Výňatek z knihy: Měsíční světlo pronikalo skrze husté koruny stromů jen s obtížemi. Černý les se utápěl ve zlověstném klidu. Sýček, sedící na větvi mohutného dubu, táhle zahoukal a stočil zrak dolů k takřka zarostlé pěšince. Procházela po ní nezvyklá dvojice; překrásná žena oděná jako šlechtična a rozložitý trpasličí válečník s mrzutým obličejem. Sýček rozepjal křídla a vzlétl. Plachtil nad mlčenlivě kráčejícími hosty lesa a nespouštěl je z očí. Narazil do stromu. Trpaslík Trp uskočil a podezřívavě zíral na tu podivnou věc, co mu spadla k nohám. Divně houkala. „Sakra!" zavrčel zlostně a rychle si uplivl před sebe, za sebe, vedle sebe i nad sebe. „Posel chmur cestu tvou zkříží, neštěstí strašlivé očekávej!" Otřel si hlavu. Potom se obrátil ke své společnici a ve svém rodném hrdelním jazyce pronesl: „Někdo zemře." Vysoká černovlasá krasavice si povzdychla: „Zase?" Její trpasličtina byla bezchybná. „Jo!" zařval Trp rozlíceně. „Pitomá sova!" Odkopnul zvolna se sbírajícího sýčka do tmy. „Už nám to stačilo, slyšíš? Popátý! Dej už s tím pokoj!"
Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste