Anotace:
Silvie seděla večer sama v jídelně. Když jí Karl naléval vodu, kterou v tuto dobu vždycky pila, zeptala se netrpělivě:
„Kde ta Delie Behlerová vězí? To si snad myslí, že budu čekat s večeří, až se uráčí objevit?“
„Slečna Behlerová je už dávno zase ve vsi, kde si najala U zlatého orla pokoj. Cítí se tam líp než tady, jak se mi přiznala.“
Silvie se rozesmála. Napůl zlostí, napůl pohrdáním.
„To jsem si mohla myslet. Švec se drží svého kopyta, jak se říká. Já jsem velice ráda, že tu není. Je to velice nepříjemná osoba, nemyslíte?“
Karl neodpověděl. U Silvie si člověk nikdy nebyl jist, zda je správné, když řekne svůj názor. Určitě bylo rozumnější držet jazyk za zuby, aspoň to nevedlo k nepříjemnostem.
„Já jsem se vás na něco ptala, Karle. Jste snad nedoslýchavý? Jestli ano, pak vás to postihlo velice náhle, protože jste dosud slyšel trávu růst.“
„Nedovedu si představit, že by slečna Behlerová byla nepříjemná, baroneso von Dernauová,“ rozhodl se konečně Karl odpovědět. „Mám za to, že je to srdečná a citlivá dívka. Mně se okamžitě zalíbila. A ostatní říkali totéž.“
Přidáno: 01 Říj 2023
Pro stažení se přihlaste