království či císařství ostrov, ztracený uprostřed moře, bez lidí, kteří by jej zvelebili. V současné době zkoušíte získat osídlence; vyvinul jste na to dokonce systém založený na schopnosti vašich šelem. Já vím o lidech, kteří porůznu na světě žijí; osaměle, ve skupinkách, jak osud dá. Jsou bez vlasti; museli opustit svoje domovy, neboť osud jim nedopřál štěstí tam, kde se narodili. Nedopustili se žádného zločinu, jsou nešťastní a touží dát všechny síly do služeb země, která by je pohostinně přijala. Nabízím vám ty lidi; na nich můžete postavit svůj trůn.“

Přidáno: 30 Led 2023
Pro stažení se přihlaste

Prohlížel jsem si vysoké stěny kostela. Byly na nich dřevěné desky a na těch namalováni krásní lidé v důstojných pózách a slavnostním oblečení. Okolo hlavy měl každý zlatou barvou namalovaný kroužek a před každým hořely tři nebo pět svíček v ozdobném svícnu. Na pravé straně byla socha: vyhublý muž zavěšený na kříži, s nesmírně smutným a bolestivým výrazem ve tváři. Hádal jsem, že ten kříž je nějaký mučící nástroj a že ten člověk byl mučen. Možná dokonce i zabit. „Kdo je to?“ ptal se tiše Tannarr. „Co mu udělali a proč?“ „Kdybyste místo flákání chodili raději poslouchat otce Ignáce, když o tom vypravoval, byli byste chytřejší,“ řekl Ao Harrap povzneseně. „Je to Ježíš Kristus, Bůh lidí. Byl člověkem, ale z nějakých nesmyslných příčin se dal zabít tímhle způsobem. Potom se vrátil na svět, aby si to s těmi, co mu to udělali, vyřídil. Lidé se jej bojí, uctívají jej a modlí se k němu.“

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

„Tady jsou všude hrady nebo jejich trosky,“ odpověděl Tomáš na Dianinu otázku. „Hrady, zámky, opevněná města, dokonce opevněné kostely. Uvidíš to často...“ „Cožpak se tady vedlo tolik válek?“ „Má země vypila už mnoho krve za ta staletí; často se tudy přehnaly války a v nich umírali nejlepší lidé národa. Proto si vážíme krve lidí a neproléváme ji zbytečně.“ „Ty také zabíjíš!“ namítla Diana. „Jsem teprve na začátku cesty. Než skončí, vyteče mnoho krve. Ale netoužím po zabíjení; nikdo, kdo zkusil zachránit lidský život, nemůže mít radost ze zabíjení. Přicházím, jako přichází zákon, potrestat ty, kdo se provinili. Přicházím zastavit zlo, které oni vypustili na svět.“

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Úderem jedenácté ohlásil v Charryho pokoji hotelový sluha Monsignora Abelasciho. Příchozí byl páter okolo padesátky, s téměř holou hlavou, vysedlým nosem a úskočným pohledem ve vodově modrých očích. Byl oblečen jako kněz do černého; obvyklý výraz jeho tváře byl asketická zbožnost, oči obrácené k nebi a ruka mechanicky přebírající růženec. Charry ho přivítal a představil mu především Dianu. Nás, kteří jsme leželi v řadě na koberci u zdi, nepředstavoval, ale páter si nás dobře prohlédl a zaregistroval. Zdál se trochu rozladěn přítomností tolika osob; ale asi už tušil, že rozhovor s Charrym nebude snadný ani lehký.

Přidáno: 07 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Jana údivem vyjekla. Julie odklopila závěs z jednoho okénka a ukázala jí ven; Jana zpozorovala les kolem cesty a v dáli vysoké štíty Alp. Šestispřeží letělo jako šíp a sanice jenom svištěly ve sněhu, jak kočár ujížděl. „Do Švýcarska? Co tam budeme dělat?“ „Vykoupem se, oblečem a pojedem dál. Do Itálie.“ „A co budeme dělat v Itálii?“ „Pohádáme se s panem hrabětem la Venzinim. To je můj drahý papá... tedy titulární. Budeme se hádat velmi zostra, protože nemám peníze a potřebuju. A nedám pokoj, dokud je nedostanu! Kromě toho by bylo vhodné, aby zaplatil moje dluhy. A těch je jako kvítí, i tenhle kočárek je na dluh...“ „Jak jsi mohla dělat dluhy? Oni ti jen tak beze všeho půjčili?“ „Dvorní dámě Arminské císařovny? Všude a rádi. Stačilo jenom ukázat takový papír a všude padali na nos. Víš, já jsem první dvorní dámou u císařovny Diany... to je tahle holka, moc milá, seznámím tě s ní. A tohle je její muž, Charry de Guyrlayowe.“

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Kluk něco vykřikl; bylo to norsky, nejspíš mě varoval, ale já mu nerozuměl. Starší však zaváhal, nejspíš si vzpomněl. „Zpátky, Kalle! Té kočce se říká tygr… je to přítel!“ Kluk udělal krok zpátky, ohlédl se na bratra a nevěděl, co dál. Něco brebentil, ale v žádné řeči, kterou znám. Došla sem Diana a s ní Tlustý Bertin. „To jsou dárečky od Theobarra Wulffssonna; jeho synovci Björn a Kalle. Cestují do Florencie, do řádové školy, tak se s námi svezli. Taky se chtěli podívat na Hůrku, byli zvědaví na šelmy… jak to vypadá, už se přičinlivě seznamujou…“ Björn řekl něco velmi rázného, Kalle sklonil meč a Björn pušku. Diana se šklebila, nejspíš přemáhala smích, ale kluci to brali naprosto vážně a vypadali nesmlouvavě. „Bohužel, bratři,“ řekla jim vlídně. „Nemůžeme se vám právě teď patřičně věnovat. Lituji, ale jsem nucena vás požádat, abyste zapřáhli ty chlupáče do vašich saní, práskli do nich a mazali co nejdál odtud, jak nejrychleji můžete. Jinak byste taky mohli špatně dopadnout…“ „Odmítáš nám poskytnout přístřeší?“ zelené oči Björna Wulffssonna ztvrdly a ústa se stáhla do hněvivé úzké rýhy. „Ale ne! Jenom přicházíš v nevhodný čas; zítra, možná už dneska v noci očekáváme útok spousty nepřátel, víc než několik set. Mohlo by se stát, že by ses z toho boje zdráv nevypletl…“ Björn se zamračil; byl právě strašlivě uražen. Zacvakal dvakrát uzávěrem své pušky a když promluvil, odsekával zlobně slova: „Já i můj bratr jsme připraveni! Může to začít třeba hned!“

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Chceš si svoje tělo vyzdobit tetováním, zlatou náušnicí nebo nápadnou uniformou? Proč ne, alespoň nepřítel pozná, že jsi osoba významná a nebezpečná každému uctívači Satana! Nelíbí se to snad tvému dosavadnímu důstojníkovi? Vykašli se na něj, je to jednak blb, jednak bezbožný ateista. Proč ho vůbec posloucháš, ustanovil ho snad nad tebe Bůh? Máš právo si dobrovolně zvolit, koho chceš poslouchat jako velitele. Náš rytíř Palmiro Corsi je zkušený, moudrý a zbožný; vrchní velitel Mario di Carialti je potom anděl Boží, jenž sestoupil z Hradu Grálu, aby nám prokázal tu čest a vedl nás. Budeme ti vyprávět, jaké hrdinské činy dokázal... Charry Guyrlayowe je samozřejmě také zbožný světec; to vidíš na tom, že ho poslouchají tygři a leopardi. Bůh je osvítil, takže mluví, jezdí na koních a konají službu jako lidé, co je na tom zvláštního? Svět je plný andělů, démonů a všelijakých dalších bytostí; jenom hlupáka to může překvapit.

Přidáno: 14 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Pak se Arnošt ptal na potvrzování smlouvy výměnou žen. Širin nadšeně zazářily oči: ano, to je velmi oblíbený způsob zpečetění dohody. Pokud uzavírá smlouvu starý vladař s mladým bojovníkem, může mu na potvrzení dát některou ze svých dcer za ženu; když ale nemají v rodině vhodnou dívku, musí se obětovat samotná paní. Někdy je jí to příjemné, jindy méně; existují však vzpomínky na vznešené dámy, které si vynucovaly podobné vztahy i ve vysokém věku, přičemž mladí muži po nich snad ani tolik netoužili, ale nemohli odmítnout tu poctu. Termín nemohli odmítnout Arnošta zaujal; dozvěděl se, že mezi jezdci platí, že muž nesmí odmítnout, vyzve-li jej žena, aby se s ní miloval. Důvodem k odmítnutí může být pouze: slib učiněný jiné dámě, Bohu či králi, nemoc či tělesná nezpůsobilost. Pokud se však muž podobně vymlouvá, musí počítat s důkladným prověřením oprávněnosti těchto důvodů; kdyby se třeba zjistilo, že to jsou jen plané výmluvy, musí počítat se všemi druhy odvety, od pomluvy až po výzvu na souboj.

Přidáno: 21 Úno 2023
Pro stažení se přihlaste

Tato kniha není krásná ani veselá; pojednává o zániku císařství a konci slavné arminské kultury. V srdci a mysli národa koluje mnoho legend o válce; i mnoho polopravd a lží. Arminský národ se se svojí válkou stále ještě nevyrovnal, jenom odsunul její řešení. Možná je zapotřebí, aby konečně byla řečena pravda.

Přidáno: 21 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

„Řekl bych, ti zelení mají pořádně nahnáno,“ soudil Dunbar, „Co myslíš, až si to s nima rozdáme na nože, utečou nebo se budou rvát jako kočky?“ „Vzadu za sebou mají ty s černými barety. Ty se s nikým nemazlí; vlastní nebo cizí, jim je to fuk. Viděl jsem nějaký padlý; blbci už na podívání, nejrůznější barvy a národnosti. Možná nějaká cizinecká legie. Hele, hoši, první kulky pošlete těm černejm vzadu, jo?“

Přidáno: 21 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Výlet do tábora moranů kmene Wassongů. 5258 den života. Instruktorka studijní skupiny: WZ Mirella Antonescu. Supervize: WZ Onédin Grotto. Hostitel: Lobe Ngwunga, syn krále Kwenzoriho. Účel akce: kontakt s etnikem Wassongů, ovládnutí jejich praktik. Jedu na výlet do tábora ve stepi, na pozvání prince Lobe Ngwungy. Vypadá to, že pěkně ujetá akce; už teď jsme rozmlácený na šrot. Jedem busem, ježto Mirella je čarodějka na baterky, nic neumí. Leda nám vyholila na hlavě hezký proužky a napletla copánky, abysme se tam líbili. Momentálně chrápe, což skutečně nechápu. Hlavní velení převzala Geena; nikdo ji nepověřil, ale je jediná, kdo ví, kde Wassongy hledat, má s nimi řadu zkušeností. Například nám všem barvitě vylíčila, jak mají dlouhé a tlusté penisy a jak nás budou bolet svatební rituály. Další rady v tomto směru nám dával každej, kdo si někdy štrejchnul s nějakým negrem. Těším se už dopředu.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

„Já… já nechtěl nikoho zabít!“ vstal, klepal se strachy po celém těle a ustupoval dozadu, „Nechtěl jsem, přísahám! Nebyl bych vás zabil, pane…“ „Lžeš, jako všichni lidé. Jsem tvoje smrt. Braň se!“ „Já… ale já se nemám čím bránit!“ pořád ustupoval; ale ruka mu sjížděla čím dál níž a níž k revolveru. „Dotkni se té zbraně. Nebo zazpívej píseň svým bohům.“ Zarazil se. Z čela mu stékaly krůpěje potu a ostře páchly, cítil jsem ten pach v nose. Ruku měl blízko pažby; náhle rychlým pohybem hmátl po zbrani. Skočil jsem, když ji zvedal; oba jsme se zřítili z břehu a spadli do vody. Řeka tu byla dost hluboká, bylo to napajedlo a ne brod; počal jsem plavat, zato on si polkl vody a začal se v ní nekoordinovaně zmítat. Ještě jednou se jeho ruce objevily nad hladinou, pak hlava, něco křičel a prskal vodu; ale pak se potopil a šly z něj už jenom bublinky. Snad vůbec neuměl plavat; i takoví se mezi nimi najdou.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Pan Gianfranco Orlandi byl majitelem realitní kanceláře. A nebyl tak docela Ital, i když jeho předkové kdysi dávno ano. Přišel do Arminu, aby tady rychle zbohatl a pak rychle zmizel. To ovšem ještě netušil, že obchod s realitami je v této zemi trestný čin. Oprava: trestné je obchodovat s realitami, které někomu patří a majitel s tím nesouhlasí. Pokud je majitel živ, dá se s ním dohodnout. Jenže spousta majitelů zesnula (padla, byla zavražděna, zmizela). Prodat něco takového se trestá podle zcela nevypočitatelných zákonů. Zákony jsou dvojí: vlády a domorodců. Ty vládní prosazuje policie, soudy, v nejhorším armáda. Zákony domorodců prosazují teroristé, assassini. Když se ty dva systémy střetnou, teče krev a někdo přijde k úrazu. Nejhorší zločin je dát se na špatnou stranu; a těžko poznat, která je ta správná.

Přidáno: 27 Bře 2023
Pro stažení se přihlaste

Monty měl oprávněné podezření, že ho celý národ nenávidí jako mor. Snad proto ty sny, které přicházely s děsivou pravděpodobností téměř každou noc. Lze říct, že od ukončení války neprožil jediný klidný den, kdy by si mohl říct, že se všechny jeho záměry splnily, že alespoň dnes může jít spát spokojen. Nejhorším jeho protivníkem byl Dědek. Tak začali říkat císaři vojáci okupační armády, potom jeho nepřátelé z řad Draggonových lidí, později i jeho stoupenci a nakonec si tak začal říkat sám, snad v žertu. Postupně si císaře začali vážit i přistěhovalci, přes spoustu vtipů, které o něm kolovaly. Co na tom, že zestárl, je vyřízený, ztrácí paměť a chová se již dětinsky? Drby a fámy jej považují za bytost tajemnou a nebezpečnou. Proč? To nikdo nevěděl. Že by s ním měli soucit?

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

Situace byla zoufalá, neměli žádné potraviny. Zbraně jen příruční. Spojení na sever nefungovalo. Glenn viděl jedinou možnost: obrátit se na jih. Starosta Button ochotně navázal spojení s Gairdem Hallowayem a ten obratem slíbil pomoc. Dokonce že přijede osobně, dohodnout podmínky. „Věděl bych o vhodným místě pro novou pevnost,“ navrhl Bruce, „Tak osm mil proti proudu je skalní ostroh, který vybíhá dost prudce do řeky. Stavěl bych tam, odtamtud se dá ovládat všechno.“

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste

„A přece půjdeš, protože jsem to rozhodl. Poslechneš, jako na lovu méně zkušený poslouchá zkušenějšího. Život je jeden velký lov a odpočinek po lovu bývá velmi krátký. Nebudeš už žít bezstarostně a volně, jako jsi žila dřív. Budeš spát s jedním okem otevřeným a ušima nastraženýma; kamkoliv půjdeš, budeš se ohlížet a sledovat stíny, které jsou kolem. Všude může být kořist; nebo lovec, pro něhož ty jsi kořistí. To musíš vědět.“ „Ale – to pak už nebude krásné, jako je to teď!“ „Bude to ještě krásnější. Slibuji ti, že to bude krásné. Život je nejnádhernější věc, a já ho prožil hezky. Není v mém životě chvíle, kterou bych nechtěl prožít znovu. Teď už jsem starý a život je za mnou; ale ty ho máš před sebou. Vyjdeš do boje, mladá, krásná, šťastná – a silná, moje dcero. Poznáš rozkoš z boje a vítězství; i když to nebude boj zbraní, ale slovem nebo pohledem, citem, láskou. To je veliká věc.“

Přidáno: 04 Dub 2023
Pro stažení se přihlaste